Trypsin a Chymotrypsin

Co je vyšetřováno?
Trypsin a chymotrypsin jsou proteolytické enzymy. Jejich hlavní činností v organismu je trávení proteinů v tenkém střevě. Jejich prekurzory (neaktivní formy: trypsinogen a chymotrypsinogen) vznikají ve slinivce břišní a dále jsou transportovány do tenkého střeva. V tenkém střevě je trypsinogen aktivován, přeměněn na trypsin pomocí enzymu obsaženého ve střevní sliznici. Trypsin potom aktivuje chymotrypsinogen na chymotrypsin. Oba enzymy se podílejí na štěpení proteinů v potravě na menší části, které se nazývají peptidy. Pokud je funkce pankreatu normální, lze trypsin i chymotrypsin nalézt v tenkém střevě a ve stolici.

U osob s cystickou fibrózou, může hlen v pankreatických cestách vedoucích do tenkého střeva zabraňovat vylučování trypsinogenu a chymotrypsinogenu do střeva. Hlen může také ucpávat dýchací cesty v plících a to může být příčinou vzniku plicních infekcí a chronického plicního onemocnění. U cystické fibrózy se tyto infekce v respiračním traktu (dýchacích cestách) může projevit pro tyto pacienty zhoubně (fatálně).

U osob s pankreatickou dysfunkcí je příčinou změn funkce pankreatu to, že buď jsou poškozeny nebo zničeny buňky, které vytvářejí trypsinogen a chymotrypsinogen nebo jsou pankreatické cesty něčím blokovány. V tom případě je často nalézán nádor pankreatu nebo chronická pankreatitida; v obou případech vzniká v tenkém střevě nedostatek těchto enzymů, které se podílejí na správném trávení bílkovin v potravě.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
K vyšetření se používá vzorek čerstvé stolice, nekontaminovaný (neznečistěný) močí. Tomuto je nutné zabránit především u kojenců, kdy musíme zajistit vhodným umístěním pleny, aby nedošlo k dotyku močí kontaminované pleny se vzorkem stolice.

Je třeba speciální příprava pro odběr vzorku?
Vyšetřovaná osoba musí 3 dny před odběrem stolice vynechat léky obsahující trávicí enzymy.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření se používá při vyhledávání cystické fibrózy u novorozenců a kojenců s příznaky, dále u dětí i dospělých pro diagnostiku pankreatické insuficience.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření trypsinu/chymotrypsinu je jednoduché a neinvazivní. Používá se k vyhledávání cystické fibrózy a zjištění pankreatické funkce. Požaduje se tehdy, když mají novorozenci a kojenci příznaky cystické fibrózy jako je trvalý průjem, páchnoucí, objemná a mastná stolice, příznaky podvýživy a příznaky nedostatku vitaminů. Toto vyšetření se také požaduje pro diagnostiku pankreatické insuficience u dospělých i dětí, pokud mají příznaky.

Co výsledek vyšetření znamená?
Pozitivní výsledek je normální, je to důkaz přítomnosti trypsinu a chymotrypsinu ve stolici. Negativní výsledek neslouží ke stanovení diagnózy, ale upozorňuje na to, že je zapotřebí dále zjišťovat, zda se nejedná o pankreatickou insuficienci nebo o cystickou fibrózu. Negativní výsledek vyšetření může být nalezen také u akutní a chronické pankreatitidy.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Jestliže je u vyšetřované osoby nalezena změny ve funkci pankreatu, lékař provede další potřebná vyšetření. Při zjištění příznaků může předepsat léky obsahující trávicí enzymy a chybějící vitamíny k užívání po jídle.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaké další vyšetření může požadovat lékař pro kontrolu cystické fibrózy?
2. Jaké další laboratorní vyšetření se může požadovat, pokud mám já nebo moje dítě při vyšetření trypsinu výsledek negativní?

1. Jaké další vyšetření může požadovat lékař pro kontrolu cystické fibrózy?
Lékař bude s největší pravděpodobností požadovat u novorozence vyšetření mutace genu pro cystickou fibrózu (CF), vyšetření chloridů v potu, případně imunoreaktivní trypsin (IRT)

2. Jaké další laboratorní vyšetření se může požadovat, pokud mám já nebo moje dítě při vyšetření trypsinu výsledek negativní?
Aby se lékař přesvědčil o funkci pankreatu a trávení, vyšetří v krvi hladinu amylázy nebo lipázy, případně vyšetření tuku ve stolici, ale toto vyšetření se běžně neprovádí.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.