Další název:
VK, Trf
Oficiální název:
Transferin, Vazebná kapacita séra pro železo
Související vyšetření:

Železo v séru, Feritin


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění, jak je váš organismus schopen transportovat železo.

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud se váš lékař obává, že z nejrůznějších příčin byste mohl(a) mít příliš mnoho nebo příliš málo železa v organismu. Jako pomocné vyšetření pro sledování jaterních funkcí a stavu výživy.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve, odebraný z žíly na vaší paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Transferin je jedna z bílkovin krevní plasmy. Váže železo a transportuje je v krevním oběhu. Vazebná kapacita séra pro železo měří, jaké největší množství železa je schopen transferin navázat. Přesto, že jde o dvě rozdílná vyšetření, jejichž výsledky se vyjadřují v různých jednotkách v g/l v případě transferinu a v µmol/l v případě VK), jde v podstatě o měření téhož ukazatele.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Jak je vyšetření využíváno?
Vazebná kapacita se obvykle měření současně se stanovením koncentrace železa v krevním séru, aby bylo možno rozlišit osoby s nedostatkem železa nebo s jeho přebytkem. Koncentrace železa, vydělená hodnotou VK udává saturaci transferinu. Ta je užitečnější informací o dostatku nebo nedostatku železa než jen samotná koncentrace železa nebo VK. U zdravých osob je železem obsazeno asi 20 - 50 % všech vazebných míst transferinu. V případě nedostatku železa je koncentrace železa v séru nízká, ale hodnota VK je vysoká a saturace transferinu se snižuje. Při nadbytku železa (např. u hemochromatózy, je koncentrace železa vysoká a hodnota VK normální nebo snížená, což působí vzestup saturace transferinu.
V případě posuzování stavu výživy nebo funkce jater je obvyklejší vyšetřovat koncentraci transferinu (raději než VK). Vzhledem k tomu, že transferin je produkován játry, může být jeho koncentrace v séru u jaterních chorob snížená. Klesá však také při nedostatku bílkovin ve stravě, takže toto vyšetření lze použít i pro sledování stavu výživy.

Kdy je vyšetření požadováno?
Stanovení vazebné kapacity (VK) společně se stanovením koncentrace železa v séru se vyšetřuje při podezření na nedostatek nebo nadbytek železa v organismu. Máte-li anémii, zvláště pak pokud jsou vaše červené krvinky mikrocytární a hypochromní, je obvykle nutné vyšetření koncentrace železa. Pokud se váš lékař obává, že byste mohli mít příliš mnoho železa v těle, nebo pokud máte rodinou anamnesu hemochromatózy, je vyšetření VK a železa vhodné k posouzení, zda bude potřeba dalšího vyšetřování.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení (číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam; výsledek z vaší laboratoře by měl zahrnovat uvedení rozsahu normálních hodnot pro vaši laboratoř a váš vzorek). LabTestOnline výrazně doporučuje, abyste výsledek testu prodiskutoval(a) s vaším lékařem. Pro další informace o referenčních (normálních) hodnotách vyhledejte kapitolu „Referenční hodnoty a co znamenají“.
Vysoká vazebná kapacita séra pro železo (VK) nebo vysoká koncentrace transferinu obvykle signalisuje nedostatek železa. Může však být přítomna také v těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce. Nízká VK nebo nízká koncentrace transferinu se může objevit, máte-li hemochromatózu, určité typy anémie u kterých se v těle hromadí železo, malnutrici (podvýživu), zánět, choroby jater nebo nefrotický syndrom (onemocnění ledvin, které působí ztráty bílkovin močí).

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Je nedostatek železo totéž co anémie? Jaké jsou příznaky?
2. Které potraviny obsahují nejvíce železa?
3. Kdo potřebuje suplementaci (přídavky) železa?
4. Objeví se anémie z nedostatku železa rychle nebo se vyvíjí dlouho?
5. Ovlivňuje dárcovství krve mou hladinu železa?

1. Je nedostatek železo totéž co anémie? Jaké jsou příznaky?
Nedostatek železa znamená pokles zásob železa v těle, zatímco anémie znamená pokles množství hemoglobinu v krvi. Trvá nejméně několik týdnů, než nedostatek železa v organismu vyvolá anémii. Zpočátku se nedostatek železa v těle nijak neprojeví. Pokud je člověk jinak zdráv, obvykle se žádné příznaky neprojeví, pokud nepoklesne hemoglobin v krvi pod určitou hranici (obvykle 100 g/l). K příznakům nedostatku železa v organismu patří únava a bušení srdce.
Pokud se nedostatek železa stupňuje, můžete pociťovat „krátký dech“ a závratě. Je-li anémie těžká, může se objevit svíravý pocit na hrudi, bolesti hlavy a nohou. U dětí se objevují poruchy učení (vnímání).
Vedle obecných příznaků anémie existují i příznaky, charakteristické pro nedostatek železa. K těm patří zvláštní „chutě“ – chuť na lékořici, křídu, hlínu nebo jíl, pálení jazyka nebo vyhlazený jazyk, záněty ústních koutků a tzv. paličkovité prsty.
Nejčastějším příznakem nadbytku železa v organismu jsou bolesti, vyvolané ukládáním železa v těle, obvykle bolesti kloubů. Další příznaky zahrnují únavu a nedostatek energie, bolesti břicha, ztrátu sexuální aktivity a srdeční problémy. Někteří lidé však žádné subjektivní příznaky nepociťují.

2. Které potraviny obsahují nejvíce železa?
Pokud laboratorní vyšetření ukáže, že jste anemičtí, může pomoci, budete-li jíst potravu s vysokým obsahem železa, kupříkladu červené maso. Dobrou volbu potravin s vysokým obsahem železa představují: maso, játra, vejce, listová zelenina (špenát, kapusta), obilná zrna, celozrnné pečivo a cereálie, hrozinky a cukrový sirup. Pokud máte anémii z nedostatku železa, jste těhotná nebo kojíte, pak jsou obvykle vhodné vitamínové tablety a doplňky. Poraďte se v takovém případě s lékařem.

3. Kdo potřebuje suplementaci (přídavky) železa?
Přídavky železa obvykle potřebují těhotné ženy a pacienti s prokázaným nedostatkem železa

4. Objeví se anémie z nedostatku železa rychle nebo se vyvíjí dlouho?
Anémie z nedostatku železa se vyvíjí postupně. Pokud ztráta železa převyšuje jeho příjem a vstřebávání ve střevě, zásoby železa v těle postupně klesají. V takové situaci je koncentrace feritinu nízká, ale koncentrace železa v séru a vazebná kapacita séra pro železo (VK) jsou obvykle normální a anémie není patrná. Pokud se nedostatek železa prohlubuje, klesá i sérové železo, VK a transferin stoupají a vyvíjí se anémie. Dlouhotrvající nebo těžký deficit železa vede k tomu, že červené krvinky jsou malé a bledé

5. Ovlivňuje dárcovství krve mou hladinu železa?
Ano. Vždy, když darujete obvyklý dárcovský odběr krve, ztrácí vaše tělo asi 250 mg železa. Hodnota sérového feritinu, který je ukazatelem celkových zásob železa v těle, při každém dárcovském odběru klesá. Čím více krve darujete, tím více feritin klesne. Hodnoty sérového železa a VK však nejsou dárcovstvím krve ovlivněny

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 1. května 2010.