Další názevHemocult, OK, Stolice na okultní krvácení, Imunochemický, FOBT
Oficiální názevTest na okultní krvácení ve stolici

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření se provádí ke zjištění krvácení do zažívacího traktu, které může svědčit pro karcinom tlustého střeva.

Kdy se nechat vyšetřit?
Používá se jako součást rutinního vyšetření pro vyhledávání karcinomu tlustého střeva; někde je doporučeno provádět vyšetření každoročně ve věku nad 50 let; záleží také na rodinné anamnéze.

Požadovaný druh vzorku
Jeden nebo více vzorků stolice.

Pro guajakový test vás může ošetřující lékař instruovat o vyloučení některých léků nebo zavedení jistých dietních opatření na několik dnů před odběrem vzorků stolice na okultní krvácení. U imunochemického testu na OK není žádné dietní ani lékové omezení nutné.

Co je vyšetřováno?

Test na okultní krvácení (OK) ve stolici zjišťuje okultní, jinak řečeno skryté krvácení ve stolici. Normálně se během trávení ztrácí z žaludku nebo střeva jen velmi malé množství krve. Tato krev není ve stolici vidět a nepůsobí pozitivní výsledek testu na OK. Pozitivní nález OK ve stolici ukazuje na přítomnost abnormálního množství krve, které se ztrácí v zažívacím traktu.

Polypy, výrustky, které prominují do lumina střeva nebo konečníku mohou být křehké a nepravidelně krvácet, nepříklad při dotyku s pohybující se tráveninou. Uvolněná krev není obvykle ve stolici vidět, ale může být detekována testem na OK. Nezhoubné polypy jsou u lidí nad 50 let relativně časté, mohou být ale potenciálně nebezpečné přechodem do zhoubné formy nádoru. Většina karcinomů tlustého střeva vzniká z benigních střevních polypů. Krev ve stolici může upozornit na přítomnost polypů, které neodhaleny mohou progredovat do karcinomu. Toto malé množství krve může být často prvním a občas jediným příznakem časného karcinomu tlustého střeva. To činí test na OK vhodným skríningovým postupem pro karcinom tlustého střeva a konečníku.

Existují různé metody pro zjištění okultního krvácení:

  • Guajaková metoda,, která používá chemický indikátor, který vykazuje změnu barvy v přítomnosti krve. Doporučuje se používat novější vysoce citlivé testy.
  • Imunochemická metoda používá k detekci krve ve stolici protilátku proti lidskému hemoglobinu

Bez ohledu na použitou metodu se doporučuje provést vyšetření ve třech vzorcích stolice v různých dnech.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Existuje více metod ke zjišťování okultního krvácení ve stolici: metoda s kyselinou guajakovou nebo imunochemické metody. Každá metoda má rozdílné postupy odběru vzorků stolice a způsoby provedení testu na OK.

Při testu s kyselinou guajakovou Vám váš ošetřující lékař nebo laboratoř vydá jednu nebo více testovacích kartiček. Odebírají se vzorky stolice ze tří různých defekací, obvykle ve třech následujících dnech. Každá stolice je zachycena do čisté nádoby bez kontaminace močí nebo vodou. Testovací kartička je označena Vaším jménem a datem; potom nanesete aplikační tyčinkou tenký nátěr stolice na označenou oblast kartičky a necháte zaschnout. Po zaschnutí je vzorek stabilní mnoho týdnů při pokojové teplotě. Postupně získané vzorky stolice nanesené na testovací kartičky vrátíte ošetřujícímu lékaři nebo do laboratoře osobně nebo poštou.

V případě imunochemických testů se může způsob odběru vzorku stolice lišit podle výrobce testu. Obvyklý postup používá speciální kartáček s násadou nebo jinou pomůcku k získání vzorku z povrchu stolice. Kartáček nebo jiná pomůcky se použije k přenesení vzorku stolice na speciální kartičku. Po vysušení kartičku vrátíte ošetřujícímu lékaři nebo do laboratoře. Obvykle se sbírají dva až tři vzorky stolice v různých dnech s následným odesláním poštou.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku?

Pro test s kyselinou guajakovou existují speciální omezení v dietě, v podávaných lécích a stomatologických zákrocích v dutině ústní včetně čištění zubů.

Test na OK s kyselinou guajakovou detekuje jakoukoliv příměs krve, která se dostane do zažívacího traktu. Proto všechna opatření, která zamezí arteficiální přítomnosti krve v zažívacím traktu zvyšují kvalitu testu na OK.

Krev pocházející z krvácejících dásní (následně po stomatologickém zákroku nebo u onemocnění dásní) je tímto testem detekována.

Krvácení v žaludku, které může být způsobeno účinkem léků jako je např. Acylpyrinu, je rovněž tímto testem zjištěno. Proto se všeobecně radí neužívat Acylpyrin a nepodstupovat žádné dentální zákroky tři dny před odběrem vzorku stolice na OK.

Test na OK založený na reakci s kyselinou guajakovou závisí na chemické reakci, která způsobí při pozitivn&´m testu změnu barvy. Jídlo, jako červené maso, brokolice, tuřín, křen a léky jako kolchicin a oxidující léky (jako jodidy a kyselina boritá), mohou také způsobit stejnou chemickou reakci a způsobit pozitivitu testu i bez přítomnosti krve ve stolici (tzv. falešně pozitivní výsledek). Na druhé straně vitamin C interferuje s chemickou reakcí testu, brání vzniku barevné změny a to i v přítomnosti krve (tzv. falešně negativní výsledek).

Seznam potravin a léků, které mají být vyloučeny při vyšetření na OK Vám dodá ošetřující lékař, nebo jej najdete v příbalovém letáku. V každém případě se poraďte s ošetřujícím lékařem před vysazením jakéhokoliv léku, abyste se ujistili, že to pro Vás není nebezpečné.

Pro imunochemické metody neexistuj&∓∓´ dietní nebo léková omezení a není nutné se vystříhat dentálních zákroků v dutině ústní. Test detekuje pouze krev pocházející z dolní části zažívacího traktu (tlusté střevo) použitím protilátky proti lidskému hemoglobinu.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Hlavní využití testu OK spočívá ve včasném odhalení rakoviny tlustého střeva. Krev ve stolici může být jediným časným příznakem rakoviny. Je-li rakoviny zjištěna včas zvyšuje se naděje na vyléčení. Test na OK není diagnostický pro rakovinu tlustého střeva; jsou nutné další diagnostické postupy, které zjistí zdroj krvácení, protože zjištěná krev ve stolici může svědčit pro jiné gastorintestinální choroby.

Sekundární použití testu na OK je pátrání po příčinách anémie, jako jsou např. krevní ztráty z krvácejícího žaludečního vředu. Jestliže máte příznaky a projevy an&´mie, jako je únava, nízký hemoglobin a hematokrit, nebo neobvykle tmavou stolici, může ošetřující lékař požadovat provedení testu na OK.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření stolice na OK se většinou provádí jako součást rutinního vyšetření. Obvykle je test používán primárně jako screeningové vyšetření pro včasnou diagnózu rakoviny tlustého střeva. Je doporučováno provádět jej každoročně od věku 50ti let nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře vzhledem k rodinné anamnéze. Většina osob, u kterých je test proveden je bez klinických příznaků choroby.

Pozitivní výsledek imunochemického testu znamená přítomnost krvácení někde v oblasti dolní č&´sti zažívacího traktu. Jelikož test detekuje pouze lidský hemoglobin, nemůže být pozitivní v případě jiných zdrojů krve, např. z potravy. Navíc hemoglobin pocházející z krvácení v horní části zažívacího traktu se rozloží dříve než dosáhne dolní část zažívacího traktu a není tak imunochemickým testem detekován. Proto je imunochemický test více specifický než test s guajakovou kyselinou.

Pozitivní test na OK kteroukoliv metodou vyžaduje další vyšetření. To většinou zahrnuje zobrazovací techniky jako sigmoideoskopii nebo kolonoskopii

Co výsledek vyšetření znamená?
Test na OK ve stolici je normálně negativní. Pozitivní výsledek testu řekne va&ˇemu lékaři, že je př&´tomné krvácení někde v zažívacím traktu. Krev může pocházet z žaludečního vředu, divertikulózy, krvácejícího polypu, zanětlivých onemocnění střeva, hemoroidů, ze spolknuté krve z krvácejících dásní nebo sliznice nosu, nebo z benigního nebo maligního nádoru. Cokoliv, co prominuje do lumina střeva, jako je polyp nebo nádor, je zraňováno pohybem stolice při pasáži střevem a může být zdrojem intermitentního krvácení. Toto malé množství krve je často prvním a občas jediným příznakem časného stádia rakoviny tlustého střeva. To činí z testu na OK užitečný screeningový prostředek.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Krvácení, zvláště z polypu a nádoru je intermitentní, takže krev není uniformně rozložena ve všech vzorcích stolice. Odběr tří různých vzorků stolice ve třech různých dnech zvyšuje naději pozitivního nálezu intermitentního krvácení.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

  1. Jaké vyšetření by mělo následovat při pozitivním testu na OK?
  2. Existuje nějaký další test pro kolrektální karcinom, který se provádí ve vzorku stolice?
  3. Existují jiné způsoby skríningu karcinomu tlustého střeva než testy na OK ?
  4. Jaké vyšetřovací postupy následují pozitivní test na OK ?
  5. Existují nějaké jiné testy ze vzorku stolice pro kolorektální karcinom ?

1. Jaké vyšetření by mělo následovat při pozitivním testu na OK?
Testu na OK by mělo předcházet nebo následovat digitální vyšetření konečníku. Po pozitivním výsledku testu na OK by mělo následovat vyšetření:

Sigmoideoskopie: endoskopické vyšetření konečníku a dolního oddílu tlustého střeva k odhalení abnormalit, jako jsou polypy;
Kolonoskopie: endoskopické vyšetření konečníku a celého tlustého střeva
Kontrastní rtg vyšetření

2. Existuje nějaký další test pro kolrektální karcinom, který se provádí ve vzorku stolice?
Ano, existuje použitelný test na DNA ve stolici. Test může detekovat určit&´ alterace DNA v nádorových buňkách uvolněn&´ch do stolice. Studie ukázaly, že test má přijatelnou citlivost i když nemůže identifikovat všechny typy kolorektálního karcinomu. Podle standardů vydaných v březnu 2008 je stanovení DNA v USA zařazeno mezi doporučené testy pro screening kolorektálního karcinomu.

3. Existují jiné způsoby skríningu karcinomu tlustého střeva než testy na OK ?

Ano. Existují zobrazovací techniky, které se používají ke zjištění karcinomu tlustého střeva.

  • Sigmoideoskopie je vyšetření konečníku a dolní části tlustého střeva pomocí endoskopu. Zjištěné polypy mohou být při vyšetření odstraněny jako preventivní zákrok. Jako skríningové vyšetření by mělo být provedeno každých 5 let.
  • Kolonoskopie je vyšetření konečnííkua celého tlustého střeva pomocí flexibilního kolposkopu. Rovněž umožňuje odstranění přítomných polypů.
  • CT-kolonoskopie (virtuální kolposkopie) je méně invazivní vyšetření využívající počítačovou tomografii ke znázornění celého tlustého střeva.
  • Dvoukontrastní irigoskopie s pomocí baryové náplně a série rtg snímků

4. Jaké vyšetřovací postupy následují pozitivni test na OK

Digitální vyšetření konečníku k odhalení patologického nálezu v konečníku.

Pozitivní nález OK má být následován endoskopickým vyšetřením k odhalení polypů, jejich odstranění a histologickému vyšetření

5. Existují nějaké jiné testy ze vzorku stolice pro kolorektální karcinom ?

Ano. Existuje test na DNA ve stolici. Test může zachytit určité změny DNA v nádorových buňkách, které se dostanou do stolice. Studie prokázaly dostatečnou citlivost testu, který však nedovede identifikovat všechny typy kolorektálního karcinomu.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nov&´ zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použit&´ literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.