Další název:
Biomarkery Alzheimerovy choroby
Oficiální název:
Amyloid Beta 42 peptid a Tau protein
Související vyšetření:

Genotypizace ApoE, PSEN1


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pomáhají, u pacientů s demencí, rozlišit mezi Alzheimrovou chorobou a jinými formami demence.

Kdy se nechat vyšetřit?
Obvykle se využívají u výzkumných souborů; typicky jsou požadovány spolu s rozpoznávacími testy a vyšetřením zobrazovacími technikami v případech, kdy může být demence důsledkem Alzheimerovy choroby.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek mozkomíšního moku odebraný lumbální punkcí.

Co je ke stanovení potřeba?
Váš doktor vás seznámí se všemi podmínkami stanovení.

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Amyloid beta 42 peptid (Aß42) a Tau protein jsou dva proteiny spojené se vznikem neurofibrilárních spletí (stočené proteinové fragmenty, které zanášejí nervové buňky) a stařeckých plátů, které byly nalezeny v mozcích pacientů s Alzheimerovou chorobou (ACh).

Abnormální druhy Tau proteinu, mozkového fosfoproteinu, tvoří část struktury neurofibrilárních spletí, zatímco Aß42, který je tvořen z beta amyloid prekurzorového proteinu, je spojený s tvorbou stařeckých plátů. Tvorba neurofibrilárních spletí a stařeckých plátů je normální součástí stárnutí, u lidí s ACh se však projevuje v mnohem větším rozsahu než u lidí bez ACh.

Role beta amyloid prekurzorového proteinu (Aß42) a Tau proteinu při rozvoji ACh není úplně objasněna; nicméně je velmi aktuálním tématem výzkumu. Stanovení těchto dvou proteinů v mozkomíšním moku je hodnotné, vzhledem k jejich potenciální roli při diagnóze a monitorování ACh.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorky mozkomíšního moku jsou získány lumbální punkcí. Tento zákrok je obvykle prováděn v nemocnicích nebo na klinikách.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení Tau proteinu a Aß42 mohou být použita jako doplňkové testy pro potvrzení diagnózy Alzheimerovy choroby.

Pokud pacient má symptomy demence, jako jsou ztráta paměti, změny chování a snížení schopnosti vykonávat každodenní životní úkony, provede doktor důkladné vyšetření a pokusí se určit příčinu. Toto vyšetření může zahrnovat různé rozpoznávací testy k ověření paměti a běžná vyšetření mozku zobrazovacími technikami za účelem hledání abnormalit.

Tau protein a Aß42 nejsou běžnou součástí typického vyšetření pacienta. Nicméně, abnormální hladiny těchto dvou proteinů v mozkomíšním moku mohou pomoci odlišit ACh od dalších forem demence.

Kdy je vyšetření požadováno?
V současné době jsou stanovení Tau proteinu a Aß42 prováděny především u výzkumných souborů a to ve spojení s rozpoznávacími testy a snímkováním mozku. Někteří doktoři mohou požadovat tato stanovení i mimo výzkumné soubory, ale informace o tom, jak jejich výsledky interpretovat, jsou zatím omezené.

Co výsledek vyšetření znamená?
Nízká hladina Aß42 spolu s vysokou hladinou Tau proteinu odráží u pacientů s dalšími symptomy zvýšenou pravděpodobnost Alzheimerovy choroby, ale neznamená to, že tyto osoby určitě mají ACh. Pokud pacient nemá abnormální hladiny těchto proteinů, pak je pravděpodobnější, že je demence způsobena jinou příčinou než ACh. Nedávné studie ukazují, že abnormální hladiny Tau proteinu a Aß42 mohou předpovědět rychlou progresi ACh.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Na stanovení hladin Tau proteinu a Aß42 nelze založit diagnózu Alzheimerovy choroby; představují běžná stanovení, která mohou být spolu s dalšími testy a pacientovou klinickou a rodinnou anamnézou použita k podpoře diagnózy ACh.

Zdá se, že nález nízké hladiny Aß42 a vysoké hladiny Tau proteinu u pacientů s ACh nesouvisí s příčinou nebo s věkem, ve kterém začala Alzheimerova choroba.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás
  1. U mé matky byla diagnostikována Alzheimerova choroba. Může mi stanovení hladiny Aß42 a Tau proteinu ukázat, že jsem touto chorobou ohrožena?
  2. Jak lze definitivně určit Alzheimerovu chorobu?
  3. Mohu si nechat vyšetřit krev namísto mozkomíšního moku?

1. U mé matky byla diagnostikována Alzheimerova choroba. Může mi stanovení hladiny Aß42 a Tau proteinu ukázat, že jsem touto chorobou ohrožena?
Aß42 a Tau protein nejsou screeningové stanovení (stanovení pro vyhledávaní pacientů s určitou chorobou a nebo s předpoklady k určité chorobě v širší populaci). Nemohou předpovědět, zda jste touto chorobou ohrožena.

2. Jak lze definitivně určit Alzheimerovu chorobu?
Diagnostika Alzheimerovy choroby je v současné době založena na prokázání změn v rozpoznávání a na vyloučení jiných příčin těchto změn. Je definitivně potvrzena až po smrti, hledáním mikroskopických změn v mozkové tkáni. Mikroskopické hodnocení zahrnuje hledání četných stařeckých plátů a neurofibrilárních spletí v mozku. Protože vytváření plátů a spletí je pozorováno i při normálním stárnutí, je třeba vzorek porovnat s kontrolním vzorkem, normální mozkovou tkání (bez ACh) osoby stejného věku. Pokud vám doktor diagnostikuje ACh, bude to buď možná ACh (to znamená, že to mohou být důsledky jiných příčin, jako je mrtvice) a nebo pravděpodobná ACh (to znamená, že vyloučil všechny ostatní možné příčiny A že máte symptomy. Občas mohou být pro podporu diagnózy požadovány další známky, jako jsou charakteristické změny na snímcích mozku a/nebo nízká hladina Aß42 a vysoká hladina Tau proteinu v mozkomíšním moku.)

3. Mohu si nechat vyšetřit krev namísto mozkomíšního moku?
V současné době ne. Studie zabývající se měřením Aß42 a Tau proteinu v krvi neukazují použitelný obraz toho co se děje v mozku.

 

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 9. května 2015.