Další název5-hydroxytryptamin, 5-HT
Oficiální názevSerotonin
Související vyšetření

5-HIAA, Chromogranin A

Proč se nechat vyšetřit?
K určení diagnózy karcinoidního tumoru sekretujícího serotonin

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud se u Vás vyskytly příznaky ukazující na podezření z přítomnosti karcinoidního tumoru projevující se rudnutím, průjmem, dýchavičností

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z žíly na paži.

Co je vyšetřováno?
Vyšetřením zjišťujeme hladinu serotoninu v krvi. Po chemické stránce je serotonin odvozen od aminokyseliny tryptofanu. Je produkován nervovým systémem, především mozkem, ale také speciálními buňkami v průduškách a gastrointestinálním traktem. V krvi je 90% serotoninu přítomno v krevních destičkách. Serotonin pomáhá přenášet nervové impulsy, má vliv na konstrikci cév, ovlivňuje náladu. Serotonin je metabolizován v játrech a jeho metabolity, především 5-HIAA (kyselina 5-hydroxyindoloctová), jsou vylučovány močí.

Běžně je serotonin v krvi přítomen v malých proměnlivých množstvích. Větší množství serotoninu a 5-HIAA může být produkováno kontinuálně nebo přerušovaně některým karcinoidním tumorem. Karcinoidní tumory patří mezi pomalu rostoucí tumory, které se tvoří v gastrointestinálním traktu, především v apendixu, ale i v plicích. Jeden z několika typů tumorů vzniká z buněk neuroendokrinního systému – buňky, které se nachází v orgánech v celém těle a mají jak nervový tak i endokrinní charakter. Serotonin produkovaný karcinoidními tumory se projevuje rudnutím obličeje, průjmem, rychlým bušením srdce a dýchavičností, zejména pokud jsou zasaženy játra. Tato skupina příznaků je souhrnně označována jako karcinoidní symptomy.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je získán ze žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
K diagnostice karcinoidního tumoru může být vyšetřován serotonin společně s 5-HIAA, která se stanovuje z 24-hodinového sběru moče. Toto stanovení není běžně využíváno k vyhodnocení efektivnosti léčby nebo monitoringu opakovaného výskytu tumoru. Testy pro monitorování onemocnění mohou zahrnovat stanovení 5-HIAA a Chromogranin A.

Kdy je vyšetření požadováno?
Stanovení serotoninu je prováděno u pacientů, u nichž se vyskytují symptomy poukazující na podezření z přítomnosti karcinoidního tumoru. Vyšetření může být provedeno jako počáteční nebo doplňkové v případě, že hodnoty 5-HIAA jsou normální nebo normálu blízké.

Co výsledek vyšetření znamená?
Významně zvýšená hladina serotoninu u pacientů s příznaky karcinoidního syndromu poukazuje na možnost výskytu karcinoidního tumoru, ale nediagnostikuje ho. Za účelem diagnostiky musí být provedena lokalizace tumoru a následná biopsie. Lékař musí opakovat vyšetření při abnormálních výsledcích testu a objednat pacienta k lokalizaci tumoru pomocí zobrazovacích metod.

Pacient, u kterého se vyskytují výše popsané příznaky, může mít karcinoidní tumor i v případě, že výsledky stanovení serotoninu a 5-HIAA jsou normální. U pacienta se může vyskytovat tumor, který serotonin nevylučuje a nebo ho vylučuje přerušovaně. U pacientů bez příznaků a normálními hladinami serotoninu a 5-HIAA je výskyt tumoru produkujícího serotonin nepravděpodobný.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Existuje široká škála léků, které mohou ovlivňovat stanovení serotoninu, např. morfin, inhibitory monoaminooxidázy (MAO) jako jsou reserpin, metyldopa, litium. Pacient by se měl poradit s lékařem před vyšetřením o snížení nebo vysazení medikace.

Hladiny serotoninu mohou být mírně zvýšené u pacientů s neprůchodností střev, akutním infarktem myokardu, cystickou fibrózou a dumping syndromem. U těchto pacientů by obvykle nemělo být vyšetření prováděno.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mohou mi být provedena obě vyšetření serotoninu a 5-HIAA?

2. Jsou někteří jedinci více ohroženi výskytem karcinoidního tumoru?

1. Mohou mi být provedna obě vyšetření serotoninu a 5-HIAA?

Serotonin i 5-HIAA poskytují vzájemně se doplňující informace. V některých případech je preferováno stanovení 5-HIAA, jelikož je stabilnější a tudíž při 24-hodinovém sběru moče existuje větší šance záchytu oproti stanovení serotoninu, zvláště pokud je jeho vylučování přerušované zeptejte se Vašeho lékaře, které vyšetření je pro Vás vhodné.

2. Jsou někteří jedinci více ohroženi výskytem karcinoidního tumoru?

K vývoji karcinoidního tumoru může dojít v kterémkoliv věku. Podle American Cancer Society je průměrný věk, kdy bývá diagnostikován karcinoidní tumor okolo 55-65 let. Vyšší riziko vzniku karcinoidního tumoru je u pacientů s rodinným výskytem mnohočetné endokrinní neoplázie (MEN 1), genetické choroby, která obecně zvyšující riziko výskytu tumorů endokrinního systému.

Koncentrace serotoninu mohou být mírně zvýšené u obstrukce střev, akutního infarktu myokardu, cystické fibrózy a dumping syndromu. Vyšetření serotoninu nebývá většinou v těchto případech prováděno.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.