Další název
Oficiální názevRetikulocyty

Proč se nechat vyšetřit?
K posouzení schopnosti kostní dřeně produkovat červené krvinky a k rozlišení mezi anémií vyvolanou krevní ztrátou, nebo zánikem krvinek a anémií z nedostatečné produkce červených krvinek. Dále se pak test využívá k monitorování: odpovědi kostní dřeně na chemoterapii a uzdravování po ní; stavu po transplantaci kostní dřeně; léčby anémie z nedostatku vitamínu B12 a železa.

Kdy se nechat vyšetřit?
V případě zvýšeného nebo sníženého počtu červených krvinek, hemoglobinu a hematokritu a když Váš lékař potřebuje vyšetřit funkci kostní dřeně.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži nebo píchnutím do prstu, ucha. U dětí do paty.

 

Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno?
Retikulocyty jsou nezralé červené krvinky, které jsou produkovány kostní dření. Kmenová buňka kostní dřeně se posupně diferencuje v červenou krevní řadu na jejímž konci stojí retikulocyt a zralá červená krvinka. Většina červených krvinek je zralých již předtím, než jsou uvolněny do krve. Asi 0,5 – 2% červených krvinek jsou retikulocyty. Tento test zjišťuje počet a procentuální zastoupení retikulocytů v krvi a slouží jako indikátor schopnosti kostní dřeně produkovat červené krvinky.

Normální červené krvinky mají životnost kolem 120 dnů. Tělo usiluje o udržení stabilního počtu červených krvinek v oběhu kontinuálním odstraňováním starých červených krvinek a produkcí nových kostní dření. Pokud je tento rovnovážný stav narušen zvýšenými ztrátami, nebo sníženou produkcí červených krvinek, vzniká anémie. Zvýšené ztráty červených krvinek mohou být způsobeny akutním, nebo chronickým krvácením (hemoragie), nebo hemolýzou. Tělo kompenzuje tuto ztrátu zvýšenou produkcí červených krvinek. V tomto případě narůstá množství a procentuální zastoupení retikulocytů v krvi, do té doby, dokud není dostatečn&´ počet červených krvinek a je obnovena rovnováha, nebo dokud kapacita kostní dřeně dostačuje.

Snížená produkce červených krvinek může být způsobena porušením funkce kostní dřeně a to:

  • onemocněním kostní dřeně jako je aplastická anémie
  • potlačením funkce kostní dřeně např. ozařováním, chemoterapií při léčbě rakoviny
  • nedostatkem erytropoetinu
  • nedostatkem některých živin, např. železa, vitamínu B12, nebo kyseliny listové

Tato snížená produkce vede k:

  • poklesu červených krvinek v oběhu
  • snížení hemoglobinu a poklesu přenosu kyslíku
  • poklesu hematokritu
  • snížení počtu retikulocytů – staré krvinky odstraněné z oběhu nejsou plně nahrazovány

Vzestup červených krvinek a retikulocytů je způsoben nadměrnou produkcí červených krvinek. Toto může být vyvoláno řadou příčin způsobeno: nevhodně zvýšenou produkcí erytropoetinu, nemocemispojenýmis chronicky zvýšenou produkcí červených krvinek – polycytemia vera a kouřením cigaret.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo někdy píchnutím do prstu, ucha. U velmi malých dětí píchnutím do paty.

Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?

Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Počet retikulocytů se využívá k posouzení, zda kostní dřeň je schopna produkovat dostatek červených krvinek a uspokojovat potřeby organismu.

Vyšetření retikulocytů se dále provádí spolu s vyšetřením počtu erytrocytů, hemoglobinu a/nebo hematokritu k rozpoznání příčin, klasifikaci a stanovení závažnosti anémií.

Výpočet procentuálního zastoupení retikulocytů se provádí tak, že je porovnáván počet retikulocytů s celkovým počtem červených krvinek.

Vyšetření krevního obrazu vyhodnocuje počty červených krvinek, hemoglobin, hematokrit velikost, objem a tvar červených krvinek. Na základě těchto výsledků je může být indikováno vyšetření retikulocytů. Retikulocyty lze odlišit od zralých červených krvinek na základě toho, že obsahují zbytky genetické informace (RNA), která již není obsažena ve zralých červených krvinkách. Retikulocyty ztrácejí v krevním oběhu RNA během jednoho až dvou dnů a tím dospívají.

Kdy je vyšetření požadováno?

V případě sníženého počtu červených krvinek a/nebo sníženého hemoglobinu a hematokritu.

V případech, kdy chce lékař posoudit funkci kostní dřeně.

Vyšetření se provádí v případě příznaků: bledost, únava, slabost, dušnost, krvácení do stolice. Někdy je součástí rutinního vyšetření krve, které se provádí z nejrůznějších důvodů, i když nejsou přítomny žádné příznaky choroby.

Dále se vyšetření retikulocytů provádí v případě známého nedostatku železa, vitamínu B12 nebo kyseliny listové, při podávání erytropoetinu, při chorobách ledvin, v případě potlačení funkce kostní dřeně – ozařováním, chemoterapií nebo po transplantaci kostní dřeně a/nebo při podávání erytropoetinu. V těchto případech jsou retikulocyty vyšetřovány spolu s počtem červených krvinek, hemoglobinem a hematokritem. Lékař stanoví odpovídající intervaly k monitorování funkce kostní dřeně a odpovědi na podávanou léčbu.

Počet retikulocytů se také vyšetřuje v případě zvýšeného počtu červených krvinek a současně zvýšeného hemoglobinu a hematokritu a sice k určení stupně a rychlosti nadprodukce červených krvinek

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledek vyšetření retikulocytů hodnotí, jak dokáže reagovat kostní dřeň, zda dokáže zvýšit produkci červených krvinek, pokud je to třeba.

U zdravého pacienta je procentuálnízastoupení retikulocytů stabilní. Pokud poklesne počet červených krvinek a hematokritu, procento retikulocytů vzroste v porovnání s normálním počtem červených krvinek. Vyšetření retikulocytů je indikováno k přesnějšímu odhadu funkce kostní dřeně. Procentuální zastoupení retikulocytů je často korigováno výpočtem zvaným retikulocytární index (RI). Tento výpočet porovnává pacientův hematokrit s hodnotami hematokritu zdravého člověka. Další výpočet zvaný index retikulocytární produkce (RPI), který je někdy vypočítáván ke korekci stupně retikulocytární nezralosti, odráží jak rychle byly retikulocyty uvolněny z kostní dřeněa jak dlouho jim bude trvat, než dospějí v krevním oběhu ve zralé červené krvinky. RPI a doba zrání se mění s hematokritem.

Retikulocyty [%] = ( počet retikulocytů / počet červených krvinek) x 100

RI = počet retikulocytů [%] x (zjištěný hematokrit / normální hematokrit)

RPI = RI x (1/doba zrání)

Některé automatizované výpočty retikulocytů mohou stanovovat frakci nezralých retikulocytů (IFR) a stření objem retikulocytů (MRV). Tyto primárně vědecké parametry jsou stanovovány v reálném čase. a Počet retikulocytů odrážísoučasnou aktivitu kostní dřeně. Správnou reakcí kostní dřeně na snížení počtu červených krvinek je, že do krve dříve uvolní méně zralé červené krvinky. To vede k zvýšení počtu retikulocytů v krvi.

Zvýšení počtu procentuálního zastoupení retikulocytů může upozornit na přítomnost těchto stavů:

  • Krvácení – v případě krvácení (hemoragie) dochází k vzestupu počtu retikulocytů s odstupem několika dnů. V případě chronického krvácení bude počet retikulocytů zvýšen trvale na základě zvýšené snahy kostní dřeně doplnit počty červených krvinek.
  • Hemolytická anémie
  • Hemolytická choroba novorozence

Jestliže kostní dřeň není schopna udržet zvýšenou produkci, nebo není funkčně v pořádku, pak bude počet retikulocytů normální nebo jen lehce zvýšený,, ale po určité době dojde k jeho poklesu. V případě, že není počet retikulocytů při anémii zvýšený, je pravděpodobné, že se jedná se o jistý stupeň dysfunkce nebo selháníkostní dřeně a/nebo nedostatku erytropoetinu.

Snížení procentuálního zastoupeníretikulocytů nacházíme u:

  • Anémie z nedostatku železa
  • Perniciózní anémie, nebo nedostatekukyseliny listové
  • Aplastická anémie
  • Ozařování
  • Poškození kostní dřeně způsobené rakovinou nebo infekcí

Počet retikulocytů informuje o tom, co se v těle děje, ale nestanovuje diagnózu určité nemoci. Dává popud k dalšímu vyšetřování a je to nástroj k monitorování úspěšnosti léčby.

Pokud stoupá počet retikulocytů po chemoterapii, transplantaci kostní dřeně nebo léčbě železem, vitamínem B12 a kyselinou listovou, je to známka, že dochází k normalizaci funkce kostní dřeně a jejího uzdravení. Při stavech, které vedou k nadprodukci červených krvinek, bude zvýšen počet retikulocytů, červených krvinek, koncentrace hemoglobinu a hematokrit.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Lidé, kteří se pohybují ve vyšších nadmořských výškách mohou mít zvýšený počet u retikulocytů a červených krvinek jako odpověď organismu na nedostatek kyslíku ve vzduchu. Kuřáci mohou vykazovat také zvýšený počet erytrocytů a retikulocytů.

Retikulocyty bývají zvýšeny během těhotenství. U novorozenců klesá zvýšený počet retikulocytů na úroveň dospělých během několika týdnů po narození.

Dříve byl počet retikulocytů stanovován mikroskopicky počítáním retikulocytů v polích ve speciálně barveném krevním nátěru. Tato metoda je stále používána, avšak je všeobecně nahrazována stanovením retikulocytů automatickým analyzátorem. Ten umožňuje počítat větší počet buněk a dosáhnout tak větší přesnosti.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může být provedeno vyšetření retikulocytů ze stejné zkumavky jako krevní obraz, nebo červené krvinky?
2. Může krevní transfůze ovlivnit počet retikulocytů?
3. Jakou jinou metodou může lékař vyšetřit produkci buněk v kostní dřeni?

1. Může být provedeno vyšetření retikulocytů ze stejné zkumavky jako krevní obraz, nebo červené krvinky?
Ano. V případě diagnostikování anémie si může lékař vyžádat ze stejného vzorku týž den dodatečné vyšetření obsahující vyšetření počtu retikulocytů.

2. Může krevní transfůze ovlivnit počet retikulocytů?
Ano. Váš lékař stanoví dobu po transfúzi, kdy může být vyšetření retikulocytů provedeno.

3. Jakou jinou metodou může lékař vyšetřit produkci buněk v kostní dřeni?
V některých případech je používána metoda zvaná aspirace kostní dřeně, získaný vzorek je vyšetřován pod mikroskopem. Toto je často nejlepší metoda k vyšetření funkce kostní dřeně.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracovan&´ vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.