Popis onemocnění

Rakovina vaječníků je šesté nejčastější nádorové onemocnění žen. Riziko vzniku karcinomu vaječníku během života je 1/70. Například v USA ročně přibývá 25 000 nových případů, z tohoto počtu více než 14 000 žen ročně umírá. Karcinom vaječníku je častější příčina smrti než rakovina dělohy nebo děložního čípku (i když ta je velmi snadno zjistitelná). Výskyt nádoru vaječníků v České republice má mírně klesající trend. Například v roce 2004 jeho incidence (výskyt) dosáhla v roce 2004 24,2 /100000 žen, v absolutních hodnotách 1256 případů a v roce 2005 21,4/100 000 žen, v absolutních hodnotách 1121 nově diagnostikovaných případů. Ovariální karcinom se vyskytuje ve všech věkových skupinách v závislosti na histologickém typu. Průměrný věk pacientek s epiteliálním typem nádoru je 57 let, u ostatních typů kolem 30 let. Pacientky v I. klinickém stádiu dosahují 5-letého přežití v 70 – 80 %, pacienti ve II. klinickém stádiu v 60 %, ve III. klinickém stádiu ve 23 % a ve IV klinickém stádiu méně než v 10 %. Hlavní příčina rakoviny vaječníků dosud nebyla zjištěna a příznaky rakoviny vaječníků jsou velmi nespecifické (netypické).

V časných stádiích nejsou téměř žádné příznaky a nádory bývají odhaleny náhodně, a to pouze asi v 10 % případů (při gynekologickém vyšetření nebo při chirurgickém výkonu v dutině břišní z jiných důvodů). Jedná se o následující příznaky:

  • časté močení a/nebo zácpa
  • břišní nevolnost, tlak v břiše, nadmuté břicho, pálení žáhy
  • ztráta chuti k jídlu, nevolnost, trávicí potíže, plynatost nebo nucení na zvracení
  • náhlá příhoda břišní, zánět či trombóza žil

Vaječníky jsou uloženy po obou stranách dělohy v dolní části břicha. Mají dvě hlavní funkce:

  • produkce estrogenů a progesteronuhormonů, které jsou zodpovědné za vývoj pohlavních znaků a regulaci reprodukčního (menstruačního) cyklu.
  • vyvinutí a uvolnění vajíčka do vejcovodu (Fallopovy trubice), a to jednou měsíčně během fertilního období (plodných let).

Nádory ovarií mohou být benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné); obvykle to nezjistíme, dokud není provedena biopsie či chirurgické odstranění nádoru s následným histologickým vyšetřením nádorové tkáně nebo pokud se nádor nešíří do jiných částí těla (metastazuje). Existují tři druhy nádorů:

  • Epiteliální nádory – většina nádorů vaječníků (kolem 85 %) vzniká z povrchových buněk pokrývajících vaječníky
  • Nádory ze zárodečních buněk – vznikají z buněk produkující vajíčka; častěji vznikají u mladších žen
  • Stromální nádory – vznikají z pojivové tkáně vaječníků, které produkují estrogen a progesteron.

Zatímco benigní nádory nemetastazují, maligní nádory vaječníku, pokud nejsou včas diagnostikovány a léčeny, se šíří napřed skrz celý vaječník, pak do dělohy, močového měchýře, konečníku a břicha. Nakonec nádorové buňky pronikají do lymfatických uzlin a tím se mohou šířit (metastazovat) do celého těla.

Hlavním rizikovým faktorem rakoviny vaječníku je pozitivní rodinná anamnéza. V mnohých z těchto rodin jsou přítomny mutace v genech BRCA-1 a BRCA-2, což je spojeno s 50 – 60% rizikem vývoje rakoviny vaječníku během života. Výskyt nádorů vaječníku je nízký u mladých žen, ale zvyšuje s věkem.Největší výskyt u epiteliálních nádorů vaječníků je kolem šedesátého roku věku, u ostatních typů kolem třicátého roku života. Riziko vývoje nádoru vaječníku je mírně zvýšené u žen, které neměly děti, které užívají léky na neplodnost, jsou obézní během časné dospělosti a možná také i u těch, které užívají hormonální substituční léky. Mírné snížení rizika může být spojeno s podvázáním (zneprůchodněním) vaječníků, používáním perorální antikoncepce, těhotenstvím či kojením. Svoji roli hrají i populační vlivy. Zatímco výskyt nádoru vaječníku na 100 000 žen ve Švédsku je 14,9 případů, v Japonsku je to pouze 2,7 případů na 100 000 japonských žen. Japonky, které se přestěhovaly do USA však měly podobný stupeň výskytu jako Američanky (13,3 případů na 100 000). Z toho vyplývá, že je pravděpodobná souvislost výskytu s dietou či životním prostředím.

Odhalit časný nádor vaječníku je poměrně obtížné – pouze kolem 25 % nádorů je rozpoznáno v dobře léčitelném stádiu, dříve než se rozšíří mimo vaječník(y), protože příznaky karcinomu vaječníku jsou mírné a nespecifické. Existuje několik nenádorových onemocnění, která mohou působit obdobné potíže (příznaky). Je proto důležité chodit na pravidelné preventivní prohlídky a případně konzultovat s Vaším lékařem (gynekologem) Vaše jakékoliv pozorované potíže.

Vyšetření

Laboratorní vyšetření

V současnosti neexistuje jednoznačně přesný screeningový test pro rakovinu vaječníků. I když výzkum na vývoji spolehlivých metod pro časnou detekci žen bez klinických příznaků pokračuje, je důležité v tomto období pravidelné absolvovat lékařské prohlídky, včetně vyšetření pánve a mít povědomí o vaší rodinné anamnéze vzhledem k tomuto onemocnění.

Laboratorní testy se provádějí u těch žen, u kterých již byla prokázána rakovina vaječníku. (Testy je nutné indikovat individuálně podle typu nádoru vaječníku):

  • Epiteliální nádory
    • CA-125(nádorový antigen 125) – nádorový marker vhodný pro sledování účinku protinádorové léčby a pro dispenzární péči; jeho význam je v poslední době některými autory zpochybňován
    • Mutace genů BRCA-1 a BRCA-2
    • HE 4 (tento nový nádorový marker je předmětem výzkumu)
  • Nádory zárodečných buněk
    • AFP (Alfa1-feto protein)
    • hCG (lidský choriový gonadotropin)
  • Stromální nádory
    • Inhibin B (tento nádorový marker je předmětem výzkumu)

Další diagnostické metody

Mezi nelaboratorní metody, které jsou používány k diagnostice nádoru vaječníků a k hodnocení léčebné odpovědi na protinádorovou léčbu, patří:

  • Ultrazvuk (břišní a/nebo transvaginální): vytváří obraz dělohy a vaječníků pomocí odrazů vysokofrekvenčních zvukových vln. Může pomoci určit, zda zvětšení vaječníku je spíše nádorového původu nebo se jedná o benigní onemocnění (např. cystu). Vhodná je kombinace s nádorovým markerem CA 125.
  • CT vyšetření (výpočetní tomografie)
  • Magnetická resonance (NMR), pozitronová emisní tomografie kombinovaná s CT (PET/CT) – metoda volby
  • RTG vyšetření plic

K upřesnění diagnózy:

  • cystoskopie, případně intravenózní urografie (IVU)
  • rektoskopie
  • kolposkopie a/nebo irigografie

Stádium (staging)

Rozdělení onemocnění do stupňů dle rozsahu rakoviny

V případě histologicky verifikovaného anebo klinicky evidentního nálezu zhoubného novotvaru musíme provést vyšetření, která jsou nezbytná ke stanovení rozsahu onemocnění – klinického stadia (stagingu). Staging je postup, který hodnotí pokročilost karcinomu, jak je nádor rozšířen a které orgány byly zasaženy. Nádory vaječníků se dělí do 4 stádií podle rozsahu (stupně šíření). Jsou to:

  • Stádium 1 – nádor je omezen na jeden nebo oba vaječníky
  • Stádium 2 – rakovina se šíří do dělohy a/nebo do vejcovodu
  • Stádium 3 – rakovina se šíří do břišní dutiny nebo okolních lymfatických uzlin (toto stádium je nejčastější)
  • Stádium 4 – rakovina se šíří do ostatních orgánů mimo břišní dutinu

Léčba

Základem je léčba chirurgická. Cílem operace je úplné odstranění tumoru či maximální cytoredukce (snaha o odstranění co největší nádorových hmot). Nutností je snaha o odstranění co největšího počtu spádových lymfatických uzlin (systémová lymfadenektomie). Pouze u velmi časných forem nádoru je možné nemocné sledovat bez indikace chemoterapie. Jinak je pooperační (adjuvantní) chemoterapie nezbytná. Volba vhodného léčebného režimu záleží na histologickém typu nádoru, pokročilosti onemocnění, věku a interkurentních (přidružených) chorobách pacientky. Nejčastěji se používají léky na bázi platinových derivátů či taxanů. V konkrétních případech je možno u pokročilejších nádorů zahájit léčbu předoperační chemoterapií (neadjuvantní), s následným chirurgickým výkonem a operační chemoterapií. Při recidivě či progresi nádorového onemocnění je možno při dostatečném intervalu od primární léčby opakovat léčbu ve stejném chemoterapeutickém schématu, jako byla léčba primární. Jinak je k dispozici mnoho chemoterapeutických schémat, a to jak v kombinované léčbě, tak v monoterapii. Radioterapie – této léčebné možnosti využíváme pouze ve výjimečných případech při přetrvávání ohraničeného ložiska v pánvi při nemožnosti operačního odstranění nádorového rezidua a rezistenci na chemoterapii. Hormonální terapie se dnes prakticky u nádoru vaječníků nepoužívá. Megestrol acetát se někdy používá jako součást podpůrné léčby u kachexie pacientek.

U neepiteliálních nádorů je základem léčby chirurgické odstranění nádoru, následně je indikována adjuvantní či paliativní chemoterapie za podobných podmínek jako u epiteliálních nádorů vaječníku.

Literatura a odkazy

1. Robová H., Rob L., Pluta M., Halaška M., Chmel R. Léčba recidivujícího ovariálního karcinomu. Čes. Gynek., 74(6), 2009: 464 – 468

2. Robová H., Rob L., Svoboda L., Fínek J., Šafář P., Špaček J., Petruželka L., Chovanec J. Guideline gynekologických zhoubných nádorů I. Standard – Komplexní léčba ovariálních epiteliálních zhoubných nádorů. Čes. Gynek., 71(3), 2006; 71: 237 – 246

3. Zikán M., Foretová L., Cibula D., Kotlas J., Pohlreich P. Hereditární karcinom ovaria. Čes. Gynek., 71(3), 2006: 246 – 251

4. Colombo N., Peiretti M., Parma G. et al.: Newly diagnosed and relapsed epithelial ovarian carcinoma: ESMO Clinical Practice Guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Ann. Oncol., 21, 2010, (Supplement 5): v23 – v30

5. Reed N., Millan D., Verheien R. et al. Non-epithelial ovarian cancer: ESMO Clinical Practice Guidelines for diagnosis, treatment and follow up. Ann. Oncol., 21 2010, (Supplement 5): v30 – v36

6. Geerts I, Vergote I, Neven P, Billen J. The role of inhibins B and antimüllerian hormone for diagnosis and follow-up of granulosa cell tumors. Int. J. Gynecol. Cancer, 19(5), 2009: 847 – 855

7. Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18th Edition]

8. Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO

9. ACS (2000 October 20), Ovarian Cancer [29 pages]. American Cancer Society, Ovarian Cancer Detailed Guide [On-line information]. Dostupné online: http://www.cancer.org/downloads/CRI/CRC-OVARIAN_CANCER.pdf

10. MEDLINEplus (2000, April 19). Ovarian Cancer [14 paragraphs]. MEDLINEplus Health Information [On-line information]. Dostupné online: http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000889.htm

11. NCI (2002, January 22, Updated). What You Need to Know About Ovarian Cancer [73 paragraphs]. National Cancer Institute, cancer.gov [On-line information]. Dostupné online: http://www.cancer.gov/cancer_information/doc_wyntk.aspx?viewid=a88b5fcd-8dc8-4896-b9b5-107518b2b336

12. Mayo (2001, April 20). What is Ovarian Cancer? [54 paragraphs]. MayoClinic.com [On-line information]. Dostupné online: http://www.mayoclinic.com/invoke.cfm?id=DS00293

13. Department of Health and Human Services. Common Uterine Conditions, Options for Treatment [83 paragraphs]. Agency for Healthcare Research and Quality [On-line information]. Dostupné online: http://www.ahrq.gov/consumer/uterine1.htm#sec1

14. Cancer Screening Guidelines [21 pages] American Family Physician (AAFP) [On-line journal]. Dostupné online: http://www.aafp.org/afp/20010315/1101.html

Odkazy na internetu:

http://www.gsk.cz/vase-zdravi/rakovina-vajecniku.html

www.egtm.org

http://www.mou.cz/file.html?id=92

http://nemoci.vitalion.cz/rakovina-vajecniku/

http://www.ordinace.cz/clanek/nadory-vajecniku/

www.lich.cz/nadory/karcinom-ovaria/





Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.