PSA

Další názevCelkový PSA, Volný PSA
Oficiální názevProstatický specifický antigen
Související vyšetření

Kultivační vyšetření moči

Proč se nechat vyšetřit?
Jako screeningové vyšetření pacientů se symptomy rakoviny prostaty i bez nich, aby se dalo určit, zda je potřeba provést biopsii prostaty, aby se mohla sledovat efektivita léčby rakoviny prostaty a aby se dala zjistit rekurence tohoto onemocnění.

Kdy se nechat vyšetřit?
Četnost vyšetření PSA závisí na individuálním rozhodnutí, které by mělo vycházet z domluvy lékaře s pacientem. Mezi experty a národními organizacemi pokračuje debata o tom, kdy a jak často by se mělo provádět vyšetření PSA u mužů bez příznaků (pro další podrobnosti se podívejte na screening prostaty pro dospělé a dospělé starší 50 let a výše). Vyšetření PSA se může provést, pokud má muž příznaky ukazující na rakovinu prostaty například ztížené, bolestivé a/nebo četné močení. Také může být prováděno v pravidelných intervalech po ukončení léčby rakoviny prostaty.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z žíly na paži.

Co je vyšetřováno?
Během tohoto vyšetření se měří množství prostatického specifického antigenu (PSA) v krvi. Byl vyvinutý jako nádorový marker pro screening a sledování rakoviny prostaty. Je dobrým vyšetřovacím nástrojem, ale není bezchybný. Zvýšená hladina PSA souvisí s rakovinou prostaty, ale také se objevují u prostatitidy (zánětu prostaty) a benigní prostatické hyperplasie BPH. Mírně zvýšené koncentrace PSA se také vyskytují u příslušníků černošské rasy. Hladina PSA navíc stoupá s věkem.

PSA je protein primárně vytvářený buňkami prostaty, malé žlázy, která se nachází okolo mužského močovodu a vytváří tekutinu, která se podílí na vytvoření ejakulátu. Většina PSA, který prostata vytvoří, se uvolňuje do této tekutiny, ale malé množství se uvolňuje také do krve. PSA v krvi existuje ve dvou formách: volný (nenavázaný) a komplexní (navázaný k proteinu). Nejčastějším vyšetřením PSA je celkový PSA test, ve kterém se měří jak volný, tak vázaný PSA. Pokud si lékař vyžádá vyšetření PSA, mluví o celkovém PSA.

Ja také možné vyžádat si vyšetření volného a navázaného PSA zvlášť. Vyšetření používané k zjištění volného a vázaného PSA jsou vyvinuta tak, aby byla schopna lépe odlišit zvýšení PSA spojeného s nádorovým onemocněním a PSA, který s podobným onemocněním nesouvisí. Obě vyšetření fungují na témže principu, a sice na tom, že pacienti s rakovinou prostaty mají často změněný podíl těchto forem PSA – sníženou hladinu volného PSA a zvýšenou hladinu vázaného.

PSA se nedá pokládat za diagnostický ukazatel rakoviny. Zlatým standardem pro diagnózu rakoviny je stále biopsie, odběr malého množství prostatické tkáně a jejího důkladného prozkoumání pod mikroskopem, přičemž se hledají abnormální buňky. Vyšetření celkového PSA a DRE se společně používají ke stanovení nutnosti využití biopsie prostaty. Cílem vyšetřování je minimalizovat počet biopsií, které nejsou nutné, a odhalit klinicky významnou rakovinu prostaty, dokud nevytvoří žádné metastázy. Termín klinicky významný je důležitý, protože s věkem se rakovina prostaty stává u mužů poměrně běžnou záležitostí, ale mnoho z těchto případů se týká nádoru, který roste pomalu. Lékaři se musí jednak snažit rakovinu prostaty odhalit, ale zároveň je třeba odlišit nádory prostaty, které mohou růst rychle a tvořit metastázy (rozšířit se do jiných částí těla). Momentálně se lékaři potýkají s přehnaným diagnostikováním těchto onemocnění a s přehnanou léčbou. V některých případech může být léčba horší než rakovina samotná, navíc má schopnost vyvolat podstatné vedlejší účinky, například impotenci nebo inkontinenci. Vyšetření PSA a DRE jsou schopna zachytit většinu případu rakoviny prostaty, ale nejsou obecně schopná předpovědět průběh onemocnění u pacienta.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve se odebere jehlou z žíly na ruce. Vzorek by měl být odebrán předtím, než lékař provede digitální rektální vyšetření DRE a před (nebo několik týdnů po) biopsii prostaty.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření celkového PSA a DRE se provádí u pacientů se symptomy rakoviny prostaty i bez nich jako screeningové vyšetření. Krev je obvykle třeba odebrat před provedením DRE, jelikož toto vyšetření dočasně zvedá množství PSA. Pokud se jedno z vyšetření, ať už PSA nebo DRE, nezdají být ve fyziologickém rozmezí, může lékař pokračovat v diagnose provedením biopsie prostaty nebo například i zobrazovacího vyšetření, jakým je třeba ultrazvuk. Pokud je výsledek DRE v normálu, ale hodnoty PSA jsou mírně zvýšené, může si lékař vyžádat vyšetření volného PSA, aby se podíval na podíl volného ku celkovému PSA. Tento výsledek mu může pomoci rozpoznat rakovinu prostaty od jiných příčin zvýšení PSA, které nesouvisí s rakovinou. Hodnoty celkového PSA mohou být z různých důvodů dočasně zvýšené, je proto možné, že si lékař po pár týdnech vyžádá kontrolní vyšetření, aby si ověřil, zda je hladina PSA stále zvýšená.

Vyšetření vázaného PSA je poměrně nové vyšetření, které se může provést společně s DRE jako alternativní vyšetření k celkovému PSA. Je naděje, že by toto vyšetření mohlo být specifičtější než celkový PSA (což znamená, že by bylo schopné lépe odhalit PSA související s rakovinou prostaty), ale poznatky jsou zatím smíšené a konečná klinická využitelnost vyšetření není ještě stanovena. Vyšetření vázaného PSA představuje možnost, kterou mohou lékaři svým pacientům navrhnout. V budoucnosti se použití tohoto vyšetření může rozšířit a/nebo bude lépe definováno. Stále se totiž provádí doplňující studie a jejich výsledky se vyhodnocují.

Pokud je diagnostikována rakovina prostaty, může se vyšetření celkového PSA použít jako nástroj ke sledování, zda je léčba úspěšná. Také je možné jej provádět v určitých časových intervalech po skončení léčby, aby se zachytil případný návrat nádoru.

V těch případech, kdy se jedná o pomalu rostoucí nádor a lékař se s pacientem raději dohodne na sledování jeho změn než urychleném zákroku (tento postup se nazývá metoda přísného dohledu, watchful waiting), jsou hodnoty celkového PSA vyhodnocovány v častých intervalech, aby se zachytily a sledovaly jakékoliv změny v jeho hodnotách.

Kdy je vyšetření požadováno?
Mezi specialisty zatím nedošlo ke konsenzu, zda by se mělo vyšetření PSA používat jako screeningové vyšetření u pacientů bez příznaků rakoviny. Je třeba vyřešit problémy s přílišnými diagnózami odhalující případy rakoviny prostaty, která se nikdy nemusí dostat do stádia, kdy by byla schopná způsobovat závažné zdravotní problémy. Ty musí být redukovány tak, aby nedocházelo k přehlédnutí případů rakoviny, která je agresivní a která zdravotní komplikace způsobovat naopak bude. V USA existují národní organizace, například National Cancer Institute a Center for Disease Control and Prevention, které v dnešní době provádění podobných screeningových vyšetření nedoporučují.

Zároveň je ale třeba vzít v potaz jiné společnosti, například American Cancer Society (ACS), které lékařům doporučují nabízet pacientům starším 50 let a všem se zvýšeném rizikem vzniku onemocnění vyšetření celkového PSA a DRE každý rok. Mezi pacienty, u kterých se riziko vzniku nádoru prostaty považuje za zvýšené, patří muži afroamerického původu a ti, u nichž v rodině se onemocnění objevuje. U těchto pacientů se doporučují vyšetření provádět od 40. nebo 45. roku života. ACS také doporučuje lékařům, aby s pacienty probrali možnosti vyšetření, jejich výhody a možné vedlejší účinky tak, aby pacienti mohli sami rozhodnout, zda vyšetření podstoupit či ne (viz také screeningové vyšetření rakoviny pro dospělé a pro dospělé starší 50 let). Vyšetřené celkového PSA a DRE může také být provedeno, má-li pacient příznaky, které by mohly být způsobeny rakovinou prostaty, například ztížené, bolestivé a/nebo časté močení, bolesti zad a/nebo bolesti pánve. Protože ale lze tyto potíže zaznamenat i u řady jiných stavů, včetně infekce a zánětu prostaty, je běžné, že si lékař nechá provést i další vyšetření, například kultivaci moči. Některé z těchto zdravotních stavů mohou vést k dočasnému zvýšení hladiny PSA. Prokud je hladina celkového PSA zvýšená, lékař si pravděpodobně vyžádá o několik týdnů později kontrolní vyšetření, aby se přesvědčil, že se hodnoty vrátily do normálu.

Vyšetření volného PSA se obzvláště provádí, pokud má pacient mírně zvýšené hodnoty celkového PSA a pokud výsledky nesměřují k výsledku, že by problém byl jiného než nádorového původu. Tyto výsledky poskytnou lékaři doplňující informace o tom, zda je pacient vystaven zvýšenému riziku prostatické rakoviny a může také pomoci při rozhodování, zda je třeba provést biopsii prostaty.

Celkový PSA může být vyšetřen v průběhu léčby u pacientů, u kterých byla diagnostikována rakovina prostaty, nebo u těch po léčbě, aby se včas zachytila případná rekurence. U pacientů během watchful-waiting, metody přísného dohledu, kteří se právě s rakovinou neléčí, se provádí v pravidelných intervalech.

Co výsledek vyšetření znamená?
Aby se dalo říct, že je hodnota celkového PSA v normě, musí být nižší než 4,0 μg/l (mikrogramů litr krve). Objevuje se i názor, že by tato hodnota měla být snížená na 2,5 μg/l, aby bylo odhaleno více případů rakoviny prostaty. Jiní lékaři se takové změně brání, protože by vedla k přehnaným diagnózám a přílišným nevhodným léčbám případů klinicky nevýznamných nádorů.

Podle dohody jsou pacienti s hladinou PSA vyšší než 10,0 μg/l vystaveni zvýšenému riziku rakoviny prostaty (podle ACS u nich existuje více než 67% šance onemocnění prodělat). Hodnoty mezi 4,0 μg/l a 10,0 μg/l mohou poukazovat na rakovinu prostaty (asi 25% šance podle ACS), BPH nebo zánět prostaty. Počet těchto stavů vzrůstá s věkem, stejně jako hladina PSA. Koncentracím celkového PSA mezi 4,0 μg/l a 10,0 μg/l se také říká šedá zóna. V tomto rozmezí je vyšetření volného PSA nejužitečnější. Pokud mají pacienti v šedé zóně sníženou hladinu volného PSA, jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku rakoviny prostaty, zatímco při zvýšených hladinách volného PSA je riziko nižší. Poměr volného ku vázánému PSA může lékaři pomoct rozhodnout, zda by měla být provedena biopsie prostaty nebo zda je tento úkon zbytečný.

Pokud se vyšetření celkového PSA používá jako screeningové vyšetření, ukazuje zvýšená hladina na vyšší riziko vzniku rakoviny prostaty, zatímco s nižší hodnotou se snižuje i riziko onemocnění.
Kromě uvedení vyšetření volného a vázaného PSA se objevily i snahy zvýšit použitelnost vyšetření celkového PSA jako screeningu. Přestože žádný z těchto pokusů ještě není běžně používán, stále se zkoumají další možnosti a lékaři již některých mohou využít.

Mezi tyto vyšetření patří:

  • rychlost PSA. Toto vyšetření zaznamenává změnu koncentrace PSA za určitý čas. Pokud v průběhu vyšetřování (3 a více let) množství PSA stále výrazně stoupá, je výskyt rakoviny prostaty pravděpodobnější. Pokud stoupá strmě, může mít pacient agresivnější formu rakoviny.
  • doba zdvojení PSA. Další verze vyšetření rychlosti PSA. Měří se, za jakou dobu je množství PSA schopno se zdvojit.
  • hustota PSA. Toto vyšetření porovnává koncentraci PSA a objemu prostaty (změřeného ultrazvukem). Pacienti s větší prostatou většinou tvoří větší množství PSA a tohoto vyšetření se využívá k určení, do jaké míry lze hladinu PSA připsat velikosti prostaty.
  • hodnoty PSA specifické pro určitý věk. Protože se v průběhu stárnutí hodnoty PSA přirozeně zvedají, bylo ustanoveno, že fyziologické rozmezí bude utvořeno přímo pro určitou věkovou skupinu.

Během léčby rakoviny prostaty by hladina PSA měla začít klesat. Na konci léčby by měla být velmi nízká, pokud se vůbec bude dát v krvi naměřit. Pokud hodnoty nezačnou klesat k velmi nízkým hodnotám, nebyla léčba zcela účinná. Po léčbě se vyšetření PSA provádí v pravidelných intervalech, aby byla včas zachycená případná rekurence onemocnění. Protože i velmi malý nárůst hodnot může být důležitý, mohou si pacienti vyžádat, aby všechny jejich vyšetření vyhodnocovala stejná laboratoř. Zminimalizují se tím odchylky ve vyhodnocování.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Jakákoliv manipulace s prostatou, ať už při biopsii nebo při resekci (vyříznutí), výrazně zvýší hladinu PSA. Vyšetření krve by mělo být provedeno před zákrokem nebo naopak 6 týdnů po něm.
Těžká fyzická zátěž mající vliv na prostatu, například jízda na kole, může způsobit dočasné zvýšení hladiny PSA. Stejně tak i nepřiměřené dávky některých chemoterapeutických léčiv, například cyklofosfamidu nebo methotrexátu, mohou zvýšit či snížit hladinu PSA.

U některých pacientů se může dočasně zvýšit hladina PSA při některých onemocněních prostaty, obzvláště při zánětech. Nedávná studie prokázala, že zhruba u poloviny mužů se zvýšenou hladinou PSA dojde časem k návratu do normálu. Někteří odborníci doporučují provádět opakované vyšetření, byla-li hladina PSA zvýšená (6 týdnů až 3 měsíce po zjištěné vysoké hladině PSA), než se přistoupí k dalšímu řešení. Někteří také předepisují antibiotika, pokud mají důkaz o zánětlivém onemocnění prostaty.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Pokud mám rakovinu prostaty, jaké mám možnosti léčby?
2. Je vyšetření PSA schopné zachytit všechny formy rakoviny prostaty?

1. Pokud mám rakovinu prostaty, jaké mám možnosti léčby?
Mezi nejčastější léčebné postupy patří ozařování, hormonální terapie a chirurgický zákrok. Chcete-li se dozvědět více, navštivte stránky American Cancer Society a jejich diskuzi o léčbě rakoviny prostaty.

2. Je vyšetření PSA schopné zachytit všechy formy rakoviny prostaty?
Ne. V některých případech nevytvářejí nádorové buňky velké množství PSA a výsledek vyšetření bude negativní přesto, že onemocnění probíhá.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.