Další názevProtilátky proti gastroparietálním buňkám, Anti-gastroparietální protilátky, Anti-GPA, AGPA, GPCAb, APCA
Oficiální názevprotilátky proti parietálním buňkám žaludku

Proč se nechat vyšetřit?

Pro pomoc při diagnostice perniciózní anémie.

Kdy vyšetření použít?

Tento test je součástí vyšetření při anémii a/nebo neuropatii, která může být způsobena deficitem vitaminu B12, nebo když jsou Vaše červené krvinky větší než by normálně měly být (makrocytární).

Požadovaný druh vzorku

Vzorek krve odebraný ze žíly, nejčastěji na paži.

Co je vyšetřováno?

Protilátky proti parietálním buňkám jsou autoprotilátkyproteiny, které jsou produkovány imunitním systémem proti specializovaným buňkám žaludeční stěny. Vyšetření umožňuje tyto protilátky v krvi stanovit a tím pomoct při diagnostice perniciózní anémie.

K rozvoji perniciózní anémie může dojít v případě, kdy imunitní v reakci proti vlastním tkáním produkuje protilátky proti parietálním buňkám a/nebo vnitřnímu faktoru.

Vnitřní faktor je protein, který je produkovaný parietálními buňkami, a který je nutný pro vstřebávání vitaminu B12 z potravy. Během trávení je vitamin B12 z potravy uvolňován a následně navázán na vnitřní faktor. Toto spojení s vnitřním faktorem umožňuje jeho vstřebání v tenkém střevě. Vitamin B12 je důležitý pro krvetvorbu, proto způsobuje nedostatek funkčního vnitřního faktoru jeho nedostatečné vstřebávání a následný deficit. Výsledkem je anémie – stav, u kterého organizmus neprodukuje dostatečné množství červených krvinek. Anémie bývá někdy doprovázená i sníženým počtem dalších krevních elementů – neutrofilů a krevních destiček (neutropenie, trombocytopenie).

Protilátky proti parietálním buňkám a protilátky proti vnitřnímu faktoru mohou narušit tvorbu a správnou funkci vnitřního faktoru. Důsledkem je nízké množství funkčního vnitřního faktoru s následným nedostatkem vitaminu B12.

Deficit vitaminu B12 může vést k megaloblastické anémii, pro kterou je charakteristická přítomnost velkých červených krvinek (makrocytů) při jejich sníženém celkovém počtu. Megaloblastická anémie bývá způsobená i dalšími faktory, ovšem v případě, že je její příčinou nedostatek vnitřního faktoru, se nazývá perniciózní anémie.

Vyšetření protilátek proti parietálním buňkám a/nebo vnitřnímu faktoru spolu s dalšími vyšetřeními (krevní obraz, nátěr periferní krve) pomáhají při diagnostice perniciózní anémie.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

POZNÁMKA: Když Vás nebo blízkou osobu probíhající vyšetření znepokojují, zahanbují, nebo je těžce zvládáte, můžete si přečíst některý z následujících odkazů: Zvládání bolesti, diskomfortu a znepokojení, rady pro krevní vyšetření, rady pro pomoc dětem v průběhu vyšetření a rady pro starší pacienty k zvládnutí vyšetření.

Jiný článek, Sledujte vzorek, poskytuje náhled na odběr a zpracování krevního vzorku a výtěru.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

Jak je vyšetření využíváno?

Test anti-LKM-1 protilátek je často objednáván spolu s vyšetřením antinukleárních protilátek (ANA) a protilátek proti hladkému svalu (ASMA) pro diagnostiku autoimunitní hepatitidy a následné odlišení mezi typem 1 a typem 2.

Tyto testy mohou být požadovány v návaznosti na některé nálezy u vyšetření jater: přetrvávající zvýšené hodnoty alaninaminotransferázy (ALT), aspartátaminotransferázy (AST) nebo bilirubinu. Tyto požadavky jsou často doplněny o vyšetření imunoglobulinů a dalších vyšetření pro vyloučení virové hepatitidy.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření protilátek proti parietálním buňkám není lékaři požadováno příliš často, jelikož jeho specifita není tak vysoká, jak je tomu u stanovení protilátek proti vnitřnímu faktoru. Bývá požadováno v případě, že pacient má příznaky naznačující deficit vitaminu B12 a při podezření na perniciózní anémii.

Mezi symptomy tohoto onemocnění patří:

  • zvětšené červené krvinky. Tento nález bývá často zjištěn při běžném laboratorním vyšetření (např. v rámci preventivní prohlídky) před nástupem dalších příznaků.
  • bledost
  • únava, slabost
  • necitlivost a brnění v chodidlech a/nebo rukách v důsledku neuropatie

Tyto příznaky obvykle vedou, mimo jiné, i k vyšetření vitaminu B12 a kyseliny listové, případně kyseliny metylmalonové, která je časným indikátorem deficitu vitaminu B12. Protilátky proti parietálním buňkám a vnitřnímu faktoru mohou být požadovány jako doplňující vyšetření v případech se sníženou hladinou vitaminu B12 a zvýšených hodnot metylmalonové kyseliny a homocysteinu.

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledky tohoto stanovení jsou obvykle vyhodnocovány spolu s výsledky dalších vyšetření. Snížená hladina vitaminu B12 a/nebo zvýšené hodnoty metylmalonové kyseliny a homocysteinu spolu pozitivním nálezem protilátek proti vnitřnímu faktoru a parietálním buňkám ukazují na pravděpodobnou přítomnost perniciózní anémie.

Negativní výsledek tuto diagnózu nevylučuje. Přibližně u 10 % pacientu s tímto onemocněním protilátky proti parietálním buňkám nenalézáme.

Je důležité, aby byl výsledek stanovení vyhodnocen s ohledem na ostatní vyšetření a nálezy. Test na protilátky proti parietálním buňkám není tak specifický jako test protilátek proti vnitřnímu faktoru. Tyto protilátky nalézáme asi u 90 % pacientů s perniciózní anémii. Pozitivní nález bývá také u 50 % pacientů s gastritidou (zánět žaludku), u 30 % lidí s thyroiditidou, u autoimunitních onemocnění a také u malé části zdravé populace. U těchto stavů není vyšetření protilátek proti parietálním buňkám používáno pro monitoraci onemocnění.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Anémie spojena s nedostatkem vitaminu B12 se může rozvíjet léta, jelikož zdravý organismus má v zásobě značné množství tohoto vitaminu. K rozvoji příznaků dochází až při vyčerpání této rezervy.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

  1. Je možné se preventivně bránit vytvoření protilátek proti parietálním buňkám? Lze jejich množství snížit nebo se jich úplně zbavit?
  2. Když nevstřebávám vitamin B12, jak ho můžu mít dostatek?
  3. Měl by být každý testován na protilátky proti parietálním buňkám?
  4. Jak rychle postupuje autoimunitní hepatitida?
  5. Je možné provést toto vyšetření přímo v ordinaci?

1. Je možné se preventivně bránit vytvoření protilátek proti parietálním buňkám? Lze jejich množství snížit nebo se jich úplně zbavit?

Ne. Tyto protilátky jsou produkovány imunitním systémem nezávisle na preventivních opatřeních či životním stylu a úplně se jich zbavit nelze. Nedostatek vitaminu B12, který bývá s jejich přítomnosti spojen, je ovšem dobře léčitelný.

2. Když nevstřebávám vitamin B12, jak ho můžu mít dostatek?

Vitamin B12 může být podáván injekčně v předepsaných intervalech. V případě že pacient je schopen vitamin B12 alespoň částečně vstřebat, je možné ho podávat ve vyšších dávkách perorálně. Více informací o léčbě Vám poskytne Váš lékař.

3. Měl by být každý testován na protilátky proti parietálním buňkám?

Toto stanovení není obecným screeningovým testem. Obvykle je požadováno pouze u pacientů s příznaky deficitu vitaminu B12, kde pomáhá nalézt jeho příčinu.

4. Je možné provést toto vyšetření přímo v ordinaci?

Toto vyšetření vyžaduje speciální vybavení, a tudíž není možné ho vyšetřit přímo v ordinaci. Stanovení provádějí specializované laboratoře.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.