Další názevAntikardiolipinové protilátky, ACLA
Oficiální názevProtilátky proti kardiolipinu IgG, IgM a IgA
Související vyšetření

Antifosfolipidové protilátky, Lupus antikoagulans, Protilátky proti fosfatidylserinu, Protilátky proti beta2-glykoproteinu 1

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření pomáhá odhalit příčiny nesprávného srážení krve, přispívá k určení příčin opakovaného potrácení, případně je součástí vyšetření pro diagnózu antifosfolipidového syndromu.

Kdy se nechat vyšetřit?
V případě jedné nebo opakovaných nevysvětlených žilních nebo tepenních trombóz, u opakovaného potrácení – zejména ve 2. a 3. trimestru těhotenství.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Co je vyšetřováno?
Uvedená vyšetření slouží k průkazu tří tříd protilátek proti kardiolipinu ((IgG, IgM, a/nebo IgA). Tyto autoprotilátky, které patří k nejběžnějším formám antifosfolipidových protilátek a které vytváří imunitní systém jako odpověď na škodlivé vlivy, mohou dosud ne zcela jasným způsobem narušit regulaci srážení krve v těle.

Kardiolipiny a další související fosfolipidy jsou lipidové molekuly, které jsou normální součástí buněčných membrán a krevních destiček a které se významným způsobem uplatňují v procesu srážení krve. Jestliže se vytvářejí protilátky proti kardiolipinům, u nemocného stoupá riziko opakovaného vzniku nežádoucích krevních sraženin (trombů) uvnitř žil a tepen. Protilátky proti kardiolipinu souvisejí rovněž s trombocytopenií (nedostatkem krevních destiček), s opakovaným potrácením (zejména ve 2. a 3.trimestru těhotenství), s předčasnými porody a preeklampsií.

Protilátky proti kardiolipinu jsou spolu s dalšími antifosfolipidovými protilátkami (např. s lupusovým antikoagulans) často nacházeny u osob s autoimunitními chorobami, např. se systémovým lupus erythematodes (SLE). Mohou se přechodně vyskytovat u nemocných s akutními infekcemi, u pacientů s HIV/AIDS, u některých nádorů, při léčbě určitými léčivy (např. fenytoin, penicilin, prokainamid) a u asymtomatických osob ve vyšším věku.

V případě trombóz, opakovaného potrácení, trombocytopenie a při pozitivitě protilátek proti kardiolipinu a/nebo proti dalším fosfolipidům může jít o antifosfolipidový syndrom (APS). Existuje primární APS, u kterého není přítomno základní autoimunitní onemocnění, a sekundární APS, který je součástí jiného diagnostikovaného autoimunitního onemocnění.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření protilátek proti kardiolipinu ve třídách IgG a IgM jsou často ordinována s cílem objasnit příčinu nevysvětlených trombóz, opakovaného potrácení nebo trombocytopenie. Vyšetření lze ordinovat současně s testem na lupusové antikoagulans, kdy pomáhá při objasnění příčiny prodlouženého aPTT (aktivovaného parciálního tromboplastinového času), a to zejména v případě klinických příznaků svědčících pro SLE nebo jiné autoimunitní onemocnění. Jestliže výsledky těchto testů nejsou průkazné, avšak klinické podezření na danou chorobnou jednotku přetrvává, lze požádat o vyšetření protilátek ve třídě IgA.

V případě průkazu pozitivity protilátek proti kardiolipinu v jedné nebo ve více třídách se stejné testy opakují s odstupem nejméně 6 týdnů. Cílem je zjistit, zda je jejich přítomnost trvalá nebo přechodná. U nemocných s jasným autoimunitním onemocněním a s negativními výsledky vyšetření protilátek proti kardiolipinu je možné vyšetření s odstupem času opakovat, protože tyto autoprotilátky mohou vzniknout kdykoliv v budoucnu.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření protilátek proti kardiolipinu jsou ordinována u nemocných s příznaky trombotických příhod (bolesti a otoky končetin, dušnost, bolesti hlavy apod.). Tyto protilátky jsou dále vyšetřovány u opakovaně potrácejících žen a/nebo v rámci vyšetřovacího programu při prodlouženém aPTT (současně s vyšetřením lupusového antikoagulans). V případě průkazu pozitivity protilátek proti kardiolipinu ve třídě IgG, IgM a/nebo IgA se stejné testy opakují s několikatýdenním odstupem, aby se zjistilo, zda je jejich přítomnost přechodná nebo trvalá.

Jestliže u nemocného s autoimunitním onemocněním typu SLE nejsou protilátky proti kardiolipinu přítomny, vyšetření lze s odstupem času opakovat a sledovat případný vznik těchto autoprotilátek.

Co výsledek vyšetření znamená?
Negativní výsledek znamená, že v daném okamžiku nebyly v krvi nemocného přítomny protilátky proti kardiolipinu v dané třídě (IgG, IgM a/nebo IgA). Protilátky proti kardiolipinu jsou nejběžnějšími antifosfolipidovými protilátkami, proto není neobvyklý jejich přechodný výskyt při infekcích, při užívání některých léků nebo s narůstajícím věkem u asymptomatických osob. Nízké nebo středně zvýšené koncentrace autoprotilátek nemívají v těchto případech obvykle význam, musí však být hodnoceny spolu s klinickými příznaky a s ohledem na další klinické informace.

Středně zvýšené a vysoké koncentrace protilátek proti kardiolipinu v jedné nebo ve více třídách, které přetrvávají při opakovaném testování s 6-týdenním odstupem, jsou nejspíše trvale přítomnými specifickými protilátkami.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Vyšetření protilátek proti kardiolipinu lze někdy využít k objasnění příčiny pozitivity VDRL/RPR testu na syfilis. Reagencie (chemikálie), které se používají při tomto testu na syfilis, obsahují fosfolipidy. Nemocní s protilátkami proti kardiolipinu tak mohou v tomto testu na syfilis vykazovat falešně pozitivní výsledek.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jestliže mám protilátky proti kardiolipinu, budu určitě trpět vznikem krevních sraženin?
2. Měl/a bych svému novému lékaři sdělit, že mám protilátky proti kardiolipinu?

1. Jestliže mám protilátky proti kardiolipinu, budu určitě trpět vznikem krevních sraženin?
Ne nezbytně. Protilátky proti kardiolipinu představují rizikový faktor, avšak nemohou předem určit, zda konkrétní člověk bude trpět opakovaným vznikem krevních sraženin a přidruženými komplikacemi. V případě, že pacient trpí vznikem krevních sraženin, nelze z přítomnosti protilátek předem určit, jak časté a závažné budou trombotické příhody.

2. Měl/a bych svému novému lékaři sdělit, že mám protilátky proti kardiolipinu?
Ano, jde o důležitou součást vaší osobní anamnézy. Lékař musí být informován i v případě, že nemáte žádné obtíže (tj. jste asymptomatičtí), aby mohl veškeré vyšetřovací a léčebné postupy plánovat s ohledem na tento rizikový faktor.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

SHOENFELD, Y, GERSHWIN, ME, MERONI, PL. Autoantibodies. 2nd Edition. Elsevier, B.V., 2007, 838 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL Eds, 2005, Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.