Další názevProtilátky proti svalovému nikotinovému acetylcholinovému receptoru (AChR), AChR protilátky, Protilátky proti myasthenia gravis
Oficiální názevProtilátky proti vazebnímu acetylcholinovému receptoru, protilátky blokující acetylcholinový receptor, antigenní modulace acetylcholinového receptoru
Související vyšetření

Revmatoidní faktor, ANA, Autoprotilátky

Proč se nechat vyšetřit?

Při podezření na myasthenia gravis (MG) a ke zvážení zda se nejedná o jiné onemocnění s podobnými příznaky; k monitorování MG.

Kdy se nechat vyšetřit?

VMáte-li některý z příznaků MG jako jsou neovladatelně pokleslá víčka, dvojité vidění, obtížné kousání nebo polykání, svalová ochablost specifických svalů (slabost a unavitelnost příčně pruhovaných svalů).

Požadovaný druh vzorku

Odběr žilní krve, obvykle ze žíly na paži.

Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno?

Svaly se za normálních okolností aktivují po obdržení nervového signálu z nervového zakončení. V tomto zakončení jsou nashromážděny měchýřky (vesikuly) s acetylcholinem (ACh), který funguje jako chemický přenašeč (neurotransmiter) nervového signálu a reaguje s AChR na povrchu svalových buněk. Poté, co dorazí nervový signál do nervového zakončení, uvolní se množství Ach (obsah měchýřku) do tzv. nervosvalové štěrbiny, obsadí vazebná místa na acetylcholinovém receptoru (AChR), který ční na povrchu svalových buněk. V těchto místech je membrána svalové buňky zprohýbaná tzv. junkčními záhyby. U MG dochází k poruše tohoto nervosvalového přenosu a to tvorbou protilátek proti acetylcholinovému receptoru, které blokují jeho funkci, nedojde k přenosu nervového signálu z nervového zakončení na svalovou buňku, nedochází ke svalovému stahu a rozvíjí se svalová únava.

Protilátky proti AChR brání nervosvalovému přenosu mezi nervem a kosterním svalem, inhibují svalovou kontrakci, způsobují rychlou svalovou únavu, brání aktivaci acetylcholinových receptorů.

Jsou tři hlavní mechanismy působení:

  • Protilátky navázané na receptory mohou iniciovat zánětlivou reakci, která vede k degradaci těchto receptorů.
  • Protilátky navázané na receptory blokuji/brání vazbě acetylcholinu na receptor.
  • Antigenní modulace, při které protilátka obsadí najednou dva sousední AChR. Tato vazba vede k urychlené degradaci acetylcholinových receptorů.

Konečným důsledkem působení protilátek proti AChR je vznik myasthenia gravis ( MG) a chronická autoimunitní porucha asociovaná s přítomností těchto protilátek a s jejich účinkem na svalovou kontrolu (kontrakci).

Protilátkyproti AChR mohou být stanoveny několika postupy s využitím různých typů protilátek " vazebních ", " blokujících " nebo " modulačních ". Nejčastěji se využívá postup s „vazebními“ protilátkami. Obecně řečeno, negativní výsledek testu s „vazebními“ protilátkami diagnózu MG nevylučuje. Při trvajícím podezření lékaře na onemocnění MG se provádí další testy bez " vazebních" protilátek a při jejich pozitivním výsledků se potvrdí diagnóza MG.

Jak je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek krve je odebrán odběrovou soupravou ze žíly na paži.

Je potřeba před vyšetřením nějaká příprava, aby byla zachována kvalita vzorku?

Není nutná žádná příprava k vyšetření.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

Jak je vyšetření využíváno?

Test na protilátky proti acetylcholinovým receptorům ( AChR) se používá k diagnostice myasthenia gravis ( MG) a k odlišení od ostatních stavů, které mohou mít podobné příznaky, jako je chronická únava a svalová slabost.

Protilátky proti AChR bráni působení acetylcholinu, chemické látce ( neurotransmiteru), která přenáší signál mezi nervovými buňkami. 

Protilátky dělíme do tří hlavních skupin:

  • " Vazební " protilátky atakují acetylcholinové receptory na nervových buňkách a mohou vyvolat zánětlivou reakci, která vede k jejich degradaci.
  • "Blokující " protilátky mohou obsadit receptory tím zabránit vazbě acetylcholinu.
  • Antigenní modulace, ke které dochází obsazením dvou sousedních AChR protilátkou a tím k urychlené degradaci AChR.

Protilátkyproti AChR mohou být stanoveny několika postupy s využitím různých typů protilátek " vazebních ", " blokujících " nebo " modulačních ". Nejčastěji se využívá postup s „vazebními“ protilátkami. Obecně řečeno, negativní nález testem s „vazebními“ protilátkami diagnózu MG nevylučuje. Při trvajícím podezření lékaře na onemocnění MG se provádí další testy bez " vazebních" protilátek a při jejich pozitivním výsledků se potvrdí diagnóza MG.

Pro stanovení diagnózy MG může být použit jeden nebo více z těchto testů protilátek proti ACHR v rámci testovacího panelu, který může také zahrnovat test protilátek proti příčně pruhované svalovině. V závislosti na výsledcích lze vyšetření doplnit i testem protilátek anti- MuSK ( svalová specifická kináza).

Základním postupem je vyšetření protilátek proti ACHR, další testy se provádí při monitorování vývoje onemocnění MG nebo při monitorování léčby.
Pacienti s MG často mají zvětšený brzlík (thymus) a může se objevit nádor- thymom (typicky neshoubný nádor thymu). Brzlík se nachází pod hrudní kostí, během dětství je aktivní součástí imunitního systému, ale obvykle po pubertě jeho aktivita klesá. Pokud je náhodně zjištěn thymom, například při počítačové tomografii (CT) hrudníku, pak stanovení protilátek AChR poukazuje na produkci těchto protilátek.

Kdy je vyšetření požadováno?

Stanovení protilátek ACHR může být požadováno v případě jednoho z příznaků MG, jako například:

  • pokleslá víčka
  • dvojité vidění
  • Porucha kontroly pohybu oka
  • Obtížné polykání, kousání, slintání a dávení
  • nezřetelná řeč
  • ochablé krční svaly
  • problémové držení hlavy
  • dýchací potíže
  • potíže při chůzi a změna chůze
  • svalová ochablost s normální citlivostí
  • svalová ochablost, která se zvyšuje při zátěžía upravuje se v klidu

V případě diagnostikování MG, stanovení protilátek AChR může sloužit k monitorování onemocnění MG anebo k monitorování léčby.
Stanovení protilátek AChR se používá v případě detekovaného thymomu.

Co výsledek vyšetření znamená?

Protilátky proti ACHR nejsou v krvi běžně přítomny. Pokud jsou přítomny, naznačují autoimunitní odpověď.

Pokud jedinec má protilátky proti AChR s příznaky MG, pak s největší pravděpodobností má toto onemocnění. Protilátky proti AChR se můžou vyskytovat u některých thymomů, u léčby léky, jako je penicilamin, u některých malobuněčných karcinomů plic, u autoimunitních onemocněních jater a u Lambert - Eatonův myastenického syndromu ( stavu spojeného s interferencí s vylučováním acetylcholinu z nervového zakončení).
Negativní výsledek testu nevylučuje MG. Až 50 % pacientů s očním projevem MG (postihuje pouze oční svaly) a asi 10 až 15 % pacientů s generalizovanou MG mají negativní protilátky proti ACHR.

Obecně platí, že čím větší je množství AChR protilátek, tím větší je pravděpodobnost, že jedinec bude mít významné symptomy, ale tyto výsledky testů nemůžou být použity pro vyhodnocení závažnosti symptomů u konkrétního jedince.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Užívání léků, jako je sukcinylcholin může zvyšovat protilátky ACHR.

U jedinců s MG, je pravděpodobné, že můžou mít i jiné autoimunitní onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo systémový lupus erythematosus.

Až u 70% suspektních případů s generalizovanou MG a negativními protilátkami proti AChR můžou být pozitivní protilátky proti MUSK ( svalová specifická tyrozinkinasa).
Při stanovení můžou interferovat radiofarmaka.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

  1. Všichni podstupují test na protilátky proti acetylcholinovému receptoru ( AChR)?
  2. Může se tento test provádět v ordinaci lékaře?
  3. Může mít myasthenia gravis ( MG) vliv na srdce?
  4. Jak vážná je MG?
  5. Je něco, co můžu udělat, aby nedošlo k vazbě protilátek na AChR?
  6. Může se MG přenášet z jedné osoby na druhou?
  7. Může MG být dědičná?

1. Všichni podstupují test na protilátky proti acetylcholinovému receptoru ( AChR)?

Tento test není určen pro běžný screening a u většiny osob tento test nebyl nikdy proveden.

2. Může se tento test provádět v ordinaci mého lékaře?

Ne, je to speciální vyšetření, které se neprovádí ve všech laboratořích. Vaše krev bude odeslána do specializované laboratoře provádějící toto vyšetření.V České republice jsou to např.:

ONM-laboratoř FN Hradec Králove, www.fnhk.cz/onm-lab

Seznam odborných pracovišť, zabývajících se léčbou myasthenia gravis v České republice:

  • Neurologická klinika FN Brno, Jihlavská 20,625 00 Brno
  • Neurologická klinika FN Hradec Králové, Nezvalova 265, 500 05 Hradec Králové
  • Neurologická klinika FN Plzeň, alej Svobody 80, 304 60 Plzeň – Lochotín
  • Neurologická klinika FN Ostrava, 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava – Poruba
  • Centrum MG Praha, Neurologická klinika VFN Praha, Kateřinská 32, 120 00 Praha 2

3. Může mít myasthenia gravis ( MG) vliv na srdce?

Ne, receptory na srdečních a hladkých svalech se liší od receptorů na kosterních svalech, takže nejsou ovlivněny tvorbou protilátek proti ACHR

4. Jak závažná je MG?

Většina jedinců s tímto onemocněním může žít normálním či téměř normálním životem při léčbě a sledování onemocnění. Jednou z nejzávažnějších komplikací je respirační myasthenická krize, která nastává po oslabení dýchacích svalů. V tom případě je nutná lékařská pomoc a často s následnou hospitalizací jedince.

5. Je něco, co můžu udělat, aby nedošlo k tvorbě proti AChR?

Ne, příčina MG není známa a nejsou známy možnosti prevence.

6. Lze MG přenést z jedné osoby na druhou ?

MG není přenosná, ale těhotná žena s MG může předat plodu některé ze svých protilátek AChR. To může způsobit, že novorozenec může mít příznaky MG po dobu několika týdnů po porodu.

7. Může MG být dědičná?

Jako autoimunitní proces, ne. Někteří jedinci mohou dědit genetické vady, které způsobují vrozený myastenický syndrom, stav s podobnými příznaky.



Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

Související články:

Na tomto webu:

myasthenia gravis , revmatoidní artritida , systémový lupus erythematodes , autoimunitní poruchy

Jinde na webu:

Česká neurologická společnost: Klinický standard pro diagnostiku a léčbu mysthenia gravis

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.