Popis vyšetření

Proteinurie je stav charakterizovaný přítomností většího než normálního množství bílkoviny v moči. Je spojena s množstvím různých nemocí a a někdy se najde i u zdánlivě zdravých osob. Mírná nebo přechodná proteinurie může časem přejít v proteinurii těžkou.

Plazma, tekutá část krve, obsahuje množství různých bílkovin. Jednou z mnoha funkcí ledvin je zachovat plazmatické bílkoviny, aby nebyly spolu s odpadními produkty vylučovány do moči. Existují dva mechanismy, které normálně brání bílkovinám projít do moči: (1) glomeruly tvoří bariéru, která ponechává většinu velkých plazmatických bílkovin v krevních cévách (2) malé bílkoviny, které glomeruly projdou, jsou tubuly téměř úplně neabsorbovány. Další podrobnosti o ledvinách a jejich funkci najdete v kapitole Funkce ledvin močového traktu.

Proteinurie se nejčastěji objevuje, jsou-li poškozeny glomeruly nebo tubuly ledvin. Zánět a nebo poškození glomerulů dovolí většímu množství bílkoviny a někdy i červených krvinek, aby pronikly do moče. Poškození tubulů brání tomu, aby byly bílkoviny účinně zpětně vstřebány (resorbovány). Proteinurie může rovněž vzniknout, jestliže je v krvi přítomno příliš mnoho malých bílkovin, které projdou glomerulem a tubuly je nemohou všechny vychytat.

Množství nemocí a stavů je spojeno s proteinurií. Dvě nejobvyklejší příčiny jsou:

  • diabetes
  • hypertenze

Ostatní příčiny zahrnují:

  • autoimunitní choroby jako systémový lupus erythematosus (SLE), IgA nefropatie, Goodpastureův syndrom
  • infekce
  • expozice toxickým látkám
  • úraz
  • karcinom ledviny
  • preeklampsie
  • mnohočetný myelom

U těhotných žen je často prováděn screening proteinurie, neboť její rozvoj je spojen s preeklampsií (známou též jako toxémie), poruchou doprovázenou hypertenzí, otoky, nevolností a bolestí hlavy během těhotenství. Preeklampsie může ohrozit jak matku, tak i její dítě.

Proteinurii způsobenou přítomností nadměrného množství malých bílkovin v krvi můžeme vidět u mnohočetného myelomu (volné lehké řetězce imunoglobulinů) a u stavů, které vedou k rozpadu červených krvinek (uvolnění hemoglobinu).

Zdraví lidé mohou mít přechodnou nebo trvalou proteinurii. Je spojena se stresem, tělesnou námahou, horečkou, léčbou aspirinem a vystavením chladu. Někteří lidé vylučují více bílkoviny do moči, když stojí, než když leží (ortostatická proteinurie).

 

Potíže a příznaky

S proteinurií nejsou obvykle spojeny žádné potíže, zvláště u mírných případů. Větší množství bílkoviny může způsobit tvorbu pěny na moči. Významné ztráty bílkovin z krve mohou ovlivnit schopnost organismu regulovat tekutiny, což může vést k otokům rukou, nohou, břicha a obličeje. Jsou-li přítomny nějaké příznaky, jsou obvykle spojeny se stavem nebo onemocněním, způsobujícím proteinurii.

 

Vyšetření

K cílům vyšetření proteinurie patří screening osob se zvýšeným rizikem, detekce proteinurie, určení její základní příčiny, určení typu a množství vylučované bílkoviny a zhodnocení funkce ledvin. Je-li nalezena proteinurie, jsou pacienti sledováni v patřičných intervalech, abychom zjistili, zda proteinurie mizí nebo se zhoršuje. Pro zhodnocení proteinurie mohou být požadována vyšetření v moči i v krvi.

 

Laboratorní vyšetření

Může být požadováno několik testů ve 24-hodinovém nebo jednorázovém vzorku moči:

  • Běžné vyšetření moči – zhodnocení vzorku moči pohledem, chemickými testy a v některých případech doplněné mikroskopickým vyšetřením.
  • Albuminurie (vysoce citlivou metodou, dříve nazývaná mikroalbuminurie), 24-hodinový vzorek moči – velmi citlivé vyšetření, užívané při sledování nemocných s diabetem, aby se včas zachytilo hrozící poškození ledvin.
  • Bílkovina v moči, 24-hodinový vzorek moči – měří se množství bílkoviny vyloučené do moči za 24 hodin; je to správnější vyšetření stupně proteinurie než vyšetření bílkoviny v náhodném vzorku moči.
  • Poměr albumin/kreatinin (ACR) v moči, náhodný vzorek moči – měří albumin velmi citlivou metodou (mikroalbuminurie) v náhodném vzorku moči a koriguje ho podle množství kreatininu (látka tvořící se v těle stále stejnou rychlostí a vylučující se močí); může nahradit vyšetření albuminu v 24-hodinovém vzorku moči.
  • Poměr protein/kreatinin v moči (PCR), náhodný vzorek moči – měří bílkovinu (protein) v náhodném vzorku moči a koriguje ho podle množství kreatininu; může nahradit vyšetření bílkoviny v 24-hodinovém vzorku moči.

Několik vyšetření se provádí v krvi i v moči:

  • Clearance kreatininu – užívá 24-hodinový vzorek moči a vzorek krve pro zhodnocení funkce ledvin, založené na rychlosti vylučování kreatininu z těla.
  • Elektroforéza bílkovin – vyšetření je užíváno k rozlišení jednotlivých typů a relativních koncentrací bílkovin přítomných v moči; může být užita i pro zhodnocení změn proteinů v krvi (krevním séru).

Tyto testy mohou být požadovány a prováděny primárně jen v krvi:

  • Odhadnutá glomerulární filtrace (eGFR = estimated Glomerular Filtration Rate) – využívá hladiny kreatininu v krevním séru k odhadu glomerulární filtrace výpočtem; hodnota glomerulární filtrace se snižuje s pokračujícím poškozením ledvin.
  • Močovina (urea) – její hladina krvi se dá využít k hodnocení funkce ledvin.
  • Kreatinin – vyšetření v krvi se užívá k hodnocení funkce ledvin; méně často je měřena jeho koncentrace v moči (Poznámka: Koncentrace kreatininu v moči je obvykle užívána jako součást poměru či při výpočtech.)
  • Celková bílkovina – vyšetření, které stanovuje koncentraci všech bílkovin v krevním séru.
  • Albumin – vyšetření určuje koncentraci albuminu v krevním séru.

Může být ordinována i biopsie ledviny. Tento postup se užívá, když chceme prohlédnout malý vzorek tkáně z ledviny pod mikroskopem, abychom potvrdili onemocnění či poškození ledvin.

Jiná než laboratorní vyšetření

  • Rentgenové vyšetření ledvin (včetně náročnějších jako výpočetní tomografie a nukleární magnetická resonance) s cílem odhalit přítomnost a stanovit tíži onemocnění či poškození ledvin.
  • Krevní tlak; může být měřen jako součást vyšetření příčiny proteinurie; často je kontrolován u osob s hypertenzí nebo osob se zvýšeným rizikem jejího rozvoje.

 

Léčba

Cílem léčby je ovlivnění základní příčiny proteinurie a co největší omezení její progrese. Léčba jednotlivých stavů může být odlišná. Tak např. kontrola hladiny krevního cukru (glykémie) u pacienta s diabetem pomůže uchovat funkci ledvin. U nemocných s hypertenzí je důležité kontrolovat krevní tlak, aby se zabránilo pokračujícímu poškození ledvin. Proteinurie při preeklampsii obvykle ustupuje po narození dítěte.

U některých nemocných s trvalou proteinurií může lékař doporučit změnu diety jako např. změnu množství přijímaných bílkovin. Mírnou nebo přechodnou proteinurii nemusí být třeba léčit.

 

Literatura a odkazy

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

Doporučení České nefrologické společnosti a České společnosti klinické biochemie ČLS JEP k vyšetřování glomerulární filtrace (http://www.cskb.cz/res/file/KBM-pdf/2009/2-09/KBM0209_Dop_eGF.pdf)

Doporučení České nefrologické společnosti a České společnosti klinické biochemie ČLS JEP k vyšetřování proteinurie (http://www.cskb.cz/res/file/doporuceni/dop-proteinurie.pdf)

Kasper, DL., Braunwald, E., Fauci, AS., Hauser, SL., Longo, DL., Jameson, JL.(eds,) Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, 2005, McGraw Hill.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část 1 a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J. et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

TEPLAN, V. et al. Praktická nefrologie. 2. vydání, Praha: Grada Publishing, 2006, 496 s.

TESAŘ, V., SCHüCK, O. et al. Klinická nefrologie. Praha: Grada Publishing, 2006, 650 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.