Popis onemocnění

Játra jsou životně důležitý orgán umístěný v pravém podžebří. Orgán o váze 1-1,5 kg má pro lidské tělo celou řadu funkcí: přeměnu živin z potravy na nezbytné složky krve, ukládání vitaminů a minerálů, regulaci krevní srážlivosti, metabolizaci a detoxikaci látek, které by jinak byly pro organismus škodlivé. Játra také vytvářejí faktory, které pomáhají imunitnímu systému bojovat s infekcemi, odstraňují baktérie z těla a tvoří žluč, která je nezbytná pro trávení. Žluč je zeleno-žlutá tekutina, která obsahuje žlučové kyseliny (jejich soli) a odpadní produkty, jako jsou žlučové pigmenty. Žluč odtéká z jater malými žlučovody, které se spojují ve větší až do společného žlučovodu. Část žluče odtéká přímo do tenkého střeva, část je koncentrována ve žlučníku. Po konzumaci jídla dochází k uvolnění žluči ze žlučníku (orgán ležící v blízkosti jater) do tenkého střeva, kde pomáhá trávit tuky.

Co to jsou jaterní nemoci?

Jaterní nemoci jsou děleny podle příčiny i účinku na játra. Příčiny jaterních nemocí zahrnují infekce, poranění, polékové a toxické poškození, autoimunní procesy nebo genetické defekty (například hemochromatóza). Tyto příčiny mohou vést k hepatitidě, cirhóze, ke vzniku žlučových kamenů, které mohou blokovat žlučové cesty, k jaterní steatóze a ve vzácných případech i k rakovině jater. Genetické defekty mohou poškozovat vitální jaterní funkce a vést k akumulaci poškozujících látek, jako jsou železo nebo měď.

Hepatitis

Existují dvě hlavní formy hepatitidy. V prvním případě dochází k rychlému rozvoji zánětu (hovoříme o akutní hepatitidě), v případě druhém dochází k pomalému rozvoji zánětu a poškození jater po delší dobu (hovoříme o chronické hepatitidě). Ačkoli hepatitida může být způsobena jakoukoli příčinou zmíněnou výše, nejčastěji je způsobena infekcí jedním z několika virů infekční hepatitidy. Tyto viry se nazývají podle pořadí, jak byly objeveny jako viry hepatitidy A, B, C, D, a E.

  • Hepatitis A se šíří infikovanou vodou a potravou a je obzvláště běžná u dětí. U dospělých se mohou vyvinout příznaky jako žloutenka, nausea, průjem a únava, ale u dětí často ani nevíme, že byly infikovány.
  • Hepatitis B se vyskytuje na celém světě a je obzvláště častá v jihovýchodní Asii a Africe. Je stále nejčastější příčinou akutní virové hepatitidy v severní Americe a v Evropě. Podle Národního centra pro infekční nemoci v USA je během svého života infikován virem hepatitidy B ve Spojených státech jeden člověk z 20. Hepatitida B se přenáší expozicí krvi, pohlavním stykem a z matky na dítě. Příznaky hepatitidy B nemusí být žádné, mohou být mírné a připomínat chřipku, nebo mohou být akutní (viz Příznaky). U většiny pacientů dojde ke zlepšení bez jakékoli léčby, ale zhruba 1-3% onemocní chronickou infekcí, tito pacienti jsou schopni infikovat jiné lidi a vyvine se u nich chronické progresivní onemocnění jater. Nemocní s oslabeným imunitním systémem mají zvýšené riziko chronické infekce (zhruba 10%). Obzvláště rizikoví jsou novorozenci, u kterých dochází v 90% k rozvoji chronické infekce.
  • Hepatitis C se šíří hlavně kontaminovanou krví. Může to být používáním společných jehel nebo jiných nástrojů mezi narkomany; použitím kontaminovaných nástrojů používaných pro piercing a tetování; profesionální expozicí pracovníků ve zdravotnictví používajících jehly nebo jiné ostré předměty; při sexuálních aktivitách vedoucích k poranění tkání; přenosem z matky na plod; nebo poraněním při sportu nebo jiných aktivitách. Hepatitida C je méně častá než hepatitida B jako příčina akutní hepatitidy, ale většina nemocných vyvine chronickou infekci, jsou schopni šířit infekci na jiné a obvykle mají chronické poškození jater.
  • Hepatitida D a E jsou v USA (i v ČR) vzácné.

Protože játra jsou zodpovědná za metabolismus alkoholu, léků a toxinu ze zevního prostředí, může delší expozice těmto vlivům způsobovat také hepatitidu a nebo cirhózu. Kombinace léků (například acetaminofenu) a alkoholu může způsobit život ohrožující akutní jaterní selhání.

Steatóza jater (ztukovatění jater)

Jaterní steatóza vede ke zvětšení jater, k jejich bolestivosti a k abnormálním jaterním funkcím. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace alkoholu. Jedná se většinou o reverzibilní onemocnění, které ustupuje při abstinenci. Jinou příčinou jaterní steatózy je nealkoholová steatohepatitida (NASH), nejčastější chronická hepatitida po virových zánětech jater. Ačkoli příznaky jsou většinou mírné, může vést až k rozvoji cirhózy. Nejčastěji se vyskytuje u jedinců s nadváhou a u diabetiků.

Cirhóza
Jakákoli příčina vedoucí k chronickému poškozování jater může vést k cirhóze. Ta je charakterizována buněčným odúmrtím a jizevnatěním, je to progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození. Cirhóza se léčí omezením vyvolávající příčiny. Pokud je způsobena virovou infekcí nebo jinou léčitelnou příčinou jaterního poškození, může léčba stabilizovat onemocnění a zabránit zhoršení jaterních funkcí. Cirhóza nemá v časných stádiích žádné příznaky, ale při progresi může vést ke zvětšování břicha (v důsledku ascitu), atrofii svalů, krvácení do zažívacího traktu, tvorbě modřin, zvětšení prsů u mužů (hovoříme o gynekomastii), a k celé řadě dalších problémů. Jaterní funkce jsou monitorovány testy, jako jsou albumin, protrombinový čas, bilirubin a jaterní testy. V extrémních případech může být nezbytná transplantace jater.

Obstrukce žlučových cest

Žlučové kameny, nádory, trauma záněty mohou vést k blokádě nebo obstrukci žlučových cest odvádějících žluč z jater. Dojde-li k obstrukci, akumuluje se žluč s odpadními produkty a kůže a oči pacienta zežloutnou (žloutenka); bilirubin v moči mění její barvu na tmavě hnědou, zatímco jeho chybění ve střevě způsobuje světlou barvu stolice (podobné symptomy se mohou vyskytnout i u akutní hepatitidy a občas i u cirhózy). V krevních testech mohou být vyšší hladiny bilirubinu, alkalické fosfatázy (ALP) a dalších jaterních enzymů.

Cholesterol a žlučové pigmenty (bilirubin) ve žluči mohou vytvářet ve žlučníku (kde je žluč skladována) kameny. Tyto kameny mohou, ale nemusí způsobovat problémy, v závislosti na jejich velikosti a umístění. Pokud jsou přítomny delší dobu, mohou poškodit žlučník a jeho funkce; to je často vnímáno pacienty jako nadýmání a dyskomfort v epigastriu po jídle, obzvláště po tučných jídlech. Žlučové kameny mohou blokovat žlučovody, které odvádějí žluč ze žlučníku, a způsobují ostrou bolest, která se vyvíjí náhle v pravé horní části břicha a v mnoha případech vedou k infekci žlučníku a k horečce.

Může také dojít k obstrukci jaterní žíly, žíly odvádějící krev z jater, což vede ke snížení průtoku krve odcházející z jater. Obstrukce může být způsobena nádory stlačujícími žílu, nebo krevní sraženinou v žíle. Obstrukce mohou být chronické a způsobovat některé symptomy, ale většinou jsou akutní a život ohrožující. Některé mohou být léčeny medikamentózně, jiné vyžadují chirurgickou léčbu.

Rakovina jater

Hepatitida a cirhóza mohou vést v některých případech k rakovině jater, ale častěji nádorové onemocnění vychází z jiné části těla a poté metastazuje do jater. Pokud nádor vychází z jater, hovoříme o primární rakovině jater. Nejčastějším typem je hepatocelulární karcinom, nádor, který vychází z jaterních buněk. Podle Americké společnosti pro rakovinu tento typ nádoru vysvětluje 3 ze 4 případů primární rakoviny jater. Další jeden až dva případy z 10 jsou cholangiokarcinomy, nádory, které vycházejí ze žlučovodů. Lidé, kteří mají chronickou hepatitidu nebo cirhózu, by měly být pravidelně kontrolováni kvůli možnému rozvoji rakoviny jater, a to pomocí sledování hladin alfa-fetoproteinu (AFP) a ultrazvukového vyšetření.

Genetická onemocnění

Hemochromatóza je nejčastějším genetickým onemocněním jater. Je způsobeno nadměrným ukládáním železa a je obvykle diagnostikováno u dospělých. Dále existuje řada genetických nemocí jater, které postihují děti. Nejběžnější je deficience alfa 1-antitrypsinu. Většina genetických nemocí jater je způsobena chyběním enzymu nebo bílkoviny, což vede k poškození jater ukládáním materiálu (například galaktosémie, absence enzymu pro mléčný cukr vedoucí k akumulaci tohoto cukru; nebo Wilsonova nemoc, kde dochází k akumulaci mědi v játrech). U novorozenců může poškození jater vyvolat i jiný defekt (například biliární atrézie, kde chybí žlučové cesty, nebo jsou příliš malé).

 

Příznaky

Jaterní onemocnění nemusí způsobovat žádné příznaky, nebo mohou být tyto příznaky nespecifické, jako jsou například slabost a ztráta energie. U akutních jaterních onemocnění jsou nejčastější příznaky se vztahem k metabolismu bilirubinu, které zahrnují žloutenku, tmavou moč, světlou stolici spolu se ztrátou chuti k jídlu, nauseou, zvracením a průjmy. Příznaky chronických nemocí jater zahrnují žloutenku, tmavou moč, zvětšení břicha (v důsledku ascitu), pruritus (svědění), nevysvětlitelný úbytek nebo nárůst tělesné hmotnosti, a bolesti břicha; tyto příznaky nemusí být přítomny až do pokročilého stádia onemocnění.

 

Laboratorní vyšetření

Pro diagnostiku jaterních chorob jsou používány často tři typy testů; tyto testy buďto měří aktivity specifických enzymů, koncentrace bilirubinu, nebo bílkovin přítomných v testovaném vzorku (obvykle vzorek krve).

Mezi nejběžnější testy v těchto třech kategoriích patří:

1. Enzymy: Enzymy jsou bílkoviny, které pomáhají buňkám dělat jejich práci. Jsou-li buňky poškozeny, enzymy se uvolňují do krve a zvyšují se jejich aktivity. Některé běžné enzymy užívané v diagnostice jaterních nemocí zahrnují:

  • Alaninaminotransferáza (ALT) - enzym nacházený hlavně v játrech; nejlepší test pro diagnostiku hepatitidy
  • Alkalická fosfatáza (ALP) - enzym se vztahem ke žlučovým cestám; často zvýšen při jejich blokádě
  • Aspartátaminotransferáza (AST) - enzym nacházený v játrech a v některých jiných orgánech, obzvláště v srdci a v dalších svalech
  • Gama-glutamyltransferáza (GGT) – enzym nacházený hlavně v játrech; velmi citlivý na změny jaterních funkcí

2. Bilirubin: Bilirubin, odpadní produkt tvořený z přestárlých a poškozených krvinek, je sloučeninou žluté barvy způsobující žloutenku a tmavou barvu moči, je-li přítomen ve vyšších koncentracích. Často jsou společně používány dva odlišné testy:

  • Celkový bilirubin - měří všechen bilirubin v krvi
  • Přímý bilirubin - měří formu konjugovanou (kombinovanou s další sloučeninou) v játrech

3. Protein: Jednou z dalších funkcí jater je vytvářet bílkoviny. Dva základní testy zahrnují:

  • Albumin - měří se hlavní protein vytvářený játry a tento test říká, jak dobře játra tvoří tuto bílkovinu
  • Celková bílkovina - měří se albumin a další bílkoviny v krvi, včetně protilátek vytvářených k boji proti infekcím (protilátky nejsou vytvářeny v játrech)

Lékaři často používají tyto testy k posouzení, zdali došlo k poškození jater. Jsou-li tyto testy použity dohromady, nazývají se někdy jaterní panel (jaterní testy).

K diagnostice jaterní dysfunkce mohou být použity i další testy. Ty zahrnují:

  • Specifické testy na hepatitidy [viz Hepatitis A, Hepatitis B, Hepatitis C] - k diagnostice virové hepatitidy
  • Krevní obraz - k posouzení počtu bílých a červených krvinek a krevních destiček
  • Protrombinový čas – k posouzení krevní srážlivosti
  • Alfa-fetoprotein (AFP) – může se zvyšovat u rakoviny jater
  • Testy na metabolismu železa - je-li podezření na hemochromatózu
  • Jaterní biopsie – je odebrán malý vzorek jaterní tkáně k posouzení struktury a buněk v játrech

Jiné diagnostické testy

  • Výpočetní tomografie (CT)
  • Ultrasonografie

 

Léčba

Nejdůležitějším léčebným opatřením u jaterních nemocí je prevence. K dispozici jsou vakcíny proti hepatitidě A a B, a mnoha příčinám hepatitidy může být zabráněno vyloučením rizikových faktorů. Ačkoli zánět jater se může časem vyléčit, může se jaterní poškození stát trvalé. Léčba jaterních chorob zahrnuje ochranu a podporu zbývajících jaterních funkcí, minimalizaci dalšího poškození a komplikací, a zjištění vyvolávající příčiny poškození. Léčba zahrnuje specifické léky, chirurgickou terapii a u závažných případů i transplantaci jater. Pacienti, kteří mají diagnostikovánu nemoc jater, často vyžadují dlouhodobou monitoraci, a měli by hovořit se svými lékaři o nejlepších léčebných možnostech na svoje onemocnění.

 

Literatura a odkazy

S1
Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18. vydání].

S2
Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5. vydání: Mosby, Inc., Saint Louis, MO.

S3
ALF (2001). Your Liver, A Vital Organ [46 odstavců]. American Liver Foundation [On-line informace]. http://www.liverfoundation.org/html/livheal.dir/lhl3dox.fol/lhl4dox.fol/_lhf001.htm

S4
Worman, H., (2001, 23. srpen). Diseases of the Liver. Columbia University. http://cpmcnet.columbia.edu/dept/gi/disliv.html

S5
Bacon, B., Hemochromatosis [7 odstavců]. Carey, W., & Melnyk, C., Viral Liver Disease [29 odstavců]. Hacker, J., et. al., Alcoholic Liver Disease [17 odstavců]. American College of Gastroenterology [On-line informace pro pacienty]. http://www.acg.gi.org/acg-dev/patientinfo/frame_giproblems.html

S6
MedicineNet.com: Liver Overview. http://www.focusonliver.com/script/main/hp.asp

S7
Vierling, J. (2001, 21. srpen) Primary Biliary Cirrhosis (PBC), part 1. MedicineNet.com [On-line informace] http://www.focusondigestion.com/script/main/Art.asp?li=MNI&ArticleKey=1934&page=2

S8
(1999, 12. březen). Primary Sclerosing Cholangitis [10 odstavců]. MedicineNet.com [On-line informace]. http://www.focusondigestion.com/script/main/art.asp?articlekey=8572&rd=1

Zdroje použité aktualizaci v únoru 2006
S9
(2006, 19. leden). Viral Hepatitis A Fact Sheet [12 odstavců]. CDC, National Center for Infectious Diseases [On-line informace]. http://www.cdc.gov/ncidod/diseases/hepatitis/a/fact.htm

S10
(2006, 19. leden). Hepatitis B Frequently Asked Questions [49 odstavců]. National Center for Infectious Diseases [On-line informace]. http://www.cdc.gov/ncidod/diseases/hepatitis/b/faqb.htm

S11
(© 2002-2003) What are the Diseases that Affect the Liver? [25 odstavců]. American Liver Foundation [On-line informace]. K dispozici online

S12
(2006, 9. únor) American Cancer Society, What is Liver Cancer [13 odstavců]. American Cancer Society [On-line informace]. http://www.cancer.org/docroot/cri/content/cri_2_2_1x_what_is_liver_cancer_25.asp

S13
(2006, 25. leden). NINDS Reye's Syndrome Information Page [4 paragraphs]. National Institute of Neurological Disorders and Stroke [On-line informace]. http://www.ninds.nih.gov/disorders/reyes_syndrome/reyes_syndrome.htm

S14
(2006, 25. leden). NINDS Wilson's Disease Information Page [4 odstavce] National Institute of Neurological Disorders and Stroke [On-line informace]. http://www.ninds.nih.gov/disorders/wilsons/wilsons.htm

S15
(2005, srpen). Cirrhosis and Portal Hypertension [14 odstavců]. Familydoctor.org [On-line information]. http://familydoctor.org/188.xml

S16
(2005, 3. leden). NIH Action Plan Charts Future Challenges for Liver Disease Research [12 odstavců]. National Institute of Diabetes & Digestive & Kidney Diseases [On-line informace]. http://www.niddk.nih.gov/welcome/releases/01-03-05.htm

Jiné internetové zdroje

American Liver Foundation
Centers for Disease Control and Prevention: Viral Hepatitis

National Digestive Diseases Information Clearinghouse: Liver Biopsy

American Cancer Society: What is Liver Cancer?

National Human Genome Research: Learning About Hereditary Hemochromatosis

National Institute of Neurological Disorders and Stroke: NINDS Wilson's Disease Information Page

National Institute of Neurological Disorders and Stroke: NINDS Reye's Syndrome Information Page

American Gastroenterological Association

 

 


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.