Další název:
Vyšetření olova v krvi, Pb
Související vyšetření:

Zn - protoporfyrin (ZPP)


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření se nejčastěji požaduje pro vyhledávání a kontrolu osob vystavených riziku kontaminace olovem, projevující se zvýšenou koncentrací olova v jejich krvi.

Kdy se nechat vyšetřit?
V USA existuje vyhledávací program pro děti ve věku 1 až 2 roky, děti s rizikem jsou dále vyšetřováni v období od 18 měsíců do 6 let; dále děti žijící v budovách postavených před rokem 1978; osoby s možností styku s olovem v zaměstnání nebo při zájmové činnosti; jestliže máte symptomy (příznaky) otravy olovem.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebrané z vaší loketní žíly nebo krev odebraná z prstu kojenců a dětí

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?

Vyšetřením se stanovuje koncentrace olova v krvi. Olovo je nízkotavitelný, měkký, velmi těžký a toxický kov přítomný v našem životním prostředí. V zemské kůře je olovo zastoupeno poměrně řídce, ale jeho obsah v zemské kůře se postupně zvyšuje, neboť izotopy olova jsou konečným produktem radioaktivních uranových a thoriových rozpadových řad.

Elementární olovo se vyskytuje v přírodě pouze vzácně, nejčastěji je obsažen ve formě minerálů a jako doprovodný prvek v rudách zinku a stříbra.

Olovo patří mezi toxické prvky. Do lidského těla se dostává ze životního prostředí a potravy nejčastěji v podobě ve vodě rozpustných anorganických sloučenin. Častým způsobem otravy je nadýchání se par obsahujících olovo. Toxicita olova je zvláště významná pro vyvíjející se plody a malé děti. Trvalá expozice dětského organismu i nízkými dávkami olova je příčinou zpomalení duševního vývoje, poškození mozku, různých orgánů a nervového systému. Proto je třeba snížit zátěž dětí tímto toxickým prvkem na nejnižší možnou míru.

Otrava olovem se může projevovat únavou, anemií, bledostí obličeje a rtů, nevolností, nechutenstvím, podrážděností, bolestmi hlavy, žaludečními obtížemi a změnami ve funkci ledvin, nervového a reprodukčního systému. Olovo také může pronikat z těhotné matky do plodu a může být příčinou potratu a předčasného porodu.

V minulosti se olovo vyskytovalo v některých barvách, jako aditivum v benzinu, vodovodním potrubí, a v celé řadě dalších výrobků jako třeba v konzervách, pokud byly zaletovány olovem.

Mnohé výrobky obsahující olovo jsou celosvětově dosti omezeny, přesto se některé výrobky obsahující olovo stále používají. Např. střelivo, olověné broky a olůvka, některé barvy a glazury, olověné sklo pro výrobu dekorativních skleněných předmětů, pájky, různé slitiny olova v průmyslu, některá elektronická a elektrická zařízení.

Těžké kovy jako je olovo jsou schopné putovat v atmosféře na velké vzdálenosti, kontaminují půdu.

Malé děti jsou vystaveni expozici olovem častěji nejenom proto, že mají zvýšenou rychlost vstřebávání olova, ale také u dětí existuje větší nebezpečí, že se do jejich organismu dostane olovo z hraček a jiných předmětů, které si dávají do úst. Dospělé osoby mohou být vystaveni riziku otravy olovem i v zaměstnání a při rekreační činnosti.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Nejčastěji se vzorek krve odebírá z vaší loketní žíly. Někdy se krev odebírá z prstu kojenců a dětí. Jestliže je koncentrace olova ve vzorku krve odebrané z prstu zvýšena, je nutné pro ověření výsledku koncentraci olova stanovit ve vzorku žilní krve.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Vyšetřením se stanovuje koncentrace olova ve vaší krvi v době odběru krve. Používá se k vyhledávání osob, které jsou vystaveny zdravotnímu riziku otravy olovem a mají v krvi zvýšenou koncentraci olova. Vyšetření se také požaduje pro sledování účinnosti léčby a pro ověření, že se koncentrace olova v krvi snižuje.

V posledních letech, omezení barev obsahujících olovo, olovnatého benzinu a dalších možných výrobků obsahujících olovo, dále hygienické kontroly pracovišť a další opatření snížily množství olova v životním prostředí. Koncentrace olova v krvi české dospělé i dětské populace vykazuje významný sestupný trend.

Pro kontrolu zátěže běžné populace olovem je důležitá existence zdravotně významných limitních hodnot koncentrace (obsahu) olova v krvi. V současné době je to hodnota 100 ug/l. Některé studie však upozorňují na to, že tato hranice nemusí být ještě pro zdraví bezpečná, pokud to další studie potvrdí, je pravděpodobné, že doporučovaná koncentrace olova v krvi bude v budoucnu ještě nižší.

U otrav olovem se také někdy vyšetřuje Zn-protoporfyrin. Při vysoké expozici olovem se zvyšuje koncentrace porfyrinu v erytrocytech. Toto vyšetření není dostatečně citlivé, takže se nehodí pro vyhledávání (screening), ale může u dospělých osob poskytnout informaci o průměrné expozici olovem v posledních několika týdnech.

Kdy je vyšetření požadováno?

V České republice se provádí Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí v koordinaci se Státním zdravotním ústavem Praha. Odběry dospělých probíhají na transfúzních stanicích dobrovolným dárcům krve a odběry krve dětí jsou organizovány za pomocí dětských lékařů, vždy s písemným souhlasem.

Co výsledek vyšetření znamená?

Čím je laboratorní výsledek vyšetření vyšší, tím je vyšší množství olova ve vaší krvi. Ale je třeba vědět, že koncentrace olova v krvi nemusí plně odpovídat množství olova v organismu. To je způsobeno tím, že olovo prochází ze žaludku do tenkého střeva, dále do krve, kterou je přenášeno do orgánů, částečně je z krve a orgánů odstraňováno a uskladňováno v některých tkáních jako například do kostní tkáně. Koncentrace olova v krvi informuje buď o akutní, nebo chronické expozici olovem. Naměřená koncentrace je ovlivněna věkem, zdravotním stavem, množstvím olova, s kterým osoba přichází do styku a dobou, po kterou byla vyšetřovaná osoba ve styku s olovem.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Nebezpečí otravy olovem je zvláště nebezpečné pro děti, neboť jejich mozek a jiné orgány jsou ještě ve vývoji. Dospělí jsou schopni se vyhnout nebezpečí pozření olova lépe než děti. Pokud máte dojem, že vaše dítě mohlo být vystaveno tomuto nebezpečí, nechte své dítě vyšetřit co nejdříve.

Olovo také interferuje se vstřebáváním železa. U dětí se zvýšenou koncentrací olova v krvi by měla být vyšetřena i koncentrace železa.

Olovo je vylučováno z organismu u jednotlivých osob různou rychlostí. Laboratorní vyšetření je jen součástí obrazu otravy olovem. Vždy je potřeba pečlivé sledování postižených osob a jejich vyšetření lékařem.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Jaké výrobky kromě nátěrů a keramiky obsahují také olovo?
2. Jak dochází k expozici osob olovem?
Může dotýkání se věcí obsahujících olovo zvýšit moji koncentraci olova v krvi?
3. Při jakých pracovních činnostech může dojít k expozici olovem?
4. Mohu chránit sebe a rodinu před expozicí olovem jestliže pracuji v nebezpečném prostředí?
5. Jak se dozvím, že e moje pracovní prostředí nebezpečné?

1. Jaké výrobky kromě nátěrů a keramiky obsahují také olovo?
Existuje celá řada výrobků, které mohou obsahovat olovo, jako jsou automobilové baterie, pájky, některá potrubí, střelivo, střešní krytiny, průmyslové nátěry, některé výrobky z PVC, vinylu a plastů, mosazné výrobky včetně klíčů, bižuterie a používaná ochrana proti rtg-záření (olovo).

2. Jak dochází k expozici osob olovem?

Samotný dotyk s věcí obsahující olovo nemůže způsobit otravu olovem. Většina olova je ve formě anorganické sloučeniny a jako taková neprochází kůží. Avšak vdechování prachu obsahující olovo nebo jeho polykání může způsobit otravu. Některé příklady situací, při kterých může dojít k otravě olovem:

  • Dotýkání se povrchů pokrytými prachem, který obsahuje olovo a potom následující přenos prachu do vašich úst prsty, potravou nebo hračkami
  • Inhalace prachu, zvláště když se používají brusky a jiné nářadí vytvářející prach kontaminovaný olovem

3. Při jakých pracovních činnostech může dojít k expozici olovem?

  • Tavení olova
  • Výroba kovových konstrukcí
  • Svařování kovů
  • Rekonstrukce mostů
  • Čistírny
  • Rekonstrukce starých domů
  • Slévárny
  • Recyklace kovového šrotu
  • Výroba barevného skla
  • Použití glazur obsahujících olovo při výrobě keramiky
  • Nátěry kovů
  • Opravny automobilů
  • Elektrikářské práce
  • Výroba kabelů

 

5. Mohu chránit sebe a rodinu před expozicí olovem jestliže pracuji v nebezpečném prostředí?
Ano, můžete. Jestliže pracujete v prostředí kontaminovaném prachem nebo výpary obsahující olovo:

  • Umývejte si vždy ruce před jídlem, pitím nebo kouřením
  • Jezte, pijte a kuřte jen ve vyhrazených prostorách neobsahující prach nebo výpary obsahující olovo
  • Používejte ochranné pomůcky, jako jsou respirátory s HEPA filtrem, buďte oholeni
  • Uchovávejte svůj civilní oděv a obuv odděleně od pracovního oděvu a obuvi, často si pracovní oděv perte a vyměňujte
  • Pokud pracujte s olovem, před cestou domů se vysprchujte
  • Perte a čistěte vaše pracovní prádlo na pracovišti nebo odděleně od prádla v rodině

6. Jak se dozvím, že e moje pracovní prostředí nebezpečné?
Zaměstnavatel musí mít vše uvedeno v pracovních směrnicích a informacích, jako jsou hygienické a bezpečnostní předpisy, pracovní návody, a s kterými musíte být seznámen a pravidelně musíte absolvovat povinná školení týkající se těchto předpisů.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 10. května 2015.