O laboratorním vyšetření

Příprava na laboratorní vyšetření

Čas vlastní analýzy v laboratoři tvoří jen menší část z doby, která musí uběhnout od ordinace laboratorního vyšetření až po okamžik, kdy ošetřující lékař dostane jeho výsledek. Laboratorní vyšetření kromě vlastní analýzy zahrnuje přípravu pacienta, odběr, event. skladování a zaslání odebraného materiálu do laboratoře – tedy období preanalytické. Konečnou podobu včetně přenosu k ordinujícímu lékaři dostává výsledek v období postanalytickém. Zdaleka nejdůležitější z hlediska možného ovlivnění výsledku je období preanalytické; velký podíl zde může mít i chování samotného pacienta – v této kapitole uvedeme některé příklady.

Při plánovaném odběru krve se dostaví pacient po patřičném lačnění a období tělesného klidu; to však nemůže být vždy dodrženo u akutních stavů. Stejně tak nelze vždy eliminovat jistý stupeň psychického stresu či u silného kuřáka vliv kouření.

Fyzická aktivita vede k uvolnění svalových bílkovin do krevního oběhu; pracují-li svaly „na kyslíkový dluh“ (zátěž sprintérského typu), stoupá v krvi hladina kyseliny mléčné. Během fyzického výkonu se mění hladiny krevních tuků, krev se z vnitřních orgánů přesouvá do pracujících svalů, což může ovlivnit řadu laboratorních výsledků. Je třeba si uvědomit, že velikost změn závisí na celé řadě faktorů, jako je délka zátěže, její intenzita, významnou roli hraje i trénovanost jedince. Po skončení zátěže dochází k normalizaci různou rychlostí, některé změny mohou přetrvávat až několik dní.

Psychický stres se projevuje zejména u dětí, ale také u některých dospělých. Doprovází závažnější onemocnění, lékařský zákrok nebo třeba jen odběr krve. Projevuje se vyplavením tzv. stresových hormonů a vzestupem hladiny krevního cukru.

Jak již bylo uvedeno, odběr krve by měl být proveden nalačno. V opačném případě můžeme pozorovat vyšší hladinu krevního cukru (vrchol je 1 h po jídle), v krvi stoupá koncentrace tuků (triacylglycerolů), krevní sérum je díky tomu zkalené. Dieta s vysokým obsahem bílkovin může vést ke zvýšení hladiny močoviny. Uvedené změny přetrvávají různě dlouho: hladina glukózy se u zdravého člověka normalizuje do dvou hodin, u diabetika přetrvává mnohem déle; zakalené sérum se vyčeří za několik hodin. Strava ovlivňuje i kyselost (pH) moče: vegetariáni mají moč zásaditou, po mase a tučném jídle je moč kyselá. Koncentrace sodíku a jiných minerálů v moči je dána mj. velikostí jejich přívodu. Hodnoty vyšetření mohou být ovlivněny i stravovacími návyky typickými pro určitou etnickou, či dokonce sociální skupinu obyvatel. Laboratorní testy může změnit jednostranná strava, např. vegetariánská, nedostatek některých vitaminů apod.

Příjem tekutin se projeví u pacientů různou koncentrací moče, ale i změnou koncentrace některých látek v krvi. Pacient by sice před odběrem krve od večera neměl jíst, měl by se však ráno napít, např. slabého čaje či vody. Jestliže nepije, stoupá v krvi počet červených krvinek, hladina bílkovin i tuků, které jsou na bílkoviny vázány, může stoupnout i koncentrace močoviny v krvi.

Některé testy vyžadují speciální přípravu a dietní opatření – tak např. před vyšetřením stolice na obsah krve by neměl nemocný jíst tmavé maso a potravu s obsahem krve alespoň tři dny před vyšetřením.

Před biochemickým vyšetřením by neměl pacient 24 hodin přijímat alkohol. V opačném případě se v krvi mění koncentrace tuků, klesá hladina glukózy, stoupá kyselina močová, do krve se uvolňují jaterní enzymy. U chronických alkoholiků známe několik laboratorních testů, které jsou typicky změněny.

Kouření výrazně zvyšuje podíl karbonylhemoglobinu, který vzniká reakcí krevního barviva s oxidem uhelnatým z tabákového kouře.

Také podávání léků může významně ovlivňovat laboratorní vyšetření; pokud nelze lék vysadit, měla by laboratoř dostat informaci o tom, jaké léky pacient užívá. Patří sem i doplňky stravy: např. velké dávky vitaminu C mohou způsobit falešně negativní nález při vyšetření glukózy a krve v moči.

Odběrová nádobka (např. na odběr moči) by měla být dokonale čistá, nejlépe na jedno použití. Nesmí obsahovat zbytky dezinfekčních činidel, která mohou dělat falešně pozitivní nález krve v moči. Musí být dokonale popsána, aby v laboratoři nemohlo dojít k její záměně. Některá vyšetření vyžadují speciální nádobky či nádobky speciálně myté; příslušná laboratoř o tom podá potřebnou informaci.

Uchovávání vzorku před transportem a vlastní transport vzorku do laboratoře mohou též významně ovlivnit kvalitu vzorku. Krev při transportu chráníme před extrémní teplotou – vadí teplota vysoká i mráz. Při delším stání celé krve se z červených krvinek uvolňuje draslík a najdeme jeho falešně zvýšenou koncentraci v séru; uchovávání v lednici proces dokonce urychlí. Krvinky metabolizují glukózu a její koncentrace v odebrané krvi postupně klesá. Proto je třeba krev doručit do laboratoře co nejrychleji (pro některá vyšetření dokonce na tajícím ledu), na vyšetření glukózy se krev konzervuje přídavkem vhodné látky. Přílišné třepání vzorku krve může vést k rozpadu části červených krvinek a zkreslení celé řady laboratorních vyšetření.

Důležité je i správné uchovávání a transport moči. V teple se v moči množí bakterie a moč se stává zásaditou. V chladu pak z moči mohou vypadávat rozpuštěné látky ve formě drtě či krystalů, což je rovněž nevhodné. Někdy se k moči přidává konzervační činidlo s cílem zabránit rozkladu některých látek či zvýšit jejich rozpustnost. Je třeba vždy zvolit vhodné činidlo (informaci i samotné činidlo dodá laboratoř), činidlo se do sběrné nádobky dává vždy napřed.