Popis onemocnění

Mykobakterie představují různorodou skupinu bakterií tvaru tyčinky, zahrnující více jak 70 různých druhů. Kromě Mycobacterium tuberculosis (původce tuberkulózy (TB) a Mycobacterium leprae (původce lepry), většina mykobakterií žije v půdě a ve vodě, a to jak ve venkovských tak městských oblastech na celém světě. Můžeme je nalézt v aerosolu, řekách a močálech, v upravené pitné vodě, na veřejných koupalištích, horkých lázních, zvlhčovacích zařízeních, akváriích, zahradní půdě, potravě a na mnoha jiných místech. Protože jsou chráněny „voskovou“ buněčnou stěnou s vysokým obsahem lipidů, mykobakterie jsou rezistentní k dezinfekčním prostředkům a jsou hydrofóbní.

Pro tuto skupinu mikroorganismů neexistuje standardní názvosloví. Označují se jako netuberkulózní mykobakterie (NTM), mykobakterie jiné než tuberkulózní (MOTT), atypické mykobakterie a nebo mykobakterie ze životního prostředí. Označení MOTT se často používá, i když se jedná o starší označení. Označení „netubertulózní mykobakterie“ se začalo používat teprve nedávno, a také pro účely tohoto článku tuto skupinu budeme nazývat NTM.

Téměř polovina z NTM je spojena s oportunními infekcemi u zvířat a lidí a některá mohou způsobit i sporadická vzplanutí. NTM lze získat ze zevního prostředí po kontaktu s vodou, aerosolem, půdou, nebo prachem – cestou inhalační, perorální, nebo poraněnou kůží v důsledku zranění, chirurgických zákroků, nebo po zavedení i.v. katetrů. Na rozdíl od M. tuberculosis nedochází k mezilidskému přenosu s výjimkou M. leprae, která vyžaduje dlouhodobý úzký kontakt (například infikovaný člen rodiny). NTM mohou způsobit plicní infekce napodobující tuberkulózu, infekce lymfatických uzlin, infekce kostí, abscesy a infekce kůže a měkkých tkání, které mohou být lokalizované nebo diseminované. M. leprae může způsobit poškození periferních nervů a kožní leze. Většina NTM se pomalu množí, což má za následek, že se infekce projeví za týdny, měsíce, nebo dokonce roky po prvotní expozici.

Kdokoliv se může nakazit, ale s největší pravděpodobností budou postiženi pacienti imunosuprimovaní (například pacienti s AIDS nebo po transplantaci), lidé s preexistujícím plicním poškozením (následkem kouření nebo po předchozí tuberkulózní infekci) a pacienti s existujícím plicním onemocněním (například emfyzémem nebo cystickou fibrózou). NTM infekce může být problematická a časově náročná na léčbu, neboť se může vyvinout rezistence na běžně předepisovaná antibiotika.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny různé druhy NTM s uvedením jejich krátké charakteristiky.

Mykobakterie

Typ postižení (časté překrývání projevů)

M. avium-intracellulare komplex (MAC)

MAC se stala jednou z nejběžnějších infekcí u pacientů s AIDS; je častá v plicích s možností diseminace do celého těla; široce prokazovaná

M. kansasii

Nejčastěji způsobující plicní infekce; zvyšující se prevalence v jižním Texasu a na Floridě

M. abscessus

Může infikovat implantáty, např. pacemakery

M. chelonae

Může být příčinou postchirurgických infekcí na umělých srdečních chlopních a protetických implantátech

M. fortuitum

Může být příčinou postchirurgických infekcí

M. xenopi

Nachází se v systémech s horkou vodou

M. scrofulaceum

Může způsobit krční lymfadenitidu, zvláště u dětí

M. marinum

Přítomna ve sladké i slané vodě, akváriích a bazénech; vstupní branou infekce je porušená kůže a může způsobit nehojící se vředy

M. ulcerans

Endemická v tropech; původce vředu (Buruli ulcer) a rozsáhlých lezí; třetí nejčastější mykobakteriální infekce u zdravých lidí

M. leprae

Infikuje sliznice a kůži; způsobuje nervové postižení, sníženou citlivost a kožní noduly

 

Příznaky a symptomy

Příznaky spojené s infekcí netuberkulózními mykobaktériemi (NTM) závisí na tom, která část těla byla postižena.

Plicní infekce mohou vyvolat příznaky podobné tuberkulóze, včetně:

  • Chronického kašle, občas s krvavým sputem
  • Teplotou
  • Třesavkou
  • Ztrátou na váze
  • Slabostí

Kožní NTM infekce mohou způsobit chronické nehojící se leze, vřídky, vředy a granulomy. Při postižení lymfatických uzlin vznikne v uzlinách zánět.

Všechny z těchto příznaků lze pozorovat s různými odchylkami v řadě jiných situací. Stanovení diagnózy většiny NTM je založeno na pozitivní identifikaci mykobakterií v tělesných tekutinách nebo tkáních.

 

Vyšetření

Laboratorní vyšetření

Cílem testování je prokázat infekci netubertulózními mykobakteriemi (NTM) a určit druh mykobakterie. Rozlišení mezi TB a NTM infekcí není možné bez testování. Dle toho, na jakou část nebo části těla bylo lékařem vysloveno podezření, že je infikovaná, se odebírá k analýze patřičný vzorek nebo vzorky. Při plicních infekcích se odebírá 3 až 5 vzorků sputa, a to ráno v různé dny, kdy je největší pravděpodobnost, že vzorky obsahují mykobakterie. Vzorky se mohou odebírat i z jiných oblastí těla – výplachy/aspiráty, stěry z infikovaných oblastí, tělesné tekutiny a nebo vzorky z tkání.

V důsledku typické buněčné stěny se po obarvení nátěru z pacientova vzorku speciálním barvením a následném mikroskopickém vyšetření jeví všechny druhy mykobakterií jako acidorezistentní bakterie (AFB, acid fast bacteria). Pozitivní nátěry na AFB proto hodnotíme jako možnou TB infekci do té doby, než jsou k dispozici další laboratorní nálezy.

AFB kultivace se provádí ze vzorků, které byly zbaveny jiných bakterií, po odstranění hlenu a zkoncentrování, aby bylo dosaženo větší možnosti záchytu mykobakterií. Živiny a inkubace při vhodné teplotě poskytuje vhodné prostředí pro pomalý růst mykobakterií. Výsledky kultivace jsou definitivní: mohou lékaři poskytnout informaci, jaké mikroorganismy jsou přítomny a jaké léky lze pravděpodobně použít. Nevýhodou je, že trvají dlouho – dny až několik týdnů, než získáme pozitivní nález. Kultivace se provádí 6 až 8 týdnů, než se prohlásí za negativní. Touto metodou nelze ale detekovat M. leprae. To je v prvé řadě diagnostikováno z klinických příznaků, neboť tento druh neroste na kultivačním médiu.

Po průkazu mykobakteriálních druhů a zahájení léčby, slouží AFB nátěry a kultivace k monitorování úspěšnosti léčby.

AFB nátěry a kultivace jsou primární metody používané k záchytu NTM infekce. Jiné rychlejší metody, jako molekulární detekce genetického materiálu mikroorganismů (DNA/RNA), mohou být provedeny v primárním vzorku, ale také použity k identifikaci druhů mykobakterií, které vyrostou při kultivaci. Také vlastnosti některých kyselin, které tvoří buněčnou stěnu, mohou posloužit k určení druhů mykobakterií.

Nelaboratorní vyšetření

Lze provést rtg vyšetření ke zjištění změn způsobených mykobakteriální infekcí. NTM infekce (a TB infekce) způsobují řadu charakteristických nálezů na rtg, včetně dutin a kalcifikací v orgánech, např. v plicích a ledvinách.

 

Léčba

Cílem léčby je vyřešit infekci netuberkulózními mykobakteriemi (NTM) u infikovaného pacienta a zabránit dalšímu poškození tkání a orgánů. Existují-li důkazy o rozšíření infekce v důsledku veřejné expozice, je třeba vyšetřit propuknutí této infekce, najít a eliminovat zdroj (zdroje) infekce. U M. leprae je také léčba důležitá k prevenci šíření této infekce.

Léčba NTM infekcí obvykle zahrnuje více než jedno antibiotikum po dlouhou dobu. Délka léčby závisí na výsledcích AFB nátěrů a kultivací používaných k monitorování účinnosti léčby. Některé z NTM infekcí, například způsobené M. ulcerans, se nejlépe vyléčí chirurgickým odstraněním kožních vředů (odstraněním poškozené infikované kůže), což zabrání dalšímu šíření infekce. V případech, že infekce je lokalizovaná, například infikované lymfatické uzliny, infikovaná tkáň může být chirurgicky odstraněna.

I když příznaky často odezní po několika týdnech, je velmi důležité, aby pacienti pokračovali v užívání léků po dobu doporučenou lékařem. Často se jedná o velký počet mykobakterií, které je třeba zlikvidovat, což zabere několik měsíců i déle, než jsme si jisti, že všechny mykobakterie jsou eradikovány. Pacienti by měli dbát lékařských doporučení, zaměřených na výběr nejlepší léčby pro určitý specifický případ.

 

Literatura a odkazy

S1
Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (© 2007). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 8th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO. Pp 714-717.

S2
Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18th Edition].

S3
Bartlett, J. (2006 September 12). Mycobacteria: September 2006 [9 paragraphs]. Medscape Infectious Diseases [On-line information]. Accessed on: 5/8/07 Available FTP: http://www.medscape.com/viewarticle/544346?rss

S4
Primm, T. et. al. (2004). Health Impacts of Environmental Mycobacteria [42 paragraphs]. Clinical Microbiology Reviews, January 2004, p. 98-106, Vol. 17, No. 1 [On-line journal]. Accessed on: 5/8/07 Available FTP: http://cmr.asm.org/cgi/content/full/17/1/98

S5
(1999 August). Mycobacteria: Health Advisory [146 paragraphs]. Environmental Protection Agency [On-line information]. Accessed on: 5/8/07 Available FTP: http://www.epa.gov/waterscience/criteria/humanhealth/microbial/mycobacteriaha.pdf

S6
Vugia, D. et. al. (2005 April). Mycobacteria in Nail Salon Whirlpool Footbaths, California [17 paragraphs]. Emerging Infectious Diseases [On-line information]. Accessed on: 5/8/07 Available FTP: http://www.cdc.gov/ncidod/eid/vol11no04/04-0936.htm

S7
McMurray, D. Mycobacteria and Nocardia [84 paragraphs]. Medical Microbiology, 4th Edition, Chapter 33 Graduate School of Biomedical Sciences at UTMB [On-line information]. Accessed on: 5/8/07 Available FTP: http://gsbs.utmb.edu/microbook/ch033.htm

S8
Smith, S. (2006 October 9, Updated). Atypical mycobacterial infection [9 paragraphs]. MedlinePlus Medical Encyclopedia [On-line information]. Accessed on: 5/18/07 Available FTP: http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000640.htm

S9
(2007 February, Updated). The Mycobacteria [82 paragraphs]. University of California, San Diego SOM 208 Microbiology Syllabus [82 paragraphs]. Computer Assisted Instructional Resources For Medical Microbiology [On-line information]. Accessed on: 5/8/07 Available FTP: www.ratsteachmicro.com>

S10
(© 2007). About Nontuberculous Mycobacteria (NTM) [7 paragraphs]. National Jewish Medical and Research Center [On-line information]. Accessed on: 5/19/07 Available FTP: http://www.njc.org/disease-info/diseases/nts-mycobac/about/index.aspx

S11
(© 2007). Treatments and Medications for Non-Tuberculous Mycobacteria (NTM) [4 paragraphs]. National Jewish Medical and Research Center [On-line information]. Accessed on: 5/19/07 Available FTP: http://www.njc.org/disease-info/diseases/nts-mycobac/treatments/index.aspx

S12
Bartram, J. et. al., Edited. (© 2004). Pathogenic mycobacteria in water: A guide to public health consequences, monitoring and management [300 pages]. World Health Organization [On-line information]. Accessed on: 5/19/07 Available FTP: http://www.who.int/water_sanitation_health/emerging/pathmycobact/en/

 

Další literární zdroje:

Kříž P., Slaný M., Shitaye JE, Pavlík I.:

Aviární mykobakteriózy u lidí – stále hrozící nebezpečí v České republice.

Klin. Mikrobiol. Inf. Lék. 2010;16(1):10-17.

Svobodová J., Dujsíková H., Jedličková H., Pavlík I.:

Mykobakterie v mimoplicní lokalizaci.

Klin. Mikrobiol. Inf. Lék. 2010;16(2):43-47.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.