Mozková mrtvice (Iktus, cévní příhoda mozková)

K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží, takže se tím mění funkce té části těla, kterou ovládá postižená oblast mozku. Pokud kterákoli část těla - včetně mozku - zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky to poškodí nebo i zabije. Ačkoli poškození některých buněk je reverzibilní, smrt mozkových buněk je trvalá a má zpravidla za následek trvalou invaliditu.

 

Rozeznáváme tři hlavní typy iktu:

 

  1. trombotický - nejčastější, vyvolaný krevní sraženinou, která nedokáže projít tepnou, která už tak bývá zúžena nánosem plaky (tuku) v krevních cévách (obvykle v krku), a tak blokuje průtok krve.
  2. embolický - způsobený cirkulujícím kouskem sraženiny, která se usadí v některé z mozkových cév. Sraženina se tvoří na jiném místě v těle, obvykle v srdci, odkud je pak volně unášena krevním řečištěm, dokud neuvázne v některé z malých cév v mozku a nemůže dále.
  3. hemoragický - jeho příčinou může být ruptura krevní cévy, po které dochází k hromadění krve v mozku. To se může stát buď zevnitř v podobě aneuryzmatu, výdutě na zeslabeném místě ve stěně tepny, nebo zvenčí jako následek úrazu hlavy. Příčinou aneuryzmat jsou často vrozené vady nebo vysoký krevní tlak. Hemoragické cévní mozkové příhody jsou nejzávažnější a často končí smrtí. Naděje na plné uzdravení je menší než u ostatních dvou typů.

 

Existuje mnoho rizikových faktorů. Mezi ně patří:

Hlavní rizikové faktory:

  • vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • koronární tepenná nemoc a jiné srdeční potíže
  • diabetes mellitus

 

Jiné rizikové faktory:

  • srpkovitá anémie
  • migrenózní bolesti hlavy
  • antifosfolipidový syndrom
  • návyk na kokain
  • vysoké hladiny cholesterolu
  • kouření

 

Většině cévních mozkových příhod předchází jeden nebo více tzv. mini-iktů (známých pod názvem - přechodný mozkový ischemický záchvat - TIA). Ten by měl působit jako naléhavé upozornění: vyhledej neodkladně lékařské ošetření. Mezi nejčastější příznaky cévní mozkové příhody patří:

 

  • náhlé znecitlivění, pocity slabosti, ochrnutí tváře, paže nebo nohy - zpravidla na jedné straně těla;
  • ztráta řeči či potíže s mluvením nebo chápaním toho, co se říká;
  • náhle rozostřené vidění, točení hlavy, ztráta rovnováhy nebo silné bolení hlavy bez zřejmé příčiny.

 

Diagnóza iktu se dosud většinou opírá o mimolaboratorní zkoušky, pracuje se však na vývoji specifických laboratorních testů.

Léčba iktu závisí na tom, jaké oblasti mozku jsou postiženy a jaké škody byly způsobeny. U iktů způsobených krevní sraženinou mohou v raných stadiích záchvatu pomoci přípravky, které sraženinu rozpustí – obdobné léky, jaké se užívají při zvládání infarktů myokardu. Je důležité mít na paměti, že každý, u koho se náhle objeví příznaky iktu, by měl co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.

 

Literatura a odkazy

Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18th Edition].

Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO.

Klausner HA, Lewandowski C. Infrequent causes of stroke. Emerg Med Clinics of North Amer 20:657, 2002.

Chalel JA, Merino JG, Warach S. Update on stroke. Curr Opin Neurol 17:447, 2004.

Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Ed. Kasper DL, et al., Eds. McGraw-Hill Companies. 2005.

 

Školoudík D., Bar M., Václavík D., et al.: Následná terapie po prodělaném ischemickém iktu. Interní medicína pro praxi, 2002, Suppl., s. 29–34


Hradílek P., Bar M., Školoudík D.: Karotická endareterektomie CEA – indikace dle American Heart Association. Neurologie pro praxi, 2002, 2, s. 115–118.


Jinde na webových stránkách

www. iktus.cz

www.kardio-cz.cz. Guidelines
www.coretvasa.cz
American Stroke Association


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.