Další názevVolné metanefriny v plazmě
Oficiální názevPlazmatické frakcionované volné metanefriny

Proč se nechat vyšetřit?
Z důvodů diagnostikování nebo vyloučení feochromocytomu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Při trvalém nebo občasném přechodném zvýšení krevního tlaku a při symptomech jako bolest hlavy, zrychlená tepová frekvence a pocení.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z pažní žíly.

Poznámka: Pro získání validního výsledku je třeba dodržet určité podmínky přípravy pacienta před odběrem. Z léčiv je třeba vysadit epinefrin a léky podobné epinefrinu alespoň jeden týden před odběrem, 48 hodin před odběrem neužívat paracetamol (Paralen) a lačnit 8-10 hodin. Důležité je především nepřijímat potravu s obsahem kofeinu (káva vč. kávy bez kofeinu, čaj, čokoláda) a nekouřit. Přípravu je třeba konzultovat s ordinujícím lékařem.

Co je vyšetřováno?
Při stanovení volných plazmatických metanefrinů se měří koncentrace metanefrinu a normetanefrinu.Tyto látky jsou metabolity epinefrinu a norepinefrinu, což jsou katecholaminové hormony, které ovlivňují proudění krve a krevní tlak a hrají důležitou roli při odezvě organismu na stres. Tvoří se v medulle (vnitřní složce) nadledvin. Takto vznikající katecholaminy a jejich metabolity se za normálních okolností nacházejí v nízké, kolísavé koncentraci v krvi i v moči.

Relativně vzácně se vyskytující tumor zvaný feochromocytom může produkovat velká množství katecholaminů, což se následně projeví ve výrazně zvýšených koncentracích metanefrinu a normetanefrinu v krvi a v moči. Asi 90 % těchto tumorů je lokalizováno v nadledvinách. Ve většině případů jsou benigní (nezhoubné), tzn., že je neprovází tvorba metastáz. Vyskytují se ale i maligní formy. Katecholaminy produkované feochromocytomem způsobují persistující nebo paroxysmální (záchvatovitou) hypertenzi. To může pak být příčinou symptomů, jako např. bolesti hlavy, palpitace (bušení srdce),pocení, nausea, stavy úzkosti a brnění končetin. Neléčené se mohou symptomy s růstem tumoru zhoršovat. Při delším trvání může pak vést hypertenze zapřičiněná tumorem k poškození orgánů jako ledviny a srdce a může být příčinou mozkové mrtvice nebo infarktu.

Přítomnost feochromocytomu lze detekovat několika testy včetně volných plazmatických metanefrinů. Ačkoliv se tento tumor vyskytuje zřídka, je jeho diagnostika důležitá, protože způsobuje potenciálně léčitelnou formu hypertenze. Ve většině případů lze nádor odstranit operativně, čímž se odstraní i příčina vysokého tlaku a s tím spojených symptomů.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Krev je odebrána z pažní žíly pacienta. Není jednoznačně definováno, jak má odběr krve proběhnout. Někteří lékaři vyžadují 15-30 minutové ležení a následný odběr vleže, jiní jsou naopak přesvědčeni, že dostačující je odběr vsedě, bez odpočinkové periody před odběrem.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení volných plazmatických metanefrinů je relativně nová metoda a nepanuje dosud konsensus, jak a kdy má být přesně využíváno. Studie ukazují, že stanovení v plazmě je citlivější, než stanovení katecholaminů nebo metanefrinů v moči sbírané 24 hodin. Avšak tato citlivost může být příčinou i falešně pozitivních výsledků, zvláště v případech, je-li vyšetření ordinováno pacientům, u kterých je přítomnost feochromocytomu málo pravděpodobná. Proto se toto stanovení obecně nedoporučuje jako rutinní. Primárně se doporučuje aplikovat u symptomatických pacientů, u kterých nebyly jednoznačné výsledky vyšetření moče. Jelikož výsledky stanovení metanefrinů v krvi i v moči mohou být ovlivněny stresem, kofeinem a některými léky, musí ošetřující lékař hodnotit pozitivní výsledek i s ohledem na tyto záležitosti a pokud usoudí, že výsledek mohl být jimi ovlivněn, měl by se snažit jejich vliv eliminovat a stanovení opakovat.

Někdy se vyšetření provádí i u asymptomatických osob, pokud je při jiném vyšetření detekován tumor nadledvin nebo pokud je v osobní nebo rodinné anamnéze feochromocytom. Tyto tumory mohou recidivovat a v některých případech bývají geneticky podmíněné.

Kdy je vyšetření požadováno?
Primárně je vyšetření volných plazmatických metanefrinů ordinováno při podezření na feochromocytom nebo z důvodů jeho vyloučení. Bývá ordinováno při hypertenzi a při trvalých nebo recidivujících symptomech jako bolesti hlavy, pocení, červenání a zrychlený puls. Ordinuje se také u hypertoniků nereagujících na terapii, protože pacienti s feochromocytomem často na běžnou léčbu hypertenze nereagují.

Vyšetření se provádí také u pacientů s náhodně zjištěným tumorem nadledvin nebo u pacientů s feochromocytomem v rodinné anamnéze. Může též sloužit k monitorování pacientů léčených po feochromocytomu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Jelikož stanovení volných metanefrinů je velmi citlivé a feochromocytomy jsou spíše vzácné, jsou výsledky stanovení častěji falešně, než správně pozitivní.. Negativní prediktivní hodnota stanovení je ale velmi dobrá. To znamená, že normální hodnota volných metanefrinů v krvi s vysokou pravděpodobností vylučuje feochromocytom.

Pokud symptomatičtí nebo asymptomatiční pacienti mají mírně zvýšené volné metanefriny, měl by lékař posoudit vliv medikace, diety a stresu, snažit se omezit jejich interferující vlivy a vyšetření opakovat. Vyšetření může být i rozšířeno o stanovení katecholaminů a/nebo metanefrinů v moči. Pokud jsou výsledky i za těchto podmínek zvýšené, měl by být pacient vyšetřen adekvátní zobrazovací metodou. Pokud jsou výsledky negativní, je přítomnost feochromocytomu velice málo pravděpodobná.

Pokud je koncentrace zvýšená u pacientů po feochromocytomu, může to být indikace recidivy tumoru.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Většina feochromocytomů je lokalizována v nadledvinách, ostatní v břišní dutině. Zvýšená koncentrace metanefrinů v plazmě indikuje přítomnost feochromocytomu, ale neindikuje, kde je tumor lokalizován nebo zda je benigní či maligní.

Zvýšené riziko vzniku feochromocytomu je dědičné. Syndrom MEN-1 a MEN-2 (mnohočetná endokrinní neoplazie typu 1 a 2) patří mezi podmínky, které mohou vyvolat změnu specifických genů. Ty pak zvyšují riziko vzniku tumorů jedné nebo více endokrinních žláz.

Se stanovením mohou interferovat některá léčiva. Proto je třeba při přípravě na vyšetření konzultovat s ošetřujícím lékařem stávající terapii, aby se vliv léků co nejvíc omezil. Výsledky mohou být ovlivněny i potravou, takže při přípravě by pacient neměl přijímat koefin, jíst čokoládu a také by neměl kouřit, protože se stanovením interferuje i nikotin.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Mohu mít současně více feochromocytomů?
2. Má výška koncentrace volných plazmatických metanefrinů přímou souvislost s velikostí tumoru?
3. Je opravdu třeba držet před vyšetřením dietu a ležet?

1. Mohu mít současně více feochromocytomů?
Ano, zvláště v případech významné rodinné anamnézy. Tumor může být na každé nadledvině a někdy může být současně lokalizován i jinde.

2. Má výška koncentrace volných plazmatických metanefrinů přímou souvislost s velikostí tumoru? Ne, souvisí spíše s charakterem tumoru. I velmi malý tumor může produkovat velké množství katecholaminů.

3. Je opravdu třeba držet před vyšetřením dietu a ležet?
Pokud jde o odběr vzorku není mezi odborníky jednoznačná shoda. Naopak je jisté, že koncentrace katecholaminů a jejich metabolitů je ovlivněna dietou a stresem. Proto je třeba, aby pacient před vyšetření dodržoval pokyny lékaře a vyvaroval se tělesného i duševního stresu

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

SHOENFELD, Y, GERSHWIN, ME, MERONI, PL. Autoantibodies. 2nd Edition. Elsevier, B.V., 2007, 838 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL Eds, 2005, Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.