Městnavé srdeční selhání

K městnavému srdečnímu selhání (congestive heart failure - CHF) dochází, když srdce selže jako pumpa a krev se hromadí před pravou komorou v pravé síni a žilním systému (pravostranné městnání) nebo před levou komorou v levé síni a plicním oběhu (levostranné městnání). Pravostranné městnání se projevuje otoky dolních končetin až prosáknutím podkoží celého těla (anasarka), zvýšenou náplní krčních žil, ascitem, zvětšením jater, tzv. hepatojugulárním refluxem (tlak ruky na pravé podžebří a na zvětšená městnavá játra vyvolá zvýšení náplně krčních žil). Levostranné se projevuje městnáním krve v plicích (v RTG obrazu podle závažnosti rozlišujeme tři stupně - zvýšená náplň plicních žil, intersticiální plicní edém, alveolární plicní edém) a fluidotoraxem. Pacienti udávají různý stupeň dušnosti, při alveolárním plicním edému klesá výrazně saturace krve, pacient má výrazný pocit dušnosti, zaujímá ortopnoickou polohu se zapojením auxiliárního dýchacího svalstva, může vykašlávat zpěněné sputum, je bezprostředně ohrožen na životě. Příčin bývá celá řada - ischemická choroba srdeční, komplikace infarktu myokardu, arytmie, chlopenní vady, dekorigovaná arteriální hypertenze, plicní embolie, infekční onemocnění srdečního svalu, postižení myokardu toxickými látkami, diabetes, střádavá srdeční onemocnění, postižení myokardu u těhotných.

 

Vyšetření prováděná u pacientů se srdečním selháním mají vést ke zjištění příčiny srdečního selhání, závažnosti stavu a odhadu prognózy pacienta. Zahrnují anamnézu, fyzikální vyšetření zaměřené na kardiovaskulární systém a rozpoznání projevů selhání, kompletní laboratorní vyšetření se stanovením hodnot BNP nebo NT-proBNP (viz kapitola srdeční choroby), EKG, RTG snímek srdce a plic, echokardiografické vyšetření, angio CT plicnice při podezření na plicní embolizaci, nebo aorty při podezření na aortální disekci, koronarografické vyšetření při podezření na ischemickou etiologii a hemodynamické vyšetření.

 

CHF je obvykle progresivní onemocnění. Léčba se v akutním stádiu zaměřuje zejména na stabilizaci stavu, léčbu vyvolávající příčiny a léčbu metabolického dopadu srdečního selhání. V chronické fázi se snažíme zlepšit srdeční funkce léčbou základního onemocnění a režimovými a farmakoterapeutickými prostředky ulevit srdci snížením cirkulujícího volumu (diuretika). Důležitá je léčba poruch srdečního rytmu a v indikovaných případech prevence trombembolických komplikací antikoagulační léčbou. U terminálního srdečního selhání (nereagující na farmakoterapii, režimová opatření a resynchronizační léčbu) je někdy nutné užití mechanických srdečních podpor.

 

Literatura

Vojáček J., Kettner J. Klinická kardiologie; Nucleus HK 2009, Srdeční selhání (Kettner J., Málek I.), s. 337-444

 

Česká kardiologická společnost: Doporučení pro diagnostiku a léčbu chronického srdečního selhání (2006), Doporučení pro diagnostiku a léčbu akutního srdečního selhání (2006), on line, Guidelines České kardiologické společnosti, www.kardio-cz.cz


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.