Další názevLipoprotein malé a
Oficiální názevLipoprotein (a)

Proč se nechat vyšetřit?
Aby lékař získal doplňkovou informaci o riziku vývoje srdečního onemocnění; jedná se o jedno z vyšetření při cíleném vyhledávání koronárního arteriárního onemocnění (CAD) a cerebrovaskulárního onemocnění (CVD).

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud máte v rodinné anamnéze zvýšené koncentrace Lp(a) nebo časnou CAD; pokud trpíte onemocněním srdce, ale máte normální lipidový profil nebo jen lehce zvýšené koncentrace cholesterolu a/nebo LDL-cholesterolu.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z pažní žíly.

Co je vyšetřováno?
Lp(a) může být nezávislým rizikovým faktorem srdečního onemocnění, t.zn., že pokud má pacient normální koncentrace lipidů, ale zvýšený Lp(a), stále má zvýšené riziko srdečního onemocnění. Lp(a) je lipoprotein sestávající z molekuly lipoproteinu s nízkou hustotou (LDL), která je vázána na další bílkovinu zvanou apolipoprotein(a). Apolipoprotein(a) v organismu může funkčně interferovat s plasminogenem (za vzniku krevních sraženin) a může usnadňovat vazbu molekul LDL na stěny arterií (urychlovat vytváření plaků a tím zúžení a kornatění arterií). Tato duální činnost (funkce) může být vysvětlením role Lp(a) jako rizikového faktoru kardiovaskulárního onemocnění.

Koncentrace Lp(a) je podmíněna geneticky a je v průběhu života organismu víceméně konstantní; jeho koncentrace není ovlivňována dietou, fyzickou zátěží a jinými změnami životního stylu, které mohou snižovat koncentrace lipidů. Může se poněkud zvýšit u postmenopauzálních žen. Koncentrace Lp(a) vykazují etnickou závislost. Afroameričané jeví tendenci mít koncentrace Lp(a) 3-4x vyšší, než Kavkazané (běloši), ale z nějakých příčin, které nejsou úplně jasné, nemají zvýšené riziko CAD.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření Lp(a) není v současnosti ordinováno rutinně. Bývá ordinováno spolu s dalšími lipidovými testy jako součást posouzení rizika CAD a CVD. Lp(a) a několik dalších markerů kardiálního rizika, jako ApoB, hs-CRP, ApoA a homocystein se vyšetřují u pacientů s rodinnou anamnézou časného koronárního arteriárního onemocnění.
Někteří lékaři ordinují tyto testy u pacientů s rizikem srdeční nebo vaskulární nemoci, kteří mají normální nebo jen mírně zvýšené lipidy. Protože cca 50% pacientů se srdeční příhodou má normální cholesterol, snaží se tak najít další faktory, které mohou ovlivnit vývoj tohoto onemocnění. Předpokládá se, že zvýšený Lp(a) může přispívat k progresi srdečních a vaskulárních chorobných procesů.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření Lp(a) bývá ordinováno spolu s dalšími lipidy, pokud je v rodinné anamnéze časná CAD a když má lékař podezření na familiální hypercholesterolemii. Ordinuje se také v případě, že pacient měl mozkovou nebo srdeční příhodu při normálních nebo jen lehce zvýšených koncentracích lipidů.

V některých ojedinělých případech může být Lp(a) ordinováno u postmenopauzálních žen za účelem posouzení, zda zvýšení Lp(a) (vázané na snížení koncentrace estrogenů) významně zvyšuje riziko vývoje CAD.

Co výsledek vyšetření znamená?
Koncentrace Lp(a) jsou podmíněny geneticky a během života organismu zůstávají víceméně konstantní. Nejsou ovlivňovány změnami životního stylu ani většinou léků.

Vysoké koncentrace Lp(a) mohou zvyšovat riziko vývoje CAD a CVD u pacientů s normálním lipidovým profilem. Předpokládá se, že zvýšené koncentrace Lp(a) působí na vývoj srdečních nebo cerebrálních chorobných procesů nezávisle na ostatních faktorech. Zvýšené koncentrace Lp(a) mohou spolupůsobit u:

  • chronického renálního poškození
  • estrogenové deplece
  • familiální hypercholesterolemie – vrozená porucha s vysokými koncentracemi cholesterolu
  • těžkého hypothyroidismu
  • neléčeného diabetu
  • nefrotického syndromu

Zdá se, že nízké koncentrace Lp(a) problémy nepřinášejí.

Další infomace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Vyšetření Lp(a) není ordinováno rutinně. National Cholesterol Education Program (NCEP) potvrzuje možnou užitečnost Lp(a) a dalších Lp(a) podobných testů, ale nedoporučuje jejich použití ke screeningu. Směrnice National Academy of Clinical Biochemistry (NACB) k markerům kardiovaskulárního onemocnění také doporučuje toto vyšetření provádět individuálně v závislosti na rodinné anamnéze, ale nedoporučuje použití pro screening.

Částečně jsou tato doporučení dána důvody genetické podmíněnosti Lp(a) a jeho relativní stabilitou. Niacin a estrogen (u postmenopauzálních žen) lehce koncentrace Lp(a) snižuje, ale efekt je krátkodobý a není jasné, jestli se tím snižuje i riziko. V současnosti se nedoporučuje ordinovat za účelem snížení koncentrace Lp(a) léky, ale doporučuje se, dbát u pacientů se zvýšeným Lp(a) na snížení LDL (tj. tzv. „špatného“ cholesterolu), což může vést k celkovému snížení rizika.

Obecně se nedoporučuje stanovovat lipidy při horečce nebo rozsáhlejších infekcí, během 4 týdnů po akutním infarktu myokardu, mrtvici, větších chirurgických zásazích, krátce po nadměrném příjmu alkoholu, při silném, neléčeném diabetu, v těhotenství a během rychlého váhového úbytku.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Proč někdy lékař vyšetřuje Lp(a) opakovaně?

1. Proč někdy lékař vyšetřuje Lp(a) opakovaně?
Vzhledem k relativní stabilitě koncentrací Lp(a) se vyšetření provádí pouze jednou.

Občas může lékař ordinovat vyšetření opakovaně aby si potvrdil koncentraci z prvního vyšetření nebo za účelem posouzení případného zvýšení rizika po menopauze nebo za účelem monitorování účinků terapie.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

SHOENFELD, Y, GERSHWIN, ME, MERONI, PL. Autoantibodies. 2nd Edition. Elsevier, B.V., 2007, 838 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL Eds, 2005, Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.