Další názvy: deficit laktázy, nesnášenlivost mléčného cukru, nesnášenlivost mléka

Co to je laktózová intolerance?

Laktózová intolerance je snížená schopnost trávit laktózu, cukr, který je součástí mateřského mléka, ale i mléka všech savců. Tento mléčný cukr je obsažen také ve všech ostatních mléčných výrobcích a produktech, jakou jsou sýry, tvaroh, jogurty, ale i zmrzlina a máslo. Lidé, kteří trpí laktózovou intolerancí, mají po požití mléka nebo mléčného výrobku během 30 minut až dvou hodiny nepříjemné zažívací problémy. Tíže problémů a jejich typ závisí jak na množství a typu požitého mléčného produktu, tak i na každé osobě a mění se i s věkem.

Laktóza, mléčný cukr, je tzv. složitý cukr, disacharid. Předtím než může být ve střevě vstřebána, musí být rozložena na své součásti, tedy na glukózu a galaktózu. Toto rozložení zajišťuje enzym, zvaný laktáza, který je vylučován do střeva buňkami střevní sliznice v tenkém střevě. Pokud člověk neprodukuje dostatek laktázy, tak nestrávený mléčný cukr (laktóza) projde tenkým střevem do střeva tlustého. Tlusté střevo je osídleno bakteriemi, které laktózu rozkládají, ale na vodík a kyselinu mléčnou. To způsobí poruchu vstřebávání vody a solí s s následnými bolestmi břicha, křečemi a průjmem.

Tvorba laktázy začíná již během nitroděložního vývoje a vrcholí v období kolem porodu. Proto prakticky všechny děti bez problémů tráví mléko (i když děti předčasně narozené mohou mít zpočátku mírné problémy s jeho trávením a vstřebáváním). Normální produkce laktázy odráží skutečnost, že pro dítě je mléko hlavním zdrojem potravy a výživy. Po několika letech života tvorba laktázy mírně klesá a pokles pokračuje i v dalších letech života.

Jen asi 35% lidí má zachovanou produkci laktázy i během dospělosti a je proto schopno trávit mléčný cukr bez problémů a potíží. Tento stav se někdy nazývá „laktázová persistence“ a jeho výskyt je rozdílný mezi různými etniky. Zatímco téměř všichni obyvatelé skandinávských zemí mají tvorbu laktázy zachovanou, Asiaté mají naopak velmi vysoký výskyt laktózové intolerance.

Mimo zmíněný přirozený pokles produkce laktázy s věkem, může také řada jiných chorob vyvolat tzv. sekundární laktózovou intoleranci. Poškození tenkého střeva nebo obecné poruchy vstřebávání (malabsorpce) mohou působit i poruchu vstřebávání mléčného cukru. Celiakie, zánětlivá onemocnění střeva, některé parasitární infekce a nebo přemnožení baktérií ve střevě mohou vést k poruše vstřebávání laktózy. Podobně může působit i chemoterapie nebo ozařování pro maligní onemocnění. U některých lidí je posun potravy ve střevě abnormálně zrychlený a laktáza nestačí mléčný cukr rozložit, což může napodobovat příznaky laktózové intolerance.

 

Laktázovou intoleranci můžeme obecně rozdělit do tří klinických skupin:

1. Vrozený deficit laktázy

Na správné tvorbě a produkci enzymu laktázy se podílejí dva geny: tzv. LCT gen kontroluje tvorbu laktázy a gen, zvaný MCM6, kontroluje funkci genu LCT. Mutace LCT genu ústí ve vrozený laktázový deficit. Jde o dědičné onemocnění, charakterizované autosomálně recesivním typem dědičnosti. Každý člověk dostává jeden gen LCT od matky a jeden od otce; onemocnění se projeví jen tehdy, pokud jsou oba geny vadné. Tato vzácná forma laktózové intolerance se projevuje od narození a těžce postihuje schopnost dítěte trávit mléko a mléčné výrobky.

2. Primární deficit laktázy u dospělých

Tato forma je nejčastější. Je spojena se sníženou produkcí laktázy u dospělých, což vede k poruchám trávení mléka a mléčných výrobků. Pokles „aktivity“ genu MCM6 vede k poklesu produkce LCT genu a tedy ke snížení tvorby laktázy. Některá etnika, především obyvatelé severní Evropy, mají drobnou mutaci MCM6 genu, která způsobuje jeho trvalou funkci a tedy trvající schopnost trávit mléčný cukr i v dospělosti. Lidé bez této mutace ztrácejí s postupem věku schopnost tvořit laktázu, což ústí v laktózovou intoleranci.

3. Sekundární laktózová intolerance

Mnohé příznaky laktózové intolerance se objevují i jiných chorob zažívacího traktu, která jsou spojena s postižením tenkého střeva. Je potřeba podrobných vyšetření, aby se tyto stavy odlišily od primární poruchy – mohou mít stejné nebo podobné příznaky, ale vyžadují jinou léčbu a mají odlišnou prognózu. Léčba základního onemocnění může někdy vyléčit i sekundární laktózovou intoleranci.

Nejčastější příčiny sekundární laktózové intolerance jsou:

- celiakie

- Crohnova choroba

- sprue

- syndrom krátkého střeva

- AIDS

- cystická fibróza

- přemnožení bakterií ve střevě

- chemoterapie

- ozařování břišní oblasti

 

Příznaky a potíže

Příznaky a potíže při laktózové intoleranci jsou většinou vyvolány tím, že nestrávený a nevstřebaný mléčný cukr (laktóza) přijde do tlustého střeva. To způsobí zvýšení obsahu vody ve střevě. Současně střevní baktérie rozloží laktózu na vodík a mléčnou kyselinu. To způsobí:

- bolesti břicha a křeče v něm

- vzedmutí břicha

- nadýmání

- pocit na zvracení

- průjem

Typ a intenzita příznaků se mnohdy výrazně liší; různé typy mléčných přípravků mohou vyvolávat u každého jiné příznaky a potíže. Mnozí lidé s laktózovou intolerancí mohou konzumovat malá množství mléčných výrobků, aniž by to vyvolávalo nepříjemné potíže.

Laktózou intoleranci je potřeba striktně odlišit od alergie na kravské mléko. Tato alergie je reakcí imunitního systému a je směřována proti bílkovině kravského mléka, ne proti mléčnému cukru. I když některé příznaky mohou být podobné, je nutné si uvědomit, že pacient s alergií na kravské mléko může mít během několika minut (někdy ale i během několika hodin) mírnou, těžší, někdy ale i život ohrožující reakci. Mimo zažívací potíže se objevuje vyrážka a obtížné dýchání. Zatímco laktózová intolerance je častější u dospělých než u dětí, alergie na kravské mléko je častější v dětství a dospívání a s věkem může dokonce vymizet.

 

Potřebná vyšetření

Cílem vyšetření je potvrdit nebo vyloučit přítomnost laktózové intolerance a odlišit ji od jiných chorob s podobnými nebo stejnými příznaky.

Laboratorní vyšetření:

- laktózový toleranční test: opakované odběry krevních vzorků, ve kterých se po podání standardní dávky mléčného cukru v nápoji, stanovuje koncentrace glukózy. Pokud koncentrace glukózy nestoupá, znamená to, že podaná laktóza nebyla ve střevě rozložena a vstřebána a potvrzuje to diagnózu laktózové intolerance

- dechový test: stanovuje množství vydechovaného vodíku po podání mléčného cukru – u nás není používán

- měření pH (kyselosti) stolice – provádí se jen výjimečně, někdy u dětí, kterým nelze provést obvyklé testy. Zvýšená kyselost stolice podporuje diagnózu laktózové intolerance

- někdy lze měřit přímo aktivitu laktázy ve vzorcích sliznice tenkého střeva – vyšetření vyžaduje biopsii střeva a nejde o běžné vyšetření

- genetické vyšetření (LCT gen)

Jiné než laboratorní testy

Pomocným vyšetřením je například sledování, zda klinické příznaky vymizí po několikatýdenním vysazení všech mléčných produktů a objeví se znovu po požití mléka. Toto vyšetření není dostatečně specifické ani dostatečně citlivé, ale může diagnózu podepřít.

 

Léčba

Laktózou intoleranci nelze vyléčit (ani jí předcházet), je ale možné její příznaky a důsledky zmírnit. Naprostá většina lidí trpících laktózovou intolerancí toleruje malá množství mléčných výrobků. Postižené osoby by měly se svým lékařem probrat tyto možnosti:

- jíst malá množství mléčných výrobků a jejich požití rozložit v průběhu dne

- jíst mléčné výrobky současně s jinými potravinami, což zpomalí průchod střevem a dá větší šanci i malému množství laktázy, aby mléčný cukr rozložila

- jíst mléčné výrobky s menším obsahem mléčného cukru, jako jsou jogurty a tvrdé sýry

- nahradit kravské mléko mlékem sójovým nebo rýžovým (tato mléka neobsahují mléčný cukr)

- v některých zemích jsou k dostání mléčné výrobky se sníženým obsahem laktózy a nebo léky a potravní doplňky, které obsahují potřebný enzym – laktázu

- dodávat tělu vápník z jiných potravin, například špenátu, brokolice, ryb (losos), sardinek a poradit se s lékařem o vhodnosti a potřebnosti doplňků potravy s vápníkem

 

Osoby, které nesnášejí ani malá množství mléčných výrobků, by měly dávat pozor na složení potravin a vyvarovat se mléka i mléčných derivátů.

Pokud je laktózová intolerance způsobena jinou chorobou (sekundární laktózová intolerance), je potřeba léčit základní onemocnění. Taková léčba mnohdy upraví i problémy s trávením mléčných produktů.

Děti, u kterých byla zjištěna vzácná vrozená laktózová intolerance, nesmí požívat mléko ani mléčné výrobky. Lékař jim zajistí speciální výživové prostředky.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.