Další názevLactoferin ve stolici
Oficiální názevLactoferin
Související vyšetření

Test na okultní krvácení ve stolici

Proč se stanovuje?

Stanovuje se pro průkaz zánětu ve střevě; pomáhá odkrýt aktivní nespecifické střevní záněty (NSZ); k odlišení NSZ od nezánětlivých střevních poruch; ke sledování aktivity NSZ

Kdy je stanovován?

Pokud se objeví ve stolici krev nebo je průjem, křeče v břiše za současné teploty nebo i bez ní, pokud příznaky trvají déle než několik dnů

Potřebný vzorek?

Vzorek stolice odebraný do čisté nádobky.

Je potřebná úprava vzorku stolice?

Není

Co je vyšetřováno?

Lactoferin je bílkovina, kterou uvolňují leukocyty zvané neutrofily. Pokud je v zažívacím traktu přítomen zánět, stahují se k tomuto místu neutrofily a uvolňují lactoferin. Jeho hodnoty ve stolici slouží ke zjištění přítomnosti zánětu ve střevě.

Zánět střeva provází tzv. nespecifické střevní záněty i některé bakteriální infekce zažívacího traktu. Na druhou stranu není spojen s mnoha dalšími chorobnými stavy, které ovlivňují střevní funkce a působí stejné příznaky. Lactoferin může sloužit k rozlišení zánětlivých a nezánětlivých stavů.

Nespecifické střevní záněty (NSZ) tvoří skupinu chronických chorob zahrnující ulcerózní kolitidu a Crohnovu chorobu, pro které je charakteristický edém a poškození sliznice v průběhu střeva.

Změny jsou patrné v aktivní fázi choroby, která se střídá s obdobím remise. Lactoferin může být užitečný při sledování aktivity choroby.

Jak se odebírá vzorek na vyšetření ?

Vzorek stolice se odebere do čisté nádobky poskytnuté laboratoří. Vzorek nesmí být kontaminován močí nebo vodou.

Je nutná nějaká příprava k zajištění kvalitního vzorku ?

Žádná příprava vzorku není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
?

Jak je vyšetření využíváno?

Stanovení Lactoferinu ve stolici se používá ke zjištění přítomnosti zánětu ve střevě. Střevní zánět je spojen například s některými bakteriálními infekcemi a u osob s chorobami ze skupiny (NSZ) nespecifických střevních zánětů také se stupněm aktivity a závažnosti choroby. Vyšetření se provádí k rozlišení NSZ a nezánětlivých poruch a k monitorování aktivity ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby.

Vyšetření může být ordinováno pro zjištění příčiny přetrvávajících vodnatých průjmů s případnou příměsí krve. Může být součástí dalších vyšetření stolice jako například kultivace pro zjištění bakteriální infekce nebo vyšetření stolice na okultní krvácení. Pokud existuje podezření na zánět, vyšetřují se také krevní testy k průkazu zánětu v těle jako je sedimentace nebo CRP (C-reaktivní protein). Vyšetření jsou prováděna k odhalení příčiny chorobných příznaků i pro vyloučení stavů se stejnými příznaky.

U pacientů s ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou lze použít stanovení Lactoferinu k průběžnému monitorování aktivity choroby a posouzení stupně závažnosti. Je-li například Lactoferin středně zvýšený, jeho opakované stanovení v několikatýdenních intervalech informuje o tom, zda zůstává nezměněný, zvýšil se nebo klesl do normálních hodnot.

Stanovení Lactoferinu může pomoci v rozhodování o provedení endoskopického vyšetření střeva při podezření na Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu. Diagnóza těchto chorob je obvykle potvrzena provedením endoskopie (kolonoskopie nebo sigmoideoskopie) k vyšetření střeva a získání malého vzorku střevní sliznice (biopsie) ke zjištění zánětu a změn tkáňové struktury. Zákrok je invazivní a jeho provedení méně naléhavé při nepřítomnosti známek zánětu.

Kdy je vyšetření požadováno?

Stanovení lactoferinu se provádí při příznacích, které budí podezření na přítomnost střevního zánětu a je třeba odlišit NSZ a nezánětlivé střevní poruchy.

Příznaky střevního zánětu se liší případ od případu i v časovém průběhu choroby.

Může se jednat o jeden nebo více následujících příznaků:

  • vodnatý průjem s příměsí krve
  • křeče nebo bolest břicha
  • horečka
  • úbytek váhy
  • krvácení z konečníku
  • celková slabost

Stanovení lactoferinu se provádí při rozhodování o nezbytném provedení kolonoskopie.

U pacientů se stanovenou diagnózou NSZ (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba) se stanovení lactoferinu provádí kdykoliv je podezření na opětovné vzplanutí, k potvrzení aktivity a závažnosti choroby.

Co výsledek vyšetření znamená?

Zvýšený lactoferin svědčí pro pravděpodobnou přítomnost střevního zánětu bez určení jeho lokalizace i příčiny. V zásadě je výše zvýšení jeho hodnoty spojena se závažností zánětlivého procesu. Endoskopie (kolonoskopie a sigmoideoskopie) je indikována jako následné vyšetření.

Zvýšený lactoferin je pozorován u NSZ ale i u ostatních zánětlivých stavů, u bakteriálních střevních infekcí, některých parazitárních infekcí i karcinomu tlustého střeva.

U nově diagnostikovaných případů NSZ může být koncentrace lactoferinu velmi vysoká.

Nízká hodnota lactoferinu znamená, že střevní porucha je pravděpodobně způsobena nezánětlivým procesem. Příkladem může být syndrom dráždivého tračníku a průjem provázející virové gastrointestinální infekce. Pacienti s nízkou hodnotou lactoferinu jsou méně naléhavě indikováni k endoskopii.

Středně zvýšený lactoferin může být u méně aktivních NSZ. Výsledek svědčí pro pravděpodobnou přítomnost zánětu. Jeho zvýšení při opakovaném vyšetření s časovým odstupem může svědčit pro zhoršení stavu pacienta.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Lactoferin má vztah k jinému vyšetření stolice, kterým je stanovení calprotectinu. Obě tyto látky jsou v souvislosti se střevním zánětem uvolňovány z leukocytů do stolice. Klinické využití těchto testů je poměrně nové. Představují slibnou cestu neinvazivního posouzení přítomnosti střevního zánětu; nejsou však dostupné ve všech laboratořích. Z těchto dvou testů je calprotectin velmi intenzivně zkoumán a je také častěji vyšetřován než lactoferin. Většinou je stanovován jeden z nich, nikoliv oba současně.

Kojené dítě by mohlo mít potenciálně falešně pozitivní výsledek vlivem lactoferinu přítomném v mateřském mléku.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

  1. Má být lactoferin a calprotectin stanoven současně?
  2. Má význam mám-li vyšetřený lactoferin nebo calprotectin?
  3. Co mám dělat pro snížení hodnoty lactoferinu?
  4. Může být lactoferin stanoven v ambulanci praktického lékaře?

1. Má být lactoferin a calprotectin stanoven současně?

Současné znalosti svědčí pro to, že neexistuje signifikantní přednost současného stanovení obou testů, protože oba prokazují střevní zánět.

2. Má význam mám-li vyšetřený lactoferin nebo calprotectin?

Calprotectin je intenzivněji zkoumán a také častěji vyšetřován, ale v zásadě jsou oba testy stejně použitelné.

3. Co mám dělat pro snížení hodnoty lactoferinu?

Lactoferin odráží střevní zánět a není ovlivněn změnou životního stylu. Jelikož je jeho zvýšení způsobené střevním zánětem, je velmi pravděpodobná jeho normalizace po odeznění zánětu. V případě NSZ bude jeho hodnota stoupat a klesat spolu s aktivitou choroby.

4. Může být lactoferin stanoven v ambulanci praktického lékaře?

Nemůže. Jedná se o speciální vyšetření, které není prováděno ve všech laboratořích. Vzorek stolice bude zaslán do specializované laboratoře k provedení testu s dodáním výsledku s delší časovou odezvou řady dnů.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

Související články:

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.