Další názevKultivace sputa
Oficiální názevKultivace, sputum

Proč se nechat vyšetřit?

K zjištění a identifikaci příčiny bakteriální pneumonie a jiných infekcí dolních dýchacích cest a k posouzení účinnosti léčby

Kdy se nechat vyšetřit?

U osob s příznaky infekce dolních dýchacích cest nebo při léčbě bakteriální pneumonie

Požadovaný druh vzorku

Čerstvý vzorek sputa (sekretu z dolních dýchacích cest, nikoli sliny), odebraný obvykle co nejdříve ráno

Co je vyšetřováno?

Ve vzorku sputa od osoby s příznaky pneumonie nebo jiné infekce dolních cest dýchacích se vyhledávají patogenní bakterie. Tyto bakterie se identifikují a vyšetřuje se jejich citlivost k antibiotikům, která slouží k volbě nebo úpravě léčby.

Sputum je vypuzováno během kašle z dolních dýchacích cest (bronchů a plic), a neobsahuje sliny.Při odběru musí být věnována pozornost tomu, aby byl vzorek skutečně odebrán z dolních, nikoli horn&´ch dýchacích cest. Přítomnost slin a bakterií z ústní dutiny ve vzorku znehodnocuje výsledek a znemožňuje průkaz skutečného původce infekce dolních cest dýchacích.

Prvním krokem analýzy čerstvého vzorku sputa je Gramovo barvení, jehož výsledek umožňuje posoudit kvalitu vzorku a identifikovat hlavní typy přítomných bakterií. Vzorek, který obsahuje významné množství buněk normálně přítomných v ústech (epiteliální buňky) je nevhodný pro kultivaci a jeho odběr je nutno opakovat. Vyhovující vzorek by měl obsahovat významné množství leukocytů jako odpověď pacienta na infekci.

Vyhovující vzorek se naočkuje na příslušné kultivační půdy a nechá se inkubovat. Půdy používané ke kultivaci podporují růst bakterií, který je nezbytný k identifikaci původce infekce a k vyšetření jeho citlivosti k antibiotikům. Sputum není sterilní, a proto u pacienta s infekcí dolních dýchacích cest typicky obsahuje kromě původce i normální flóru úst.

Dalším krokem je identifikace bakterií obsažených ve vzorku a jejich zařazení mezi normální flóru nebo potenciální patogeny. Identifikace je postupný proces, v němž jsou použity různé testy k posouzení vlastností bakterií.

Obvykle se také zjišťuje citlivost původce k antibiotikům pro výběr vhodné léčby.

Výsledky mikroskopie, kultivace a vyšetření citlivosti se sdělují ošetřujícímu lékaři k informaci, zda přítomné bakterií lze potlačit určitými antibiotiky.

Infekce dolních cest dýchacích mohou způsobit mikroby, které nelze prokázat rutinním kultivačním vyšetřením sputa. Patří mezi ně mykotické organizmy, mykobakterie a viry, jejichž průkaz vyžaduje použití specifických postupů.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorky sputa mohou být vykašlány spontánně, nebo po provokaci kašle. Vykašlaný vzorek sputa pacient vyplivne do sterilní nádobky poskytnuté laboratoří. Ústa pacienta by měla být před odběrem sputa vypláchnuta vodou nebo fyziologickým roztokem. Pacient by měl být informován, že pro získání vzorku sputa požadované kvality je žádoucí hluboký kašel.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?

Výplach úst vodou před odběrem.

´

Jak je vyšetření využíváno?

Kultivace sputa se využívá k zjištění a diagnostice infekcí dolních dýchacích cest jako je bakteriální pneumonie. Bakteriální infekce může zasáhnout plíce několika způsoby. Bakterie mohou vniknout do plic z horních dýchacích cest, bakterie přítomné v ústních nebo žaludečních sekretech mohou být do plic aspirovány, kapénky vzniklé při kašli nebo kýchání mohou být inhalovány, bakterie přítomné v lokálních ložiscích v těle se mohou rozšířit do krve a být zaneseny do plic. Bakteriální pneumonie vzniká jako infekce primární, nebo se může vyvinout sekundárně po virové infekci jako je chřipka nebo virová pneumonie.

Bakteriální infekce dýchacích cest může postihnout kohokoli, zvláště však ohrožuje osoby starší, s oslabenou imunitou, nebo které mají poškozenou plicní tkáň např. kouřením; ve zvlášť vysokém riziku jsou osoby s postižením funkce plic, např. cystickou fibrózou.

Kultivace sputa může být vyžádána samostatně, nebo spolu s vyšetřením počtu leukocytů nebo kultivací krve pro průkaz sepse.

Kdy je vyšetření požadováno?

Kultivace sputa se vyžaduje při podezření na bakteriální infekci plic nebo dýchacích cest jako je bakteriální pneumonie. Mezi příznaky lze zahrnout:

  • kašel
  • horečka, zimnice
  • bolesti svalů
  • slabost
  • obtíže při dýchání
  • bolest na plicích
  • zmatenost

K ověření účinnosti léčby může být vyžádána kultivace sputa po léčbě.

Co výsledek vyšetření znamená?

Nález patogenních bakterií u nemocného se známkami a příznaky infekce dolních cest dýchacích svědčí o pravděpodobné bakteriální infekci. Nejčastější příčinou bakteriální pneumonie u dospělých je Streptococcus pneumoniae (pneumokok). Méně často se uplatňují další bakterie, jako např. Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus, Moraxella catarrhalis neboStreptococcus pyogenes.

Nejsou-li ve sputu prokázány patogenní bakterie, pak mohlo být ve vzorku nízké množství bakterií, nebo se může jednat o infekci, jejíhož původce nelze rutinní kultivací sputa prokázat. Patří mezi ně např. Mycoplasma pneumoniae a Chlamydophila pneumoniae (zejména u mladých dospělých), Legionella spp., Mycobacterium tuberculosis (tuberkulóza), Pneumocystis jiroveci (u osob s HIV/AIDS nebo po transplantaci), jiné houby, viry a vzácně některé infekce způsobené parazity.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Ve zvýšeném riziku plicní bakteriální infekce jsou osoby, jejichž plíce jsou poškozeny toxiny, dráždivými látkami nebo předchozí infekcí.

V průběhu bakteriální infekce může docházet ke změnám ve viskozitě sputa, jeho barva se může měnit z bezbarvé na žlutou, zelenou, šedou, vzácně i rezavou nebo krvavou, a sputum může mít nepříjemný zápach.

1. Lze bakteriální pneumonii předejít?

K ochraně před invazivní infekcí způsobenou pneumokokem jsou k dispozici pneumokokové vakcíny s odlišným složením pro děti a dospělé osoby. Před závažnými infekcemi u kojenců způsobenými Haemophilus influenzae typ b chrání v ČR od roku 2002 povinné očkování.

2. Proč se odebírá více vzorků sputa?

Další vzorky sputa se odebírají tehdy, je-li první vzorek znehodnocen slinami, nebo je-li zapotřebí sputum vyšetřit speciálními metodami.

3. Proč jsou zapotřebí speciální metody pro průkaz hub a mykobakterií?

Houby a mykobakterie nerostou na půdách určených pro kultivaci bakterií. Ve viditelných koloniích vyrůstají až za několik týdnů a pro jejich mikroskopování je třeba použít speciální barvy a techniky.

4. Proč se někdy sputum od pacienta s infekcí dýchacích cest odebírá až po více dnech?

Tento postup se volí v případech sekundární bakteriální infekce, která následuje po primární infekci způsobené viry, nebo když infekce nereaguje na léčbu.

5. Může se infekce dolních dýchacích cest po vyléčení vrátit?

U většiny lidí se úspěšně vyléčená infekce neopakuje. V riziku opakované bakteriální infekce dolních cest dýchacích jsou osoby s prvotní nedoléčenou infekcí, nebo s onemocněním plic.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.