Oficiální názevHelicobacter pylori

Proč se nechat vyšetřit?

Ke stanovení diagnózy Helicobacter pylori, který způsobuje peptické vředy.

Kdy vyšetření použít?

Pokud máte bolesti trávicího ústrojí, nebo se objevila krev ve stolici, nebo zvracíte.

Požadovaný druh vzorku?

Stolice, odběr krve z žíly, tkáňová biopsie žaludku nebo dechové vyšetření.

Příprava před testem?

Ne.

Co je vyšetřováno?
Tato vyšetření jsou zaměřena na zjištění přítomnosti infekce ve vašem trávicím ústrojí, způsobené bakterií, známé jako Helicobacter pylori. Je známo, že tato bakterie bývá hlavní příčinou peptického vředu. H.pylori je také spojován s rozvojem rakoviny žaludku.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Odběry vzorků závisí na typu vyšetření, které si váš lékař objedná. Může to být jednoduše podrobení se odběru vzorku stolice, aby se našel H.pylori antigen nebo odběr krve z žíly na vaši paži ke zjištění protilátky na bakterii.

Poněkud invazivnější vyšetření bude vyžadovat proceduru nazvanou endoskopie, což znamená vsunutí trubice hrdlem až do žaludku a odebrání malého kousku tkáně (biopsie) žaludku. Biopsie může být použita ke zjištění i jiných příčin bolesti žaludku, a stejně tak být kultivována nebo vyšetřena v laboratoři na H.pylori. H.pylori produkuje ureázu, speciální enzym, který jí umožňuje přežít v kyselém prostředí žaludku. Laboratoř může zjistit přítomnost této bakterie nalezením tohoto enzymu ve vzorku tkáně. Tkáň může být také prozkoumána pod mikroskopem patologem, který bude hledat tuto bakterii nebo známky jiného onemocnění, které vysvětlí vaše potíže.

Někdy se místo biopsie může použít tzv. dechové vyšetření. Budete požádáni vypít speciální tekutinu obsahující malé množství radioaktivní látky, která je neškodná. Pokud je H.pylori přítomna ve vašem trávicím ústrojí, látka se rozpadne na plyn oxid uhličitý se stopy radioaktivity. Při vyšetřování vámi vydechnutého vzduchu, laboratoř může zjistit, je-li organismus ve vašem těle.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku?
Pro vyšetření krve není zapotřebí žádné speciální přípravy.

Pro dechové vyšetření můžete být instruováni neužívat určité léky:

  • Čtyři týdny před vyšetřením neužívejte žádná antibiotika nebo Pepto Bismol (ústní bismutho subsalicylát),
  • Dva týdny před vyšetřením neužívejte žádné předepsané léky nebo inhibitory protonové pumpy jako je omeprazol, lansoprazol nebo esomeprazol
  • Jednu hodinu před vyšetřením nic nejezte ani nepijte (ani vodu).

Pokud podstoupíte vyšetření vzorku stolice nebo tkáňovou biopsii, můžete být požádáni, abyste neužívali žádná antibiotika, antacida nebo bismuth preparáty po dobu 14 dnů před vyšetřením.
Pokud podstoupíte endoskopii, můžete být instruováni, abyste přestali jíst po půlnoci předcházející dni před touto procedurou.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření je použito ke stanovení diagnózy infekce způsobené H. pylori. Pozitivní vyšetření na H. pylori udává, že vaše bolest trávicího ústrojí může být způsobena peptickým vředem. Podáním antibiotik se zabije bakterie a to zastaví bolest a tvorbu vředů.

Někdy se může objednat vyšetření na H.pylori ke zjištění, zdali byla léčba antibiotiky účinná. Ačkoli vyšetření krve na protilátky nemůže být k tomuto účelu použito, protože protilátky na H.pylori mohou pořád přetrvávat, i když infekce již byla potlačena.

Kdy je vyšetření požadováno?
Pokud pociťujete bolest trávicího ústrojí a vykazujete příznaky vředu, váš lékař si může objednat jedno z vyšetření na H.pylori, aby se zjistilo, je-li to způsobeno tímto onemocněním.

Některé z těchto příznaků jsou:

  • Porucha trávení
  • Pocit plnosti nebo nadýmání
  • Nevolnost
  • Říhání a regurgitace (opakované zvracení polknuté stravy)

Tato vyšetření mohou být také objednány po dobrání antibiotik, aby se dokázalo, že bakterie H.pylori již není ve vašem těle. Zmíněné testy nejsou prováděny u každého pacienta

Co výsledek vyšetření znamená?
Pozitivní vyšetření na H.pylori, vyšetření na protilátky, antigenové vyšetření nebo dechové vyšetření znamenají, že jste byli infikováni tímto organismem. V posledních letech vědecký výzkum potvrzuje, že tato bakterie způsobuje žaludeční vředy a vhodná léčba může zničit tuto bakterii a zastavit nemoc.

Negativní vyšetření krve na protilátky nebo antigenové vyšetření ze stolice znamená, že nejste nakaženi. Ačkoli, pokud vaše obtíže přetrvávají, váš lékař si může vyžádat invazivnější tkáňovou biopsii pro definitivní vyloučení infekce.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Lidé mívají bolesti trávicího ústrojí z různých příčin – vřed způsobený H.pylori je pouze jednou z nich.
Pokud pacient užívá antacida bezprostředně před týdnem, kdy se provádí vyšetření, rychlé ureázové vyšetření může být chybně vyhodnoceno jako negativní. Antibiotika, inhibitory protonové pumpy (helicid atp.) a bismuth preparáty mohou ovlivňovat výsledky, kromě vyšetření krve na protilátky.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak se léčí peptický vřed způsobený H. pylori?
2. Dostane vředy každý, kdo má H. pylori?
3. Jak se mohu nakazit H. pylori?
4. Zlepší se stav každého, kdo je léčen na H. pylori?
5. Můj otec měl vřed a užíval pouze antacida. Proč potřebuji antibiotika?
6. Existují jiná vyšetření na infekci způsobenou H. pylori?

1. Jak se léčí peptický vřed způsobený H. pylori?
Lékař obvykle předepíše kombinaci antibiotik a bismuth preparátů, jako např. PEPTO-BISMOL® na několik týdnů.

2. Dostane vředy každý, kdo má H. pylori?
Ne, mnoho lidí má přítomnu infekci, ale žádné příznaky vředového onemocnění.

3. Jak se mohu nakazit H. pylori?
Tato bakterie se přenáší potravinami nebo pitnou vodou, která byla kontaminována lidskými výkaly. Zvířata tuto bakterii ve svém trávicím ústrojí nemívají, vyskytuje se pouze u lidí. Peptický vřed je jedním z nejběžnějších onemocnění u lidí, zasahuje asi 50 % světové populace. Ve Spojených státech a ostatních vyspělých zemích je poměr nižší z důvodu lepší hygieny a socioekonomického statusu.

4. Zlepší se stav každého, kdo je léčen na H. pylori?
Většina osob, která úspěšně dokončí léčbu kombinací antibiotik, se zbaví bakterie z trávicího ústrojí. Ačkoli se může objevit rezistence na některá antibiotika a proto může bakterie pokračovat v rozmnožování i přes zvolenou terapii.

5. Můj otec měl vřed a užíval pouze antacida. Proč potřebuji antibiotika?
Před lety lékaři nevěděli, že existuje H.pylori. Před r. 1994 se peptický vřed nepovažoval za infekční onemocnění, a tak jediná léčba, která se předepisovala na vředy, byla změna jídelníčku a antacida k potlačení bolesti.

6. Existují jiná vyšetření na infekci způsobenou H. pylori?
Některé nedávné studie navrhují, že použití molekulárních metod, které by zjistily genetický materiál H.pylori v biopsii žaludku, by mohly být užitečné pro diagnostikování infekce.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.