Oficiální názevHaptoglobin

Proč se nechat vyšetřit?
Pomoc při detekci a vyhodnocení hemolytické anémie.

Kdy se nechat vyšetřit?
Při příznacích (symptomech) anémie jako je tělesná slabost, bledost, nebo žloutenka, tedy v případech, kdy se lékař domnívá, že tyto příznaky mohou být způsobeny rozpadem červených krvinek (hemolytická anémie).
Vyšetření haptoglobinu je vhodné při sledování hematologických pacientů a pacientů se sníženou funkcí jater.

Požadovaný druh vzorku?
Krev odebraná z loketní žíly.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Tímto vyšetřením se stanovuje množství (koncentrace) haptoglobinu v krvi. Haptoglobin je bílkovina (protein) tvořící se v játrech. Jeho hlavní úlohou v krevním řečišti je vychytávat a vázat se s volným hemoglobinem (ne s hemoglobinem obsaženým v neporušených červených krvinkách). Vytváří se komplex haptoglobin-hemoglobin, který je velmi rychle odstraněn z krevního řečiště zpětným transportem do jater, kde je rozložen (metabolizován) a recyklován. Rychlé vychytávání volného hemoglobinu je důležité, neboť volný hemoglobin je pro ledviny toxický. Hemoglobin je bílkovina, která transportuje v organizmu kyslík. Normálně se nachází uvnitř červených krvinek (erytrocytů); malé množství volného hemoglobinu se nachází i mimo červené krvinky, v krevní plazmě. Tento volný hemoglobin pochází z červených krvinek poškozených v krevním oběhu. Jestliže je poškozeno velké množství červených krvinek, tak velmi rychle dochází k poklesu koncentrace až k vymizení haptoglobinu z krve v závislosti na rychlosti jeho tvorby v játrech.

Zvýšený rozklad (destrukce) červených krvinek může být způsoben vrozenými příčinami (genetické vlivy), jako jsou odchylky ve velikosti, tvaru a složení červených krvinek, při abnormálním typu hemoglobinu (hemoglobinové varianty), při autoimunních reakcích, reakci na krevní transfuzi, některými léky nebo mechanickými vlivy (např. činností umělých srdečních chlopní). Rozklad červených krvinek může být malý nebo velký, akutní nebo chronický, a může vést k hemolytické anémii. Pacienti s hemolytickou anémií mohou mít symptomy jako je únava, tělesná slabost, dechové potíže, a jejich kůže bývá bledá nebo nažloutlá.

Onemocnění jater může způsobit snížení koncentrace haptoglobinu v krvi, neboť při jaterním poškození se snižuje tvorba haptoglobinu a odstraňování komplexu haptoglobin-hemoglobin.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
K vyšetření se používá vzorek krve získaný odběrem krve ze žíly na paži.

 

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření haptoglobinu se používá k detekci hemolytické anémie a k rozlišení od anémií způsobenými jinými příčinami; nemůže být však použito k diagnostice příčin způsobujících hemolýzu.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření haptoglobinu je požadováno, jestliže má pacient symptomy a známky anémie, jako je bledost, tělesná únava, a další příznaky hemolytické anémie jako je žloutenka a tmavá barva moče. Vyšetření se požaduje většinou současně s vyšetřením krevního obrazu a diferenciálního rozpočtu, když má pacient snížený počet červených krvinek, koncentraci hemoglobinu, a/nebo hodnoty hematokritu. Dále se často požaduje vyšetření celkového a přímého bilirubinu. V případě, že má pacient známky reakce po krevní transfuzi, vyšetřuje se přímý antiglobulinový test.

Co výsledek vyšetření znamená?
Jestliže je koncentrace haptoglobinu snížena, současně se zvýšeným počtem retikulocytů, často také se sníženým počtem červených krvinek, koncentrací hemoglobinu a hematokritu, tak je pravděpodobné, že má pacient známky hemolytické anémie.

Jestliže je koncentrace haptoglobinu v normě a je zvýšený počet retikulocytů, potom rozklad červených krvinek může probíhat také v játrech nebo slezině. Protože v tomto případě nedochází k uvolňování volného hemoglobinu do krevního oběhu, zůstává koncentrace haptoglobinu v normě.

Jestliže je koncentrace haptoglobinu v normě a v normě je i počet retikulocytů, potom je pravděpodobné, že anémie není způsobena rozkladem červených krvinek.

Jestliže je koncentrace haptoglobinu snížena bez příznaků hemolytické anémie, tak je pravděpodobné, že játra nevytvářejí potřebné množství haptoglobinu.

Haptoglobin je také označován jako bílkovina „akutní fáze“; to znamená, že se zvyšuje u většiny zánětlivých onemocnění, jako je zánět tlustého střeva (ulcerativní colitis), akutní revmatická horečka, srdeční selhání, silné infekce. To může komplikovat interpretaci výsledků vyšetření haptoglobinu. Obecně se vyšetření haptoglobinu nepoužívá k diagnostice nebo sledování těchto stavů.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Koncentrace haptoglobinu může být také ovlivněna velkými ztrátami krve a situacemi souvisejícími se změnami ledvinných funkcí.

Zvyšovat koncentraci haptoglobinu mohou některé léky, jako androgeny a kortikosteroidy. Jiné léky, např. streptomycin a užívání hormonální antikoncepce mohou naopak koncentraci haptoglobinu snižovat.

 

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jestliže je koncentrace haptoglobinu snížena, kdy se vrátí k normě?

1. Jestliže je koncentrace haptoglobinu snížena, kdy se vrátí k normě?
Závisí to na příčině tohoto snížení. Jestliže je příčinou akutní hemolýza, způsobená reakci organizmu na krevní transfuzi, potom se vrátí k normě tehdy, až se odstraní z krevního oběhu krev dárce. Jestliže je snížení způsobené chronickou hemolýzou, potom se koncentrace vrátí k normálu tehdy, až budou odstraněny její příčiny. Jestliže tyto příčiny nemohou být odstraněny nebo snížená koncentrace haptoglobinu je způsobena sníženou tvorbou (způsobenou jaterním onemocněním), potom zůstane koncentrace haptoglobinu snížena.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.