Guillain-Barréův syndrom

Uvádí se i pod jmény: infekční polyneuritida, akutní zánětlivá polyneuropatie, Landry-Guillain-Barréův syndrom

Guillain-Barréův syndrom je porucha charakterizovaná progresivní svalovou ochablostí nebo obrnou, zpravidla v důsledku infekce - zejména dýchacího nebo gastrointestinálního traktu. Jde tu o akutní nervové postižení se zánětem velkého množství nervů a nakonec s poškozením nervového obalu (myelinové pochvy). Toto poškození pak zpomaluje vedení impulzů podél nervu. Příznaky této poruchy se zpravidla objeví až po odeznění infekce a pak se rychle zhoršují. Patří mezi ně svalová ochablost, ochrnutí nebo křeče; znecitlivění nebo bolestivost; a rozmazané vidění. Mohou se vyskytovat v souvislosti se syndromem AIDS nebo komplexem přidruženým k AIDS, s různými virovými nebo bakteriálními infekcemi, lupusem (SLE), Hodgkinovou nemocí či jinými zhoubnými chorobami, nebo ve spojitosti s očkovacími látkami např. proti vzteklině nebo prasečí chřipce.

 

Vyšetření

Důležitou součástí diagnózy je pacientova osobní anamnéza; ta má za cíl zjistit nedávné horečnaté onemocnění s následky jako svalová slabost, potíže s dýcháním, změny v krevním tlaku - jeho stoupání nebo klesání - i v srdeční frekvenci (pulzu), ale i tyto okolnosti:

 

  • rychlost nervového vedení - dokládá demyelinizaci, tj. poškození myelinové pochvy nervu; tímto testem se měří rychlost, kterou impulzy putují nervem. Na kůži se nad různými nervy přikládají elektrody a měří se, jak dlouho trvá vzruchu překonat vzdálenost mezi elektrodami.

  • EMG - ukazuje nedostatek nervové stimulace; elektromyografie měří elektrickou aktivitu ve svalových vláknech tak, že se kůží zavede do svalu jehlová elektroda a měří se aktivita daného svalu podle záznamu na oscilografu. To se zpravidla provádí současně s měřením rychlosti nervového vedení.

  • mozkomíšní mok - zvýšená hladina proteinů; do míchy se mezi obratlemi zavede jehla, kterou se odebere malé množství moku (CSF). Normálně je v něm vždy přítomno malé množství proteinu, avšak jeho zvýšená hladina bez současného zvýšení počtu bílých krvinek v moku může prozrazovat Guillain-Barréův syndrom.

  • EKG (elektrokardiogram) - i ten může ukázat abnormality

 

 

Léčba

Onemocnění obvykle odezní samo od sebe, ale v případě závažných příznaků může pacientův stav vyžadovat podporu dýchání. Odstraněním krevní plazmy lze odstranit i protilátky a nahradit je nitrožilními tekutinami nebo plazmou zbavenou protilátek. Také imunoglobuliny mohou pomoci snížit závažnost choroby a zkrátit tak trvání příznaků. Někteří lidé se zcela uzdraví, ale jiní mohou i nadále pociťovat mírnou ochablost a trvalou ztrátu hybnosti na postižených místech.

 


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.