Další názevEtylalkohol, Alkohol, EtOH
Oficiální názevEtanol

Proč se nechat vyšetřit?
Cílem vyšetření je zjištění, zda pacient požil alkohol a stanovení hladiny etanolu v organismu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření je prováděno u pacientů s projevy intoxikace alkoholem, v případě porušení zákonů nebo v rámci toxikologického vyšetření.

Požadovaný druh vzorku
Etanol může být stanoven v krvi, moči, slinách nebo v dechu. Krev, moč a sliny musí být doručeny na zpracování do laboratoře. Stanovení z dechu může být provedeno okamžitě pomocí dechového analyzátoru.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
Jedná se o stanovení hladiny etanolu v krvi, moči, dechu a slinách. Etanol (také nazýván etylalkohol nebo alkohol) je konzumován lidstvem na celém světě již po staletí. Malé množství etanolu může vést k euforii, uvolnění a ke ztrátě zábran. Přiměřené množství může způsobit zhoršený úsudek a narušení motoriky; velké množství etanolu požitého během krátké doby vede k akutní intoxikaci spojené s dezorientací, problémy s dýcháním, kóma a možnou smrtí. Chronické požívání velkého množství etanolu může vést až k alkoholismu a trvalému poškození jater.

Po konzumaci etanolu dochází k jeho absorpci gastrointestinálním traktem a dále je rozšířen do organismu krevním oběhem. Malé množství etanolu je vyloučeno močí nebo vydechnuto plícemi, ale většina je metabolizována v játrech. Játra považují etanol za jed. S pomocí enzymů oxidují etanol přes acetaldehyd a acetát až na oxid uhličitý a vodu. U zdravého člověka se eliminace pohybuje v rozmezí 0,12 až 0,20 g/kg tělesné hmotnosti za hodinu, při hladinách alkoholu v krvi nad 2 g/kg dosahuje hodnot až 0,24 g/kg za hodinu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta; vzorek dechu je veden přímo do trubice nebo balónku. Moč je sbírána do plastové nádoby; někdy je odebrán jeden vzorek, někdy dva vzorky, přičemž je analyzován pouze druhý vzorek. Vzorek slin je odebírán na speciální tampón.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Při odběru krve je nutno provést dezinfekci odběrového místa prostředkem bez etanolu. Zkumavku je potřeba zcela naplnit a poté dokonale uzavřít, nejlépe zátku zavoskovat či zafixovat náplastí.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?

Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Test na stanovení etanolu lze využít jak na lékařské, tak na právní účely. Vzorky a výsledky jsou obvykle odebírány a zpracovávány zvlášť.

Lékařský účel: Cílem lékařského vyšetření je identifikovat přítomnost etanolu v organismu a zefektivnit léčbu symptomů u pacienta. Otrava alkoholem se projevuje zmateností, netečností, šokem, nevolností až bezvědomím. Pro lékařské účely je zjišťována přítomnost a koncentrace alkoholu ve vzorku. Současně je často prováděno také stanovení krevního obrazu (KO), hladiny glukózy a elektrolytů pro vyloučení jiných změn v organismu způsobujících podobné symptomy. Je také prováděno stanovení přítomnosti jiných toxických alkoholů (metanol a izopropylalkohol) nebo při podezření na zneužití jiných látek může být provedeno toxikologické vyšetření.

Právní účel: Cílem právních vyšetření je identifikovat přítomnost etanolu a vyhodnotit jeho koncentraci ve spojení se zákony. Stanovení pro právní účely jsou prováděna na speciálních pracovištích odborným personálem a vše je důkladně dokumentováno. Tato stanovení jsou prováděna např. u řidičů, nezletilých nebo v případě podezření, že byla způsobena nehoda nebo jiná trestní činnost ve spojení s požitím alkoholu.
Dále může být alkohol stanoven postmortálně a to s cílem zjistit, zda měl alkohol vliv na smrt jedince. Pro právní účely může být hladina alkoholu stanovena také u zaměstnanců při podezření na přítomnost etanolu v organismu během pracovní doby.

V rámci právního stanovení může být analyzována krev, moč, sliny nebo alkohol v dechu. Test na přítomnost alkoholu v dechu se provádí nejčastěji u řidičů. Zjištěná hodnota je přepočítána pomocí faktoru a výsledkem je odhad alkoholu v krvi. Následné stanovení v krvi je vyžadováno na potvrzení nebo vyvrácení zjištěných orientačních výsledků. Jako další možnost je stanovení v moči. Obvykle je první odebraný vzorek moči vylit a stanovení je prováděno až v moči odebrané za 20 až 30 minut. Množství alkoholu v prvním vzorku je nestálé, protože není známo, jak dlouho byla moč v močovém měchýři. Výsledek je vyhodnocen přepočtem pomocí faktoru pro moč a je stanovena koncentrace v krvi. Pro zjištění přítomnosti alkoholu v organismu jsou občas analyzovány namátkové vzorky moče. Stanovení ze slin není zatím široce používáno, ale může být využito jako alternativní stanovení.

Kdy je vyšetření požadováno?
Hladina etanolu je stanovována u pacientů s projevy intoxikace etanolem.

Její příznaky zahrnují:

  • Zmatenost
  • Vrávorání při chůzi
  • Zvracení
  • Pomalý nebo nepravidelný dech
  • Apatie
  • Bezvědomí

Zákonem je dáno, že stanovení hladiny etanolu je vyžadováno u osob, které porušily zákon, způsobily nehodu nebo v případě náhlé smrti – nutno stanovit, jestli zde nehrál roli alkohol. Stanovování hladiny etanolu u zaměstnanců může být prováděno náhodně a tehdy, když zaměstnavatel má podezření na přítomnost alkoholu u zaměstnanců během pracovní doby.

Co výsldek vyšetření znamená?
Pro lékařské účely je detekce etanolu ve vzorku ukazatelem požití alkoholu a stanovená koncentrace indikuje, jak těžkého stupně intoxikace bylo dosaženo. Symptomy a komplikace se mohou lišit z osoby na osobu, je nutno brát na vědomí závislost na jejich zdraví, věku a medikovaných lécích. Schopnost odstranění alkoholu z organismu závisí na přítomnosti enzymů nutných k odbourávání a na funkci jater. V případě stanovení etanolu pro právní účely jsou výsledky srovnávány se zákonnými dovolenými limity.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Není možno zaměňovat vzorky různého charakteru. Stanovení v dechu a v moči je považováno za orientační stanovení koncentrace v krvi. Koncentrace v moči je zpožděna za koncentrací v krvi. Vzorek moči obsahuje glukózu a mikroorganismy (např. u diabetiků) a při pokojové teplotě může docházet k produkci etanolu vlivem působení mikroorganismů na glukózu. Toto je možno sledovat také u postmortálních vzorků. Pro vyhodnocení tohoto jevu a detekce požití alkoholu je možno stanovit dva serotoninové metabolity, 5-HIAA (5-hydroxyindoloctová kyselina) a 5-HTOL (5-hydroxytryptol). Nárůst poměru 5-HTOL/5-HIAA může indikovat požití alkoholu.
Koncentraci v dechu může ovlivnit požití alkoholu během poslední minuty, ketony (uvolněné do dechu některými diabetiky nebo nebo po některých dietách) a jiné látky obsahující alkohol jako např. ústní voda nebo sirup proti kašli.

U dětí se toxicita etanolu často projevuje nízkou hladinou krevního cukru (hypoglykémií).

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Je možno použít výsledky alkoholu stanovené v medicíně k právním účelům?
2. Mohu si vybrat, jaký biologický materiál poskytnu?
3. Probíhá u všech stejně rychle odbourávání alkoholu?

1. Je možno použít výsledky alkoholu stanovené v medicíně k právním účelům?
Toto se liší stát od státu. Ve většině případů jsou lékařské a právní výsledky vyhodnocovány odděleně.

2. Mohu si vybrat, jaký biologický materiál poskytnu?
Ve většině případů je dán základní biologický materiál pro stanovení hladiny etanolu. Alternativy jsou často využívány pro konfirmaci a/nebo ověření závěrů.

3. Probíhá u všech stejně rychle odbourávání alkoholu?
U zdravého člověka se eliminace pohybuje v rozmezí 0,12 až 0,20 g/kg za hodinu. Rychlost odbourávání je však velmi ovlivněna několika faktory, např. pohlavím, věkem, rasou, tělesnou váhou.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2012.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.