Další názevEPO
Oficiální názevErytropoetin

Proč se nechat vyšetřit?
Ke zlepšení diferenciace mezi různými typy anémie a k určení, zda množství produkovaného erytropoetinu odpovídá dané úrovni anémie.

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud máte anémii, která podle lékaře může být způsobena sníženou produkcí červených krvinek; jestliže tělo produkuje příliš mnoho červených krvinek.

Požadovaný druh vzorku?
Krevní vzorek získný ze žíly na paži pacienta.

Co je vyšetřováno?
Tento test stanovuje množstv&´ erytropoetinu v krvi. Erytropoetin je hormon, který je primárně vytvářen v ledvinách. Je produkován a uvolňován do krevního oběhu jako reakce na nízkou hladinu kyslíku v krvi (hypoxémie). Erytropoetin je přenášen do kostní dřeně, kde zajišťuje stimulaci kmenových buněk tak, aby se z nich vytvořily červené krvinky - erytrocyty (RBC). Erytrocyty obsahují hemoglobin, což je protein, který přenáší kyslík po celém těle. Normální erytrocyty mají životnost přibližně 120 dní a mají obvykle podobnou velikost a tvar.

Tělo má dynamický systém zpětné vazby, který se pokouší udržet relativně stálý počet erytrocytů. Pokud je jich produkováno příliš málo, nebo je jich příliš mnoho ztraceno krvácením nebo rozpadem (hemolýza) díky abnormálnímu tvaru, velikosti, funkci nebo z jiných důvodů, pacient se stane anemickým a jeho schopnost přenášet kyslík bude omezena. Normální produkce červených krvinek závisí na funkčnosti kostní dřeně, na dostatečné zásobě železa a živin jako vitamín B12 a kyselina listová a na odpovídající koncentraci erytropoetinu a reakci na něj.

Množství uvolněného erytropoetinu závisí na závažnosti hypoxémie (nedostatku kyslíku) a na schopnosti ledvin produkovat erytropoetin. Hormon je aktivní krátkou dobu a poté je z těla vyloučen v moči. Zv&´šená produkce a uvolňování erytropoetinu pokračuje dokud se koncentrace kyslíku v krvi nezvýší na normální nebo téměř normální hodnotu, poté jeho produkce klesá. Pokud jsou ovšem ledviny poškozeny a/nebo nejsou schopny produkovat dostatek požadovaného erytropoetinu, nebo pokud vaše kostní dřeň nedokáže reagovat na stimulaci, což může nastat při poruše kostní dřeně, pak se můžete stát anemickými.

Pokud se produkuje příliš mnoho erytropoetinu, což nastává při některých nezhoubných a zhoubných nádorech ledvin a při jiných typech rakoviny, může být produkováno příli&ˇ mnoho erytrocytů (polycytémie). To může vést k zvýšení objemu krve v oběhu, zvýšení viskozity krve,,k hypertenzi, trombóze, infarktu nebo cévní mozkové příhodě. Polycytémie je způsobena zvýšeným erytropoetinem ve většině případů. Jen velmi zřídka ji zapříčiní porucha kostní dřeně.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku?
Žádná příprava není třeba.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Erythropoetin není rutinní vyšetření. Je objednáván primárně k rozlišení různých typů anémie a k určení, zda množství produkovaného erytropoetinu je odpovídající dané úrovni anémie. Je obvykle ordinován po abnormálním nálezu při stanovení krevního obrazu, což je skupina testů, která zahrnuje počet erytrocytů, hemoglobin a hematokrit včetně hodnocení. Tyto testy určí přítomnost a závažnost anémie a pomohou lékaři zjistit původ anémie. Erytropoetin je ordinován, aby se zjistilo, zda nedostatek tohoto hormonu způsobuje a/nebo zhoršuje anémii.

U pacientů s chronickým onemocněním ledvin může být test ordinován v intervalech opakovaně, aby se vyhodnotila kontinuální schopnost ledvin produkovat dostatečné množství erytropoetinu. Vyšetření erytropoetinu není běžně používáno jako prostředek k monitorování anémie. K tomu se používá sledován&´ počtu erytrocytů, hemoglobin, hematokrit, počet retikulocytů, stanovení nezralých erytrocytů v krvi a ukazatel funkce kostní dřeně.

Občas může být vyšetření erytropoetinu ordinováno, aby se určilo, zda je stav, který způsobuje nadbytečnou produkci erytrocytů způsobený nadprodukcí erytropoetinu.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření erytropoetinu může být objednáváno při anémii, která není způsobena nedostatkem železa, vitamínu B12, kyseliny listové, ani hemolýzou nebo ztrátou krve, jako například při krvácení do zažívacího traktu. Může být ordinován, pokud máte snížený počet erytrocytů, hemoglobin a hematocrit a počet reticulocytů je normální nebo snížený. Stanovuje se, pokud se váš lékař snaží rozlišit mezi stavem, odpovídaj&´cím snížené funkci kostní dřeně a nedostatkem erythropoetinu.

Pokud trpíte chronickým onemocněním ledvin, může být vyšetření hladiny erytropoetinu objednáno tehdy, pokud váš lékař má podezření, že porucha ledvin zasahuje do produkce erytropoetinu.

Máte-li příliš mnoho erytrocytů, může být vyšetření erytropoetinu ordinováno při sledování této nadprodukce, aby se zjistilo, zda je přítomna zvýšená koncentrace erytropoetinu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Pokud máte zvýšenou hladinu erytropoetinu a trpíte anémií a neprodukujete dostatečné množství nových erytrocytů, pak anémie pravděpodobně souvisí se snížením funkce kostní dřeně. Pokud máte anémii a hladina erytropoetinu je nízká nebo normální, pak ledviny nejspíš neprodukují přiměřené množství tohoto hormonu.

Pokud máte příliš mnoho erytrocytů a zvýšenou hladinu erytropoetinu, pak je pravděpodobně produkován nadbytečný erytropoetin – buď v ledvinách nebo v jiné tkáni ve vašem těle. Pokud máte nadbytečnou produkci erytrocytů a hladina erythropoetinu je normální nebo nízká, pak má vaše polycytemie pravděpodobně příčinu, která nesouvisí s produkcí erytropoetinu.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Pokud je vaše anémie způsobena nedostatkem vitamínu B12, kyseliny listové nebo železa, pak může anémie přetrvávat, i když je produkováno dostatečné množství erytropoetinu. Erytrocyty produkované při této nedostatečnosti nemusí mít normální velikost, tvar a/nebo obsah hemoglobinu. Pokud produkujete abnormální formu hemoglobinu, jako může nastat při talasemii, nebo máte poruchu kostní dřeně, pak zvýšená produkce erythropoetinu nemusí vyřešit anémii.

Zvýšené hladiny erytropoetinu se mohou vyskytovat také u těhotných, chronických kuřáků, pacientů s plicním onemocněním nebo u osob žijících ve velkých nadmořských výškách.

Na zvýšení produkce erytrocytů u pacientů, kteří mají chronické onemocnění ledvin nebo jiné typy anémie související s omezením a/nebo selháním funkce kostní dřeně, jako při chemoterapii nebo radiační léčbě rakoviny, byla vyvinuta syntetická forma erytropoetinu (rekombinantní lidský erytropoietin - rh-EPO). Léčba medikamenty, která se podává nitrožilně nebo jako podkožní injekce, je drahá a stimulace kostní dřeně trvá pouze několik hodin. Podávání syntetického hormonu je slibné, pomáhá snižovat potřebu krevních transfuzí a zlepšuje kvalitu života mnohým postiženým pacientům.

V březnu 2007 ovšem FDA (Food and Drug Administration USA) vydala důrazné bezpečnostní varování týkající se erytropoesu (vznik a vývoj erytrocytů) stimulijících prostředků (ESA). Zdravotnická doporučení zahrnovala revidované označování produktů a doporučení monitorovat zdraví pacientů užívajících ESA, zejména těch s rakovinou nebo nemocí ledvin. Bezpečnostní předpisy doporučují lékařům monitorovat hladinu červených krvinek (hladinu hemoglobinu) a předepisovat pouze takové množství ESA, které je nutné ke stimulaci produkce erytrocytů, aby se zabránilo krevním transfuzím. Pokud pacient obdrží vyšší dávku, než je doporučeno, zvýšuje se u něj riziko embolií, infarktu, mozkové mrtvice a smrti. U některých pacientů s rakovinou může díky tomu dojít ke zvětšení velikosti nádorů.

Stejný syntetický erytropoetin je také používán některými atlety jako forma „krevního dopingu“. Ti, kteří ho berou, usilují o zvýšení vytrvalosti a kyslíkové kapacity zvýšením počtu erytrocytů v krevním oběhu. Požití těchto léků může být nebezpečné a vést k zvýšenému tlaku a zvýšení viskozity (hustoty) krve. Jeho užívání bylo zakázáno většinou sportovních organizací, včetně Mezinárodní asociace atletických federací a erytropoetin se testuje jako součást olympijského anti-dopingového programu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může být obnovena dostatečná produkce erytropoetinu v ledvinách?
2. Proč se neměří hladina erytropoetinu při monitorování terapie erytropoetinem?

1. Může být obnovena dostatečná produkce erythropoetinu v ledvinách?
Ne přímo. Pokud je nedostatek způsoben dočasnou nemocí ledvin, pak může být vyřešen vyléčením této nemoci. V mnoha případech je ovšem snížená produkce erytropoetinu způsobena chronickou nemocí ledvin a časem se nezlepší. Pokud pacient trpí touto nedostatečností, bude lékař řešit a minimalizovat příznaky následn&´ anémie a může léčit pacienta syntetickým erytropoetinem.

2. Proč se neměří hladina erytropoetinu při monitorování terapie erytropoetinem?
Neměří se, protože vliv na kostní dřeň je to, co je podstatné při rozlišení anémie, ne koncentrace erytropoetinu v krvi. Vliv na kostní dřeň se odráží ve zvýšené produkci erytrocytů a retikulocytů a zvýšeném hemoglobinu. Potřebné množství se liší od člověka k člověku podle jejich stavu a reakce jejich kostní dřeně.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

Související témata

Anémie, nemoci ledvin, snížená funkce kostní dřeně

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v přede&ˇlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.