Epilepsie

Epilepsie je stav charakterizovaný opakovanými epileptickými záchvaty. Záchvatem rozumíme abnormální elektrické výboje v mozku, které dočasně naruší normální přenos informací do různých částí těla. Výboje mohou způsobit změnu ve stavu vědomí, vyvolat nenormální rytmické či opakované pohyby, záškuby či chvění končetin popř. i svalové křeče po celém těle. Záchvatům někdy předchází epileptická aura, tj. zvýšená senzitivita nebo neobvyklé vjemy zrakové, sluchové, čichové, chuťové nebo dotykové jako upozornění na hrozící záchvat. Aura se projevuje růzými pocity, např. jako chladný závan nebo ostré světlo, jako znecitlivění či nevolnost. Co se při takovém záchvatu odehrává, záleží na tom, která část mozku je postižena. Mnozí epileptici prožívají podobné příznaky před každým záchvatem, jiní zase mají celou škálu příznaků.

Většina záchvatů trvá jen pár vteřin či minut. Pokud dojde ke změně nebo ztrátě vědomí, pacient si často ani nevzpomene, co se s ním dělo. Postižení nemusí pocítit buď vůbec žádné následné účinky, nebo jen krátkou epizodu zmatenosti, popřípadě zakoušejí slabost a únavu o trvání i několika dnů. Záchvaty většinou nezanechávají trvalé následky na mozku ani na těle, i když ztráta vědomí může způsobit pády nebo poranění, zvláště když postižená osoba právě řídí vozidlo, koupe se, nebo vaří či vykonává jiné, potenciálně nebezpečné činnosti. Záchvaty, které trvají déle než pět až deset minut, se nazývají status epilepticus a vyžadují neodkladné lékařské ošetření. Záchvaty trvající déle než 30 minut mohou zvýšit riziko trvalého poškození a v některých případech i končit smrtí.

Ne každý záchvat se považuje za epileptický. Záchvaty vyvolané dočasnými stavy jako např. vysokou horečkou u kojenců, akutní meningitidou nebo encefalitidou, nebo vysazením alkoholu či léku se považují za vyprovokované záchvaty. A podobně, ne každý soubor příznaků, který vypadá jako epileptický záchvat, je skutečně důsledkem změn v elektrické aktivitě mozku. I mdloby, migréna, bolesti hlavy, narkolepsie, užívání léků, duševní nemoc a celá řada dalších stavů, které dočasně mění vědomí či vnímání, mohou vyvolat některé z uvedených příznaků.

Diagnózu epilepsie stanovujeme, když má pacient dva nebo více nevyprovokovaných záchvatů v rozmezí alespoň 24 hodin. Zhruba jeden z deseti dospělých zažije jeden epileptický záchvat za život, a u většiny se žádný další nikdy nedostaví. Podle CDC postihuje epilepsie odhadem asi 2,7 milionu lidí ve Spojených státech, a každý rok je diagnostikováno přibližně 200 tisíc nových případů. Epilepsie sice může postihnout každého, ale nejčastěji k tomu dochází u dětí do dvou let a u dospělých nad 65 let věku. Epilepsie má většinou dobrou odezvu na léčbu, ale zhruba 25-30% postižených dostává dále záchvaty i přesto, že se léčí.

Každá příhoda, která se dotýká mozku, má v sobě potenciál vyvolat epilepsii. K příčinám patří traumatické postižení hlavy, abnormální vývoj mozku, nedostatek kyslíku při porodu, nádory na mozku, cévní mozkové příhody, toxiny jako např. otrava olovem, infekce, neurologické nemoci a metabolické poruchy. Některé formy epilepsie se v rodinách dědí a souvisí s genetickými defekty. Příčiny mnoha případů epilepsie nejsou známy a patří do skupiny idiopatických epilepsií. 

Epileptické záchvaty lze klasifikovat buď jako částečné (ložiskové) nebo generalizované. Parciální záchvaty vznikají z jediného místa v mozku, kdežto generalizované zasahují obě strany mozku. Podrobnější informace o obou typech záchvatů lze najít na domovské stránce nadace Epilepsy Foundation a v článku Seizures and Syndromes.

 

Vyšetření

Laboratorních i mimolaboratorních testů se používá k určení druhu zachvatů, kterými pacient trpí, k identifikaci přidružených stavů jako intoxikace, infekce, vysazení léku nebo alkoholu, horečka (u dítěte) nebo diabetes, které všechny mohou vyvolávat záchvaty, jakož i k odlišení epilepsie od příhod jako mdloby nebo iktus, které mohou být příčinou stejných příznaků. 

Důležitou součástí diagnostického procesu je klinická anamnéza, zjištění údajů od pacienta i od členů jeho rodiny, kteří byly svědky jeho záchvatů. Pacient se může upamatovat na zvláštní pach, auru popř. pocity před vlastním záchvatem, ne však nutně na to, co se s ním dělo v průběhu záchvatu. Se zřetelem na příznaky a na frekvenci záchvatů si stanovení správné diagnózy může vyžádat poměrně dost času.


Laboratorní vyšetření

Laboratorní testy jsou primárně určeny ke sledování antiepileptické medikace a k vyloučení jiných onemocnění jako cukrovka, anémie, infekce, meningitida nebo encefalitida.

Testování může zahrnovat periodické sledování léčebné látky v případě, že pacient dostává specifickou medikaci jako např.:


Další testy:

  • KO (celkový krevní obraz) – k vyhodnocení červených i bílých krvinek
  • glukóza - u diabetu může být zvýšená nebo snížená hladina
  • rozbor likvoru - ke zjištění infekce při diagnóze meningitidy a encefalitidy
  • kultivace krve – ke zjištění septikémie, infekce v krvi

Mimolaboratorní vyšetření:

  • elektroencefalogram (EEG) – u epilepsie jeden z hlavních diagnostických nástrojů; používá se k vyhodnocení elektrické aktivity mozku a ke zjištění změn ve vzorcích mozkových vln. 

Zobrazovací záznamy:

  • výpočetní tomografie (CT)– identifikuje abnormality a nádory ve struktuře mozku
  • magnetická rezonance (MRI) – i ta identifikuje abnormality v mozku
  • pozitronová emisní tomografie (PET) - k zobrazení aktivních oblastí mozku se využívá radioaktivního materiálu
  • tomografická scintigrafie (SPECT) – k identifikaci oblasti mozku, odkud záchvaty vycházejí, se používá radioaktivního materiálu tam, kde to není jasné z jiných zobrazení.

 

Léčba

U většiny lidí lze epilepsii s úspěchem léčit, i když nikoli vyléčit nebo jí předcházet. Riziko epilepsie v důsledku poranění hlavy lze snížit použitím bezpečnostních pomůcek, jako je přilba při jízdě na kole nebo na motocyklu nebo bezpečnostní pás při jízdě autem.

Pacienti, kteří trpí epilepsií, mohou často předejít záchvatům nebo snížit jejich četnost soustavným užíváním antiepileptik, jakými jsou fenytoin, fenobarbital nebo valproát. Volba léku se řídí podle pacienta a podle typu záchvatu. K nalezení správné medikace i dávkování je nutná spolupráce s lékařem.

Počet záchvatů lze také snížit tím, že se pacient bude vyhýbat vyvolávajícím faktorům, jako jsou spánková deprivace, nadměrná zátěž, konzumace alkoholu a požívání nepovolených látek, např. kokainu. Také léčba přidružených onemocnění pomáhá snížit frekvenci záchvatů.

 

Zdroje článku

(2008 September 11, Updated). Seizures and Epilepsy: Hope Through Research. National Institute of Neurological Disorders and Stroke [On-line information]. Available online at http://www.ninds.nih.gov/disorders/epilepsy/detail_epilepsy.htm through http://www.ninds.nih.gov/. Accessed on 9/17/08.

Adamolekun, B. (2008 March, Revision). Seizure Disorders. The Merck Manual for Healthcare Professionals [On-line information]. Available online at http://www.merck.com/mmpe/sec16/ch214/ch214a.html?qt=epilepsy&alt=sh through http://www.merck.com/. Accessed on 9/7/08.

(2008 January). One of the Nation's Most Common Disabling Neurological Conditions. CDC at a Glance [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nccdphp/publications/AAG/epilepsy.htm through http://www.cdc.gov/. Accessed on 9/14/08.

Mayo Clinic Staff (2007 April 27). Epilepsy. MayoClinic.com [On-line information]. Available online at http://www.mayoclinic.com/print/epilepsy/DS00342/DSECTION=all&METHOD=print through http://www.mayoclinic.com/. Accessed on 9/17/08.

Cavazos, J. and Lum, F. (2007 November 30). Seizures and Epilepsy: Overview and Classification. EMedicine [On-line information]. Available online at http://www.emedicine.com/neuro/TOPIC415.HTM through http://www.emedicine.com/. Accessed on 9/17/08.

About Epilepsy. Epilepsy Foundation [On-line information]. Available online at http://www.epilepsyfoundation.org/about/ and http://www.epilepsyfoundation.org/aboutus/pressroom/pr20050720.cfm through http://www.epilepsyfoundation.org/. Accessed on 9/7/08.

Epilepsy, Frequently Asked Questions. Epilepsy Foundation [On-line information]. Available online at http://www.epilepsyfoundation.org/answerplace/faq.cfm through http://www.epilepsyfoundation.org/. Accessed on 9/17/08.

Lehman, C. and McMillin, G. (2008 March, Reviewed). Seizure Disorders – Epilepsy. ARUP Consult [On-line information]. Available online at http://www.arupconsult.com/Topics/NeurologicDz/SeizureDis.html# through http://www.arupconsult.com/. Accessed on 9/19/08.

Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18th Edition]. Pp 657-658.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.