Další názevElektroforéza sérových bílkovin, Elektroforéza močových bílkovin, Elektroforéza proteinů
Oficiální názevElektroforéza bílkovin, Imunofixační elektroforéza
Související vyšetření

Albumin, Vyšetření protilátek, Celková bílkovina a poměr albumin/globuliny (A/G), A/G, Elektroforéza proteinů, Imunofixace

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření slouží k diagnostice a monitorování mnohočetného myelomu a dalších patologických stavů spojených s absorpcí, nadměrnou produkcí bílkovin, popř. stavů spojených se zvýšenými ztrátami bílkovin následkem orgánového postižení nebo změnou nutričních návyků.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření použít v případě nálezu zvýšené koncentrace celkové bílkoviny, popř. albuminu v krvi nebo pokud ošetřující lékař vysloví podezření na možné ztráty bílkovin močí.

Požadovaný druh vzorku?
Krevní vzorek je získán ze žíly na paži pacienta a/nebo je testován kvantitativní 24-hodinový sběr moče.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Elektroforéza bílkovin je metoda sloužící k separaci proteinů nalezených v séru nebo moči. Imunofixační elektroforéza detekuje specifické proteiny, obvykle imunoglobuliny.

Bílkoviny krevního séra jsou elektroforézou rozděleny do pěti popř. šesti zón. Tyto se nazývají: zóna albuminu, alfa1 globuliny, alfa2 globuliny, beta1 globuliny, beta2 globuliny a gama globuliny. Albumin, který je produkován jaterními buňkami, představuje 60 % všech bílkovin přítomných v krvi. Globuliny je společný termín užívaný k pojmenování ostatních bílkovin krevního séra, vyjma albuminu. Místem syntézy většiny globulinů jsou játra, mimo imunoglobuliny a některých bílkovin komplementu. Přehled nejdůležitějších krevních proteinů, jejich elektroforetické vlastnosti lze nalézt v odkaze bílkovinné frakce.

Tyto bílkoviny jsou rozděleny a vytváří charakteristické pásy. Vizuální změny jednotlivých pásů jsou spojovány s určitým onemocněním. Důležitým nálezem bývá přítomnost monoklonálního pásu v oblasti gama globulinů. Za fyziologického stavu nedochází při barvení k charakteristické vizuální detekci pásu v oblasti gama globulinů. U pacientů s diagnózou mnohočetného myelomu dochází k nekontrolovanému růstu nádorových plazmatických buněk s typickou produkcí určitého typu imunoglobulinu. Každý nález atypického pásu při elektroforéze bílkovin je následně ověřen metodou imunofixační elektroforézy, která poskytuje informaci, který typ imunoglobulinu se nekontrolovatelně množí.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Krevní vzorek je získán ze žíly na paži pacienta a/nebo je testován kvantitativní 24-hodinový sběr moče.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?

Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je využíváno?
Metoda elektroforézy poskytuje informaci o přítomnosti, popř. deficitu bílkovin. Velmi často je využívána k detekci a identifikaci monoklonálních proteinů. Elektroforéza bílkovin, stejně tak imunofixační elektroforéza slouží k detekci, diagnostice a monitorování stavů i léčby onemocnění spojených s produkcí nebo ztrátami bílkovin, jako např. mnohočetný myelom a další choroby.
V normální moči se vylučuje jen nepatrné množství bílkovin. Při podezření na onemocnění ledvin je možné prokázat v moči určitý typ bílkoviny. Pro cílenou diagnostiku a určení terapie nebo sledování průběhu onemocnění je nutné použití speciálních vyšetření, jako je stanovení jednotlivých bílkovinných frakcí pomocí elektroforetických metod. Bílkoviny můžeme prokázat jak v moči, tak v krvi nebo pouze v moči.
Elektroforéza močových bílkovin slouží k diagnostice postižení ledvin při onemocnění cukrovkou, chronickými záněty, autoimunitními chorobami a nádorovým procesem.

Kdy je vyšetření požadováno?
Ošetřující lékař indikuje vyšetření elektroforézy bílkovin při podezření na onemocnění mnohočetného myelomu, mezi příznaky se řadí: bolestivost kostí, anemie, únava, nevysvětlitelné zlomeniny končetin a opakující se infekty. Vyšetření se provádí také při zjištění zvýšené hladin celkové bílkoviny, albuminu, nález bílkovin v moči, při zvýšené plazmatické koncentraci vápníku a při sníženém počtu bílých a červených krvinek.
Monoklonální produkce imunoglobulinů je popisována i při onemocnění zvaném monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS). U mnoho pacientů s diagnózou MGUS je stav benigní, ale jejich léčbu je nutné monitorovat a předejít tak zvratu a rozvoji mnohočetného myelomu v následujících letech.
Elektroforézu krevních bílkovin je doporučováno provádět při zánětlivých, autoimunitních onemocněních, akutních a chronických infekcích, ledvinném či jaterním selhání a při stavech se zvýšenými ztrátami bílkovin. Elektroforézu močových bílkovin provádíme při nálezu bílkoviny v moči a při klinickém podezření lékaře na přítomnost monoklonální bílkoviny v moči.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Referenční rozmezí není pro tento test dostupné, jelikož je limitováno mnoha faktory jako je věk pacienta, pohlaví a velikost referenční populace, princip použité metody atd. Na základě uvedených skutečností se referenční rozmezí v jednotlivých laboratořích mohou lišit. Váš výsledkový list obsahuje specifické referenční rozmezí pro Váš test v dané laboratoři. Je nutné konzultovat výsledky vyšetření s Vašim lékařem. Pro více informací odkazujeme na Referenční rozmezí a co znamenají.

Elektroforéza proteinů a imunofixační elektroforéza poskytuje Vašemu lékaři informaci o jednotlivých frakcích bílkovin přítomných v organismu. Výsledkem elektroforézy je proporcionální rozdělení bílkovin a vytvoření elektroforetického grafu. Naopak výsledkem imunofixační elektroforézy je identifikace specifického typu imunoglobulinu. Patologické stavy bývají asociovány se snížením, popř. se zvýšením jednotlivých frakcí bílkovin, viz. níže.

Albumin
Snížení:

  • malnutrice a malabsorpce
  • těhotenství
  • ledvinné onemocnění (nefrotický syndrom)
  • jaterní onemocnění
  • zánětlivá onemocnění
  • stavy se zvýšenými ztrátami bílkovin

Zvýšení:

Alfa1 globuliny
Snížení:

  • vrozený emfyzém (deficit alfa1-antitrypsinu, vzácné genetické onemocnění)
  • jaterní onemocnění

Zvýšení:

  • akutní a chronická zánětlivá onemocnění

Alfa2 globuliny
Snížení:

  • hypertyreóza
  • jaterní onemocnění
  • hemolýza

Zvýšení:

  • ledvinné onemocnění (nefrotický syndrom)
  • akutní a chronická zánětlivá onemocnění

Beta globuliny
Snížení:

Zvýšení:

  • hypercholesterolémie
  • anemie z nedostatku železa
  • mnohočetný myelom nebo monoklonální gamapatie nejasného významu

Gama globuliny
Snížení:

  • genetická imunitní onemocnění
  • sekundární deficit tvorby protilátek

Zvýšení:

Polykonální:

  • chronická zánětlivá onemocnění
  • revmatoidní artritida
  • systematický lupus erythematodes
  • cirhóza
  • chronická jaterní onemocnění
  • akutní a chronické infekce
  • indukce imunity

Monoklonální:

  • Waldenstromova makroglobulinémie
  • mnohočetný myelom
  • monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS)

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Imunizace v předcházejících šesti měsících může zvýšit hladinu imunoglobulinů, jakožto užívání fenytoinu, prokainamidu, hormonální antikoncepce a terapeutické užívání gama globulinů.
Aspirin, bikarbonáty, chlorpromazin, kortikosteroidy a neomycin jsou další příklady léčivých preparátů, které mohou ovlivnit výsledek elektroforézy proteinů.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Nabízí elektroforéza další využití?

1. Nabízí elektroforéza další využití?
Ano, slouží k separaci požadovaných molekul. Např. elektroforéza DNA slouží ke genetickému testování rostlin, zvířat a lidí.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.