D-dimery

 

Co je vyšetřováno?
D-dimery jsoubílkovinné fragmenty vznikající rozštěpením krevní sraženiny. Pokud je žíla nebo tepna poraněna a krvácí, aktivuje se proces zvaný hemostáza,kterývytvoří v místě poranění krevní sraženinu a zastaví krvácení. Během tohoto procesu se vytváří vlákna tvořená fibrinem. Tyto se kříží a lepí dohromady a tím vytváří fibrinovou síť. Fibrinová síť spolu s krevními destičkami vytváří stabilní krevní zátku, která zůstává v místě poranění až do doby jeho úplného zhojení.

Jakmile se rána zhojí a krevní zátka (trombus) již není potřebná, tělo ji za použití enzymu zvaného plazmin rozpustí. Fragmenty rozpuštěného fibrinu z krevní sraženiny se nazývají fibrin degradační produkty (FDP). Jedním z FDP jsou D-dimery, které se skládají z různě velkých částí zesíťovaného fibrinu.

D-dimery nejsou v krvi za normálních podmínek detekovatelné. Vytvářejí se pouze tehdy, když byla zformována krevní sraženinaa byl zahájen proces jejího rozpuštění.. Hladina D-dimerů se zvyšuje, pokud dochází v organismu k tvorbě a degradaci (odstraňování) signifikantního množství krevní sraženiny. Vyšetření D-dimerů stanovuje konkrétní hladinu D-dimerů v krvi.

U lidí s nízkým, nebo středním rizikem trombotické a/nebo tromboembolické příhody má negativní výsledek vyšetření (nebyla prokázána přítomnost D-dimerů) negativní prediktivní výpovědní hodnotu To znamená, že přítomnost trombotické příhody je vysoce nepravděpodobná. Nicméně průkaz D-dimerů v krvi neznamená automaticky průkaz trombotické příhody a je nutné provést další vyšetření.

Nadměrné srážení krve nejčastěji způsobuje hlubokou žilní trombózu (HŽT). Jedná se o stav, kdy se v žíle, nejčastěji na dolní končetině, vytvoří krevní sraženina. Tato sraženina může dosáhnout takové velikosti, že znemožní odtok krve z dolní končetiny. Navenek se to projeví otokem, bolestí a poškozením tkání postižené končetiny. Krevní sraženina se může z místa vzniku uvolnit a může být zanesena do jiné části těla - potom je nazývána embolus. Může být zanesena do plic - plicní embolus - a způsobit plicní embolii.

Jak již bylo řečeno, nejčastěji vznikají krevní sraženiny v dolních končetinách. Mohou ale vznikat i na jiných místech. Vytvoří-li se v koronární (srdeční) tepně způsobí infarkt myokardu. Sraženina však může vzniknout, v případě, že srdce bije nepravidelně (např. fibrilace síní), i na vnitřní srdeční výstelce (endokardu), nebo na poškozené srdeční chlopni. Další možnou lokalizací jsou aterosklerotické pláty (jedná se o zúžená a poškozená místa) ve velkých tepnách postižených aterosklerózou (kornatění tepen). I z těchto míst se mohou sraženiny uvolnit a coby emboly uzavřít tepnu v jiném orgánu, například v ledvinách (infarkt ledviny), nebo v mozku (mozková mrtvice). Výsledky vyšetření D-dimerů odráží přítomnost krevní sraženiny bez závislosti na místě vzniku.

Vyšetření D-dimerů se také často používá, spolu s mnoha dalšími testy, při podezření na diseminovanou intravaskulární koagulaci (DIC). Typicky jsou při DIC D-dimery velmi vysoké. DIC je akutní, někdy život ohrožující onemocnění, které může vzniknout jako komplikace řady chorobných stavů, např. sepse, po uštknutí jedovatým hadem, po chirurgickém zákroku, při onemocnění jater, nebo u žen po porodu. Při DIC dochází k aktivaci koagulačních faktorů a v těle vzniká spousta drobounkých krevních sraženin. Velice rychle dochází ke spotřebování koagulačních faktorů a pacient se stává náchylný k masivnímu krvácení. DIC vyžaduje intenzivní léčbu a okamžité odstranění vyvolávající příčiny.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži.

Poznámka: pokud Vám nebo někomu o koho se staráte dělá vyšetřování u lékaře problémy (strach, rozpaky) nebo je obtížné je zvládat, zvažte přečtení některého z následujících článků: Zvládání bolesti, nepohodlí a strachu při vyšetření, Typy při vyšetření krve. Typy jak pomoci dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomoci seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

D-dimery se vyšetřují spolu s dalšími laboratorními testy a zobrazovacími metodami, vyloučení přítomnosti krevní sraženiny.

Chceme-li vyloučit:

• Hlubokou žilní trombózu
• Plicní embolii
• Mozkovou mrtvici

Výsledek vyšetření D-dimerů může napovědět, že je nutno provádět další vyšetření, abychom stanovili diagnózu a odhalili stavy spojené se zvýšenou krevní srážlivostí.

Vyšetření D-dimerů se používá při diagnostice diseminované intravaskulární koagulace (DIC) a ke sledování účinnosti její léčby.

Kdy je vyšetření požadováno?

D-dimery se vyšetřují, pokud má někdo příznaky HŽT jako:

• Bolest v noze nebo bolestivost na dotek, obvykle jen na jedné končetině
• Otok, edém nohy
• Změna barvy kůže nohy

Nebo pokud má někdo příznaky plicní embolie jako:

• Náhle vzniklá dušnost, námahová dušnost
• Kašel, hemoptýza (vykašlávání krve, krev ve sputu)
• bolest na hrudi vázaná na dýchání
• Vysoká srdeční frekvence - rychlý tep

Vyšetření D-dimerů se tedy používá především pokud má lékař na základě výše zmíněných příznaků podezření na HŽT nebo plicní embolii. Jedná se o rychlou, neinvazivní metodu k vyloučení nadměrného srážení krve.

Pokud má pacient příznaky DIC, jako je krvácení z dásní, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, bolesti břicha, záchvaty a nedostatečnou tvorbumoči, provádí se vyšetření D-dimerů spolu s PT, APTT, fibrinogenem a trombocyty. Vyšetření D-dimerů se provádí pravidelně k monitorování vývoje a léčby DIC.

Co výsledek vyšetření znamená?

Normální hladina D-dimerů (neboli negativní D-dimery) znamená, že s největší pravděpodobností v těle neprobíhá akutní stav, nebo nemoc spojená tvorbou a rozpouštěním krevní sraženiny. Většina lékařů zastává názor, že u pacientů s nízkým, nebo středně vysokým rizikem trombózy je zjištění normální hodnoty D-dimerů nejužitečnější, má největší výpovědní hodnotu. Vylučuje, že by příznaky mohly být způsobeny krevní sraženinou.

Pozitivní D-dimery/zvýšená hodnota D-dimerů ukazuje na přítomnost abnormálně vysoké hladiny fibrin degradačních produktů. Vypovídá, že v těle mohou být vytvořeny významnější krevní sraženiny (tromby)a dochází k jejich rozpouštění, avšak neurčuje jejich lokalizaci, nebo příčinu. Zvýšení éD-dimerů ymůže být způsobeno například HŽT neboDIC, Při DIC jsou D-dimery typicky zvýšeny.

Zvýšení D-dimerů neznamená vždy přítomnost krevní sraženiny. Jejich zvýšení způsobují i stavy spojené s tvorbou a rozpadem fibrinových vláken, jako je nedávný chirurgický zákrok, úraz, infekce, onemocnění srdce, některé druhy rakoviny, nebo stavy, spojené s tvorbou abnormálního fibrinu, při onemocnění jater. Proto není vždy možné využít vyšetření D-dimerů k vyloučení HŽT u hospitalizovaných pacientů.

Těhotenství je také stav spojený s tvorbou a rozpadem fibrinu a D-dimery mohou být zvýšeny. Pokud máme podezření na DIC u těhotných žen, nebo u žen těsně po porodu, vyšetření D-dimerů se provádí spolu s vyšetřením APTT, PT,fibrinogenu a krevních destiček. Pokud má žena DIC, hodnota D-dimerů bývá velmi vysoká.

Vy&ˇetření D-dimerů se doporučuje provádět jako doplňkový test. Samostatně by neměl být používán. Zvýšené i normální hodnoty D-dimerů mohou vyžadovat další sledování a provedení dalších testů.

Pokud se tento test používá ke sledování léčby DIC, klesající hodnota D-dimerů znamená, že léčba je účinná, stoupající hladina D-dimerů naopak neúčinnost léčby.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Koncentrace D-dimerů může narůstat u starších pacientů. Falešně zvýšené hodnoty mohou být pozorovány u pacientů s vysokými hladinami revmatoidního faktoru (revmatoidní artritida). Dále mohou být falešně pozitivní výsledky způsobeny nadměrným množstvím triglyceridů, lipémií (vysoká konzumace tučného masa před odběrem), bilirubinem (žlučové barvivo) a hemolýzou vzorku krve (nevhodné provedení odběru).

Existuje několik různých vyšetřovacích metod D-dimerů. Nejčastěji se používá vyšetření kvantitativní, které je možno provést pouze v laboratoři. Kvalitativní, nebo semikvalitativní vyšetření je možno provádět i u lůžka pacienta.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Jaké jsou nejčastější příčiny nadměrné krevní srážlivosti?
2. Které další vyšetření mi může provést lékař v případě pozitivního výsledků D-dimerů?

1. Mohu si tento test provádět sám doma?

• Velký chirurgický zákrok, operace nebo úraz
• Hospitalizace nebo pobyt v pečovatelském domě
• Dlouhodobá imobilizace - např. dlouhotrvající cestování letadlem, autem, dlouhodobé upoutání na lůžko
• Užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie
• Některá zhoubná nádorová onemocnění
• Vrozená porucha krevní srážlivosti např. Leidenská mutace v genu pro faktor V

2. Které další vyšetření mi může provést lékař v případě pozitivního výsledků D-dimerů?
Pokud lékař v nemocnici zjistí nízké, nebo středně vysoké riziko vzniku trombózy a/nebo tromboembolie a výsledek D-dimerů je pozitivní,pravděpodobně Vám provede neinvazivní zobrazovací vyšetření jako např. SONO žil nebo CT angiografii. Doplňujícími vyšetřeními mohou být ventilačně perfúzní sken (radioizotopové vyšetření), nebo plicní angiografie.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.