Popis onemocnění

Mykobakterie představují různorodou skupinu bakterií tvaru tyčinky, zahrnující více jak 70 různých druhů. Kromě Mycobacterium tuberculosis (původce tuberkulózy (TB) a Mycobacterium leprae (původce lepry), většina mykobakterií žije v půdě a ve vodě, a to jak ve venkovských tak městských oblastech na celém světě. Můžeme je nalézt v aerosolu, řekách a močálech, v upravené pitné vodě, na veřejných koupalištích, horkých lázních, zvlhčovacích zařízeních, akváriích, zahradní půdě, potravě a na mnoha jiných místech. Protože jsou chráněny „voskovou“ buněčnou stěnou s vysokým obsahem lipidů, mykobakterie jsou rezistentní k dezinfekčním prostředkům a jsou hydrofóbní.

Pro tuto skupinu mikroorganismů neexistuje standardní názvosloví. Označují se jako netuberkulózní mykobakterie (NTM), mykobakterie jiné než tuberkulózní (MOTT), atypické mykobakterie a/nebo mykobakterie ze životního prostředí. Označení MOTT se často používá, i když se jedná o starší označení. Označení „netubertulózní mykobakterie“ se začalo používat teprve nedávno a také pro účely tohoto článku tuto skupinu budeme nazývat NTM.

Téměř polovina z NTM je spojena s oportunními infekcemi u zvířat a lidí a některá mohou způsobit i sporadická vzplanutí. NTM lze získat ze zevního prostředí po kontaktu s vodou, aerosolem, půdou, nebo prachem – cestou inhalační, perorální, nebo poraněnou kůží v důsledku zranění, chirurgických zákroků, nebo po zavedení i.v. katetrů. Na rozdíl od M. tuberculosis nedochází k mezilidskému přenosu s výjimkou M. leprae, která vyžaduje dlouhodobý úzký kontakt (například infikovaný člen rodiny). NTM mohou způsobit plicní infekce napodobující tuberkulózu, infekce lymfatických uzlin, infekce kostí, abscesy a infekce kůže a měkkých tkání, které mohou být lokalizované, nebo diseminované. M. leprae může způsobit poškození periferních nervů a kožní leze. Většina NTM se pomalu množí, což má za následek, že se infekce projeví za týdny, měsíce, nebo dokonce roky po prvotní expozici.

Kdokoliv se může nakazit, ale s největší pravděpodobností budou postiženi pacienti imunosuprimovaní (například pacienti s AIDS nebo po transplantaci), lidé s preexistujícím plicním poškozením (následkem kouření, nebo předchozí tuberkulózní infekci) a pacienti s existujícím plicním onemocněním (například emfyzémem nebo cystickou fibrózou). NTM infekce může být problematická a časově náročná na léčbu, neboť se může vyvinout rezistence na běžně předepisovaná antibiotika.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny různé druhy NTM s uvedením jejich krátké charakteristiky.