Popis onemocnění

Intoxikace olovem je onemocnění vyvolané olovem z okolního prostředí. Tato expozice, charakterizovaná zvýšenými krevní hladinou olova, může vyústit v trvalé poškození zdraví, zejména u dětí. Podle americké instituce Centers for Disease Control and Prevention (CDC), má asi 310,000 dětí ve věku 1 až 5 roků ve Spojených státech hladinu olova v krvi vyšší nežli je bezpečná hranice 10 microgramů na decilitr.

Olovo je měkký kov, odolný vůči korozi, jež se vyskytuje v malých množství všude v životním prostředí. Před rokem 1978 představovalo důležitou složku v malířských nátěrových hmotách a v benzínu, používalo se pro vodovodní potrubí, ke letování potravinových konzerv a přidávalo se do pesticidů používaných pro sadařské účely. Zatímco pro uvedené účely bylo olovo ve Spojených státech zakázáno a jeho použití je pečlivě kontrolováno, používá se stále ve více nežli 100 průmyslových odvětvích a při provozování různých koníčků.

Malé částečky olova pronikají do organismu díky inhalaci či ingesci prachu obsahujícího olovo. Olovo postupuje z plic či zažívacího traktu do krevního oběhu a tak pronikne do orgánů celého těla. Postupně se z krve a různých orgánů dostává olovo do kostí a zubů, kde může setrvat celá desetiletí. Asi 94% olova u dospělých a 73% obsahu olova u dětí je nakonec skladováno v kostech. Při odstraňování olova jej organismus mobilizuje pozvolna z kostí a vylučuje jej do moči a stolice. Olovo se může někdy zpětně mobilizovat do krve a orgánů v případě fraktury kosti anebo při těhotenství. Může být transportováno z organismu matky do plodu anebo během kojení dítěte. U těhotných žen exponovaných vůči olovu může dojít k potracení plodu anebo k předčasnému porodu.

Otrava olovem postihuje téměř všechny orgány, nicméně projevy intoxikace jsou nejvíce vyjádřeny v centrálním nervovém systému a v ledvinách. Obzvláště u dětí dochází k poškození vývoje kognitivních funkcí, což vede k poruchám učení a k problémům s chováním. Akutní intoxikace olovem vyvolává encefalopatii (poruchu mozkových funkcí), silné bolesti břicha, zvracení, průjem, kóma, křeče a v některých případech i smrt. Chronická intoxikace může způsobit slabost, protrahované bolesti břicha, anémii, nevolnost, hubnutí, únavu, bolesti hlavy a ztrátu kognitivních funkcí, zejména u dětí. Chronické intoxikace při nízkých expozicích mohou být asymptomatické do té doby, nežli dojde ke zhoršování ledvinných funkcí. CDC, Americká pediatrická akademie a další instituce a organizace doporučují, aby hladina olova v krvi u dětí byla nižší nežli 10 mikrogramů na decilitr. Je-li tato koncentrace nižší, jsou toxické vlivy olova nepravděpodobné.  

Závažnost otravy závisí na věku intoxikované osoby, na tíži expozice, na době expozice vyššímu množství olova, na předchozím zdravotním a nutričním stavu. Například pacienti s deficitem železa anebo s malnutricí jsou ohroženější zvýšenou absorpcí olova.

Děti mohou být exponování vůči olovu, žijí-li v domě, který byl postaven před rokem 1978. Před rokem 1978 většina nátěrových hmot obsahovala poměrně velká množství olova. Stárnutí domovních nátěrů vede k odlučování drobných částic tvořících prach s obsahem olova, které děti polknou anebo inhalují. Rovněž půda kolem domu může obsahovat částice olova a představovat tak rovněž zdroj expozice. Podle CDC má například v USA asi 24 miliónů bytových jednotek olovnaté nátěry a prach kontaminovaný olovem. Z toho asi ve 4 milionech domech žije jedno nebo dvě děti.

(Pozn. překlad.: v EU rozhodnutím REACH (EuropeanCommunity Regulation on Chemicals)existuje zákaz používání uhličitanu a síranu olova jako přísad do nátěrových hmot, s výjimkou restaurátorských prací. Ostatní sloučeniny vzhledem k tomu, že jsou toxické pro reprodukční funkce, kategorie 1, nesmí být použity do jakýchkoli přípravků, tedy i do nátěrových hmot. – konzultace Národního refererenčního centra pro průmyslové chemické látky a přípravky, MUDr. Zdeňka Trávníčková, CSc.

Obsah olova, používaného v nátěrových hmotách v minulých desetiletích v tehdejší ČSSR, se nepodařilo přesně zjistit).

K většině intoxikací u dospělých dochází při zaměstnání nebo při provozování koníčků. Přenášejí-li exponované osoby olovo na oděvu, mohou kontaminovat automobily, obydlí a exponovat tak vůči olovu i své děti a partnery. Rovněž při některých koníčcích mohou být jejich provozovatelé exponováni vůči potenciálně vysokým hladinách olova.  

Obory, rizikové z hlediska expozice olovu:

• Tavení olova
• Konstrukční práce
• Svařování oceli
• Rekonstrukce mostů
• Instrukce na střelnicích, čištění zbraní
• Přestavby objektů a opravy lakových nátěrů
• Slévárenství
• Recyklace kovového odpadu
• Autoopravárenské práce
• Zpracovávání kabelů

Koníčky a další činnosti rizikové z hlediska expozice olovu:

• Odlévání kulek a rybářských olůvek
• Rekonstrukce domů postavených před rokem 1978
• Střelba na střelnicích
• Pájení olovem
• Opravy automobilů
• Barvení skla
• Glazování v hrnčířství
• Malby s použitím uměleckých barev
• Dlouhodobé skladování ovocných šťáv v olovnatém křišťálu

Olovo mohou obsahovat i některé lidové léky, některé druhy zdravé stravy, nutriční doplňky, kosmetika, bižuterie, hračky a importované konzervované potraviny. Lékaři by měli uvažovat o screeningu o osob, zejména u dětí imigrantů či uprchlíků anebo u dětí adoptovaných z jiných zemí, které mohou být vystaveni vyššímu riziku excesívní expozice olovu.