Sterilita a infertilita

Zatímco v anglosaské literatuře se používá termín infertilita pro stav a onemocnění, které postihuje reprodukční systém a zabraňuje úspěšnému těhotenství, v našich podmínkách se obvykle rozlišuje termín sterilita a infertilita. Sterilita (neplodnost) se používá pro stav, kdy se páru nedaří spontánně otěhotnět a odpovídá tak v podstatě výše popsané definici pro termín „infertility“. Termín infertilita je pak používán pro stav, kdy je pár schopen spontánní koncepce, ale žena není schopna donosit živý plod (opakované potraty, opakované těhotenské ztráty). Diagnóza je obvykle stanovována, pokud se páru nedaří spontánní koncepce při pravidelném, nechráněném pohlavním styku datovaného do doby předpokládané ovulace v průběhu 6-12 měsíců, nebo pokud není žena  schopna donosit životaschopný plod.

Fertilní schopnosti mohou být porušeny na všech úrovních reprodukčních procesů – při vývoji a uvolnění vajíčka (folikulogeneze, ovulace), fertilizaci, transportu oplodněného vajíčka z vejcovodů do dělohy, implantaci embrya v endometriu dutiny děložní, nebo v časování pohlavního styku či zdravotním stavu po otěhotnění. U žen patří mezi periferní pohlavní orgány zevní rodidla (vulva), pochva, děložní čípek, děloha, vejcovody a vaječníky. U mužů varlata, chámovody, seminální váčky, prostata a penis. Velmi zásadní roli hrají v reprodukčních procesech hormonální regulace a metabolické vlivy (hypotalamus, hypofýza-podvěsek mozkový, štítná žláza a hormony produkované periferními pohlavními žlázami – vaječníky a varlaty).

S poruchami fertilních funkcí se setkáváme přibližně u 10-20% amerických párů, v našich geografických podmínkách je prevalence obdobná. Sterilita může být způsobena mužským faktorem (přibližně 40% případů), ženským faktorem (okolo 40% případů), nebo se na jejím vzniku mohou podílet oba partneři či je její příčina nejasná (okolo 20% případů). Důležitým faktorem, který se uplatňuje hlavně u žen, je věk. Ženy se rodí s již danou zásobou folikulů a tedy i vajíček, které se již v průběhu života nemají možnost obnovovat, pouze se postupně spotřebovávají. S procesem stárnutí vajíček je spojen vyšší výskyt porušené DNA, stejně tak hrozí s narůstajícím věkem rozvoj hormonálních dysbalancí.  

Přestože se často nepodaří přesnou příčinu sterility zjistit, obvykle je za její rozvoj odpovědno několik problémů či diagnóz. Patří mezi ně endometrióza či následky pohlavně přenosných či jiných infekčních onemocnění. Roli mohou hrát i nutriční vlivy, životní styl, faktory životního prostředí. Mezi častější příčiny patří i patologický spermiogram, neprůchodnost vejcovodů, porucha ovulace a cervikální faktor (např. cervikální hlen neprostupný pro spermie či s přítomností protilátek). U přibližně 10% párů se etiologický faktor nezjistí.

Vyšetřovací proces u sterility a infertility je komplexní, nákladný i časově náročný. K odhalení jejich příčin oba partněři podstupují fyzikální vyšetření, krevní odběry, hodnocení životního stylu, ultrazvukové vyšetření.