Onemocnění štítné žlázy

Štítná žláza je malá žláza motýlovitého tvaru lokalizovaná pod štítnou chrupavkou. Žála má neobyčejně důležitou úlohu při řízení tělesného metabolismu, tj. řídí způsob, jak organismus zužitkovává energii. Slouží k tomu hormony, které štítná žláza vytváří – tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3), které jsou krevním oběhem roznášeny po celém organizmu. Pod vlivem těchto hormonů dostávají buňky informaci jak rychle zužitkovávat energii a vytvářet bílkoviny. Štítná žláza tvoří také kalcitonin, hormon, který napomáhá řízení krevních hladin kalcia tím, že brzdí uvolňování kalcia z kosti a zvyšuje vylučování kalcia ledvinami.

Množství T4 a T3 v krvi je řízeno zpětnovazebním mechanismem. Když jejich hladiny v krvi klesají, pak hypotalamus uvolňuje tyrotropin uvolňující hormon (TRH), který stimuluje z hypofýzy tyrotropin stimulující hormon (TSH). TSH pak ve štítné žláze stimuluje tvorbu a sekreci zmíněných hormonů. V případě, je-li v krvi dostatek hormonů štítné žlázy, množství vylučovaného TRH a TSH klesá.

Ve štítné žláze se vytvořený T4 a T3 uskladňují ve vazbě na protein nazývaný tyreoglobulin. Vytvoří-li se v organismu potřeba, může štítná žláza ihned uvolnit hormony z této zásobárny do cirkulace. V cirkulaci je většina T4 a T3 vázána na vazebný protein pro tyreoidální hormony (TBG) a tím je do svého uvolnění z této vazby inaktivní. Vlastním hormonem, který působí na tkáně je T3. T4 se musí nejprve ve tkáních na T3 konvertovat.

K onemocněním organismu vedou změny v sekreci hormonů štítné žlázy ať ve smyslu nedostatečné či zvýšené sekrece. Snížená tvorba vede k hypotyreóze. Při ní dochází k zpomalování tělesných funkcí, což vede k příbytku na váze, suché kůži, zácpě, intoleranci zimy, oteklé kůži,  vypadávání vlasů, únavě a menstruačním nepravidelnostem u žen. Těžká neléčená hypotyreóza, která se nazývá myxedém, může vést k srdečnímu selhání a k ztrátě vědomí (myxedémové koma). U dětí hypotyreóza způsobuje zpomalený růst a opždění pohlavního vývoje. U malých dětí způsobuje mentální retardaci. Pokud je onemocnění včas rozpoznáno a léčeno, mohou se tato postižení minimalizovat. Proto se provádí u všech novorozenců depistáž, která dovede sníženou funkci štítné žlázy odkrýt a prosazuje se i vyšetřování funkce štítné žlázy těhotných.

V případě, že štítná žláza vytváří nadbytečná množství hormonů štítné žlázy, rezultuje hypertyreóza, která urychluje tělesné funkce. To způsobuje příznaky jako urychlená srdeční činnost, úzkostnost, hmotnostní úbytek, poruchy spánku, třes rukou, slabost a někdy průjem. Mohou být otoky kolem očí, nemocní si stěžují na suchost a pálení očí a v některých případech dochází k protrusi očních bulbů - exoftalmu. Postižená osoba si stěžuje na světloplachost a poruchy vizu. Je omezena oční pohyblivost a nemocní mají strnulý pohled.

Zvýšené hladiny kalcitoninu jsou spojeny s dvěma vzácnými onemocněními: medulární karcinom štítné žlázy a benigní hyperplasie C buněk štítné žlázy. Při excesivní tvorbě kalcitoninu mohou si nemocní stěžovat na chronické průjmy.

Poruchy funkce štítné žlázy způsobují často zvětšení štítné žlázy či mohou způsobit růst jednoho či více uzlů štítné žlázy. Viditelné zvětšení štítné žlázy se nazývá struma. Toto zvětšení může být někdy bolestivé, může způsobovat pocit cizího tělesa v krku či může mít potíže při polykání.

Obvyklá onemocnění štítné žlázy

Některé z postižení štítné žlázy se vyskytuje u 30% evropské populace. Nejčastější jsou:

• Gravesova – Basdowova choroba.Je to nejčastější příčina zvýšené funkce štítné žlázy. Imunní systém postižených osob vytváří protilátky, které se váží na buňky štítné žlázy a stimulují nadbytečnou tvorbu jejích hormonů.

• Hashimotova thyreoiditida. Je to nejčastější příčina snížené činnosti štítné žlázy. Je to chronické autoimunitní onemocnění, kde vytvářené protilátky se  také váží na buňky štítné žlázy, ale  současně je mohou poškodit a vést tak ke snížené tvorbě hormonů štítné žlázy.

• Karcinom štítné žlázy. Nádory štítné žlázy lze zařadit mezi vzácná onemocnění. Jeho incidence se pohybuje kolem 50 nových případů za rok na 1 milion obyvatel. Rozeznávají se čtyři hlavní typy karcinomu štítné žlázy: papilární, folikulární, anaplastický a medulární. Papilární karcinom tvoří ze všech karcinomů štítné žlázy 60-70 %. Postihuje více ženy než muže a je častější u mladých lidí. Folikulární karcinom tvoří 15%. Je to agresivnější typ a má tendenci se vyskytovat u starších žen. Anaplastický karcinom se rovněž vyskytuje u starších žen, tvoří 5% všech karcinomů, roste agresivně a je obtížně léčitelný. Medulární karcinom (MTC) se vyvíjí z C-buněk, které jsou dispersně roztroušeny po štítné žláze. MTC tvoří kalcitonin a vyskytuje se společně s jinými karcinomy endokrinního systému jako tzv. syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie. Pokud se již šíří mimo štítnou žlázu je rovněž obtížně léčitelný.

• Uzly štítné žlázy. Uzel či uzly ve štítné žlázy se najdou ve 20% naší populace. Jsou buď tuhé nebo cystické. Většina z nich je bezvýznamných, v některých z nich však může být přítomen karcinom štítné žlázy a je třeba je včas odstranit.

• Thyreoiditida.  Thyreoiditida je zánět štítné žlázy, který může být spojen s hypofunkcí i hyperfunkcí. Štítná žláza může být bolestivá, s pocitem cizího tělesa v hrdle, ale často je zcela bez příznaků. Je způsobena nejčastěji autoimunitním procesem, méně často infekcí, chemikáliemi toxickými pro buňky štítné žlázy nebo vzniká z dosud neznámých příčin. Podle příčiny může probíhat jako akutní, přechodné nebo chronické onemocnění.

• Struma.Struma je viditelné zvětšení štítné žlázy. V minulosti byla struma velmi častá a byla způsobena nedostatkem jodu ve stravě – jod je totiž nutnou součástí pro tvorbu hormonů štítné žlázy. U nás, kde se jodizuje sůl je incidence strumy z nedostatku jodu nízká. V některých státech tvoří tato struma a s ní spojená hypothyreóza dosud závažný problém. Strumu však může způsobit kterékoliv z výše uvedených onemocnění. Struma může komprimovat vitální struktury na krku včetně průdušnice a jícnu. To může způsobit dechové a polykací obtíže.