Popis onemocnění

Hepatitida je zánět jater, který může být způsoben virovou infekcí, chemickými látkami, léky, alkoholem, vrozenými nemocemi nebo imunitním systémem pacienta. Tento zánět může být akutní s postupným vymizením během několika týdnů až měsíců, nebo chronický přetrvávající mnoho let. Chronická hepatitida může přetrvávat 20 i více let před tím, než způsobí významnější příznaky progresivního poškození jater, jako jsou cirhóza (jizevnatěji a ztráta funkce), rakovina jater, nebo smrt. Játra jsou životně důležitým orgánem umístěném v pravém horním kvadrantu břicha. Mají řadu funkcí včetně zpracování živin, vytváření žluče pro trávení tuků, syntézy mnoha důležitých bílkovin, regulace krevní srážlivosti, metabolizace potenciálně toxických látek na neškodné, které tělo využívá nebo vylučuje. Zánět může (v závažných případech) interferovat s těmito procesy a umožňuje akumulaci potenciálně toxických látek.

Příznaky hepatitidy jsou stejné bez ohledu na příčinu, ale liší se pacient od pacienta a mohou se lišit i v průběhu onemocnění. Mnoho pacientů s akutní hepatitidou má mírné příznaky, které mohou být zaměněny za příznaky chřipky. Ty zahrnují únavu, nausea, ztrátu chuti, horečku a bolesti břicha. U jiných pacientů se může objevit žloutenka, svědění, tmavě zbarvená moč a světlá stolice. Fyzikální vyšetření může odhalit bolestivá a zvětšená játra. Chronická hepatitida obvykle nezpůsobuje žádné příznaky, nebo může být vnímána pouze jako ztráta energie a únava. U některých pacientů chronická hepatitida postupně poškozuje játra a po mnoha letech způsobuje jaterní selhání. Chronická forma typicky přetrvává po mnoho let a pouze vzácně se vyléčí bez léčby.

Virová hepatitis

Nejčastější příčinou hepatitidy je virová infekce. Viry hepatitidy se nazývají podle pořadí, jak byly objeveny: viry hepatitidy A, B, C, D, a E (viz Tabulka virových hepatitid).

• Hepatitis A se šíří infikovanou vodou a potravou, které byly infikovány stolicí. Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) odhaduje, že až jedna třetina populace USA je během svého života infikována virem hepatitidy A. Příznaky mohou být podobné chřipce a často nejsou přisuzovány hepatitidě. Většina pacientů se uzdraví během 6 měsíců.
• Hepatitis B je nejčastější příčinou akutní virové hepatitidy. Může se šířit krví, infikovanými jehlami, pohlavním stykem, nebo z matky na dítě. Každým rokem je v USA přibližně 73000 nových případů, což je pokles od roku 1980, kdy byl průměr 260000. Většina pacientů se zlepší bez jakékoli intervence, ale asi 1-3% pacientů se stává nosiči - chronicky infikovanými nemocnými, kteří mohou infikovat jiné lidi. Obzvláště rizikoví jsou novorozenci, u kterých dochází v 90% k rozvoji chronické infekce. S nástupem screeningových programů pro těhotné ženy a vakcinace novorozenců došlo k poklesu případů infikovaných novorozenců. Většina pacientů s chronickou hepatitidou B je nyní zaznamenávána v částech světa, kde je infekce mezi novorozenci stále častá (zejména jižní a východní Evropa a Afrika).
• Hepatitis C se šíří hlavně kontaminovanou krví. Může to být používáním společných jehel nebo jiných nástrojů mezi narkomany; použitím kontaminovaných nástrojů používaných pro piercing a tetování; profesionální expozicí pracovníků ve zdravotnictví používajících jehly nebo jiné ostré předměty; při sexuálních aktivitách vedoucích k poranění tkání; přenosem z matky na plod; nebo poraněním při sportu nebo jiných aktivitách. Hepatitida C je méně častá než hepatitida B jako příčina akutní hepatitidy, ale většina nemocných vyvine chronickou infekci. Podle CDC se u 55-85% nemocných exponovaných virové infekci vyvíjí infekce chronická.
• Hepatitida D a E jsou v USA (i v ČR) vzácné. Hepatitis D způsobuje infekci pouze v přítomnosti infekce virem hepatitidy B a způsobuje horší průběh tohoto onemocnění. Šíří se obvykle krví nebo infikovanými jehlami. Hepatitida E se šíří podobným způsobem jako hepatitida A a vyskytuje se primárně v Asii, Africe, a jižní Americe.

Chemicky indukovaná hepatitis

Játra jsou zodpovědná za metabolismus alkoholu, léků a toxinů zevního prostředí. Játra je metabolizují na látky, které mohou být využity nebo vyloučeny z těla. Některé léky nebo chemické látky způsobují poškození jater, je-li člověk vystaven jejich vysokým dávkám. Acetaminofen, který se nachází v mnoha nepředpisových i předpisových lécích, je jedním z příkladů. V terapeutických dávkách je používán jako analgetikum, ale ve velmi vysokých dávkách nebo v kombinaci s alkoholem může způsobit život ohrožující akutní selhání jater. Excesivní konzumace alkoholu sama o sobě působí na játra také toxicky a je jednou z nejčastějších příčin chemické hepatitidy.

Mnoho léků může u citlivých jedinců způsobit hepatitidu. Tento nežádoucí účinek léků nelze předem odhadnout, a zdá se, že je spojen s alergickou reakcí. Mezi takové léky patří například anestetika, antibiotika, anabolické steroidy, a léky proti křečím.

Vrozené formy hepatitidy

Některé vrozené nemoci způsobují akutní nebo chronickou hepatitidu. Nejčastějším z těchto onemocnění je hemochromatóza, vrozená nemoc způsobená nadměrným ukládáním železa v těle. Játra jsou jedním z hlavních postižených orgánů, a chronická hepatitida může být projevem hemochromatózy. Relativně častou vrozenou nemocí je deficience alfa 1-antitrypsinu a u postižených dětí se vyskytuje akutní i chronická hepatitida. U dospělých je postižení jater většinou obtížněji diagnostikovatelné, ale nemocní s deficiencí alfa-1-antitrypsinu mají častěji cirhózu a rakovinu jater. Vzácnější vrozenou nemocí je Wilsonova nemoc, kde dochází k akumulaci mědi v játrech, mozku a v dalších tkáních. Onemocnění může způsobovat akutní i chronickou hepatitidu. Pokud není Wilsonova nemoc léčena, dochází k progresivnímu zhoršování a onemocnění má fatální průběh.

Nealkoholové ztukovatění jater (NAFLD) a chronická hepatitis

Jednou z nejčastějších příčin chronické hepatitidy je akumulace nadměrného množství tuku v játrech. K tomu dochází u lidí s metabolickým syndromem, což je kombinace obezity, hypertenze, vysokých hladin triglyceridů, nízkého HDL cholesterolu, a insulinové rezistence nebo diabetu 2. typu. Závažnější forma hepatitidy je někdy nazývána nealkoholovou steatohepatitidou (NASH). Neexistují laboratorní testy na diagnostiku NAFLD nebo NASH, kromě vyšetření jaterní biopsie.

Autoimunní hepatitis

Autoimunní hepatitis je obvykle chronickou formou hepatitidy, která často vede k progresivnímu poškození jater; u zhruba 25% případů se může manifestovat jako akutní hepatitis. Je častější u žen než u mužů; podle American Liver Foundation je 70% pacientů žen. Z důvodů, které nejsou úplně známy útočí imunitní systém pacienta na jeho játra. Autoimunní hepatitis může být sdružena s jinými autoimunními nemocemi, jako jsou diabetes 1. typu, ulcerózní kolitis, a Sjogrenův syndrom.