Popis onemocnění

Mykotické infekce představují invazi do tkání, která je způsobena jedním nebo více druhy plísní. Infekce mají široký rozsah od povrchových a lokalizovaných kožních procesů, postižení hlubších tkání až po závažné plicní infekce, sepse a systémová onemocnění. Některé plísně jsou považovány za oportunní patogeny, zatímco jiné jsou patogenní i pro osoby bez postiženého imunitního systému (tj. u imunokompetentních pacientů). 

Plísně patří do čtyř hlavních skupin patogenů (tj. bakterie, viry, paraziti a plísně). Plísně se vyskytují ve dvou formách: jednobuněčné kvasinky nebo rozvětvené vláknité plísně. Některé plísně jsou dimorfní - tj. mění se podle prostředí, ve kterém se nacházejí. Zatímco kvasinky nelze spatřit pouhým okem, plísně je možné pozorovat jako chmýřovité skvrny na přezrálém ovoci či okoralém chlebu nebo jako plíseň ve sprše či jako houby rostoucí na shnilých kládách. Celkově se v prostředí vyskytuje více než 50 000 druhů plísní, ale méně než 200 druhů je spojováno s lidskými infekcemi, přičemž 20 až 25 druhů je běžnou příčinou lidských onemocnění.

K většině mykotických infekcí dochází v důsledků expozice spórám, které se nacházejí na površích nebo ve vzduchu, v půdě či v ptačích exkretech. Ideální prostředí pro růst plísní představuje exponovaná osoba s narušeným imunitním systémem. I když každý jedinec může onemocnět mykotickou infekcí, určitá skupina lidí je ve zvýšeném riziku infekce nebo její rekurence. Mezi tyto osoby patří příjemci tkáňových nebo orgánových transplantátů, pacienti s HIV/AIDS a nemocní na chemoterapii nebo imunosupresivní léčbě či pacienti s vedlejšími chorobami, jako jsou diabetes a chronická plicní onemocnění.

Mykotické infekce mohou postihovat povrchové struktury kůže, kožní záhyby a další lokalizace, které se mohou zapařit. Mykotické infekce se mohou objevit v místech poranění, na sliznicích, ve vedlejších nosních dutinách a v plicích. Mykotické infekce mohou aktivovat imunitní systém, což může způsobit zánět a poškození tkání a u některých osob může vyvolat alergickou reakci.

Řada mykotických infekcí zůstává ohraničena na malé ploše, jako jsou meziprstní prostory, zatímco jiné infekce se šíří kůží do hlubších tkání. Infekce, které mají tendenci se šířit nebo začínají v plicích, se mohou dostat do krve a dále diseminovat. Některé mykotické infekce mohou ustoupit spontánně, ale většina vyžaduje léčbu, která může trvat i delší dobu. Infekce s tendencí k diseminaci jsou závažné a pokud nejsou adekvátně léčeny, mohou způsobit trvalé poškození nebo v některých případech mohou skončit i fatálně. Pouze u několika mykotických infekcí může dojít k mezilidskému přenosu, a naopak, celá řada těchto infekcí je pouze endogenních.