Popis onemocnění

Děložní hrdlo je anatomická struktura v ženské pánvi, nasedající na pochvu. Vnější část hrdla děložního, která je viditelná z pochvy, se nazývá děložní čípek (cervix). Odtud pokračuje hrdlo do dutiny děložní. Karcinom děložního hrdla je způsoben nekontrolovatelným růstem buněk na děložním čípku. Děložní čípek je nejspodnější část ženské dělohy. Děloha má tvar hruškovitého tvaru a je spojena s horní částí pochvy. 
Rakovina děložního hrdla začíná pomalu. Nejdříve vznikají předrakovinné (prekancerózní) změny buněk lemujících vnitřní a vnější stranu děložního čípku a jsou odlišné od normálních buněk čípku. Tyto změny, které bývají nalezeny v Papanicolaově testu (Pap test – stěr z děložního čípku), jsou označovány jako „atypické buňky“. Atypické buňky nejsou úplně jednoznačně předrakovinný stav, ale mohou být způsobeny i infekcí či podrážděním děložního čípku. Jestliže se předrakovinné změny ponechají neléčené, atypické buňky se mohou v průběhu času měnit v ještě více abnormální (vzhledově nenormální) a s větší pravděpodobností se  změnit až na karcinom. V Pap testech jsou tyto buněčné přeměny nazývány jako nízký až vysoký stupeň dlaždicovitého intraepiteliálního poškození. Jestliže dojde ke přeměně na nádorové buňky, jsou změny zpočátku omezeny pouze na povrchovou vrstvu buněk a hlenotvorných žlázek (carcinoma in situ, tj. nádor místně ohraničený). Bez další léčby nádorové buňky rostou a pronikají do okolních tkání děložního čípku a mohou se šířit do dalších tkání, např. do děložního těla. Kolem 80 – 90 % nádorů děložního čípku tvoří dlaždicové (skvamózní) rakovinné buňky, které vytváří plochu pokrývající povrch děložního čípku. Většina zbylých případů jsou adenokarcinomy,  vznikající z buněk produkujících hlen, tj. ze žlázových buněk vnitřní části čípku (endocervix = vchod děložního čípku). Málo karcinomů děložního čípku je směsí obou typů karcinomů.
Díky včasnému záchytu předrakovinných stavů nebo časné neinvazivní formy rakoviny (in situ) je rakovina děložního čípku snadno vyléčitelná. Naopak pozdně diagnostikovaná končí často fatálně. V pokročilém stádiu se rakovina děložního čípku začne šířit do zbytku dělohy, močového měchýře, konečníku a břišní stěny. Nakonec postihuje pánevní lymfatické uzliny a metastazuje. Rakovina děložního čípku může pak postihnout i ostatní orgány v celém těle.
Pokročilá rakovina děložního čípku patřila v minulosti k nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Zavedením Papanicolaovova testu (Pap), screeningového nástroje, který umožňuje zjistit rakovinné nebo předrakovinné změny na děložním čípku, se snížila četnost rakoviny děložního čípku ve vyspělých zemích až o 70 %. V rozvojových zemích bez screeningových programů je rakovina děložního čípku stále závažným zdravotním problémem. Rakovina děložního čípku je stále jedním z nejčastějších typů rakoviny u žen po celém světě. Podle zdravotnické ročenky v posledních letech ročně lékaři v České republice diagnostikují přes 1 000 nových případů a ročně na tuto diagnózu zemře přibližně 400 pacientek, přičemž rozdíl oproti západoevropským zemím je téměř dvojnásobný a nijak se nezmenšuje.

další
Tento text byl vložen 30.01.2011

Tyto internetové stránky odpovídají norme HONcode pro duveryhodné zdravotnické informace: overit.

Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace:
ověřit zde

co je HONcode?