Krvácivý stav

Krvácivý stav je získaný nebo vrozený sklon k nadměrnému krvácení. Za normálních podmínek zůstává krev uvnitř cév. Nicméně pokud dojde k poranění žil nebo tepen, začne krev vytékat buďto navenek, nebo do tělesných tkání. Tělo zastavuje krvácení prostřednictvím komplexního srážecího procesu zvaném hemostáza. Během tohoto procesu dochází ke stažení poraněné cévy a tím omezení průtoku krve. Poté se na poraněné ploše nahromadí krevní destičky, přilnou shluknou se a vytvoří primární destičkovou zátku (trombus). Zároveň aktivují další krok v procesu krevního srážení zvaný koagulační kaskáda.

Jakmile je spuštěna koagulační kaskáda, jsou postupně jeden po druhém aktivovány jednotlivé koagulační faktory. Na konci koagulační kaskády je přeměňován solubilní fibrinogen (fibrinogen rozpustný v tekutině) v nerozpustné fibrinové vlákno. Tato vlákna se spojí příčnými vazbami a vytvoří stabilní fibrinovou síť. Fibrinová síť se proplétá primárním destičkovým trombem a v místě poranění vzniká stabilní krevní sraženina. Tato bariéra brání další krevní ztrátě a zůstává v místě poranění až do doby jeho úplného zhojení. Hemostáza je dynamický proces, jakmile se již sraženina formuje, jsou aktivovány určité koagulační faktory, které mají za úkol zpomalit proces krevního srážení. Nakonec je krevní sraženina  rozpouštěna v procesu zvaném fibrinolýza a sice v okamžiku, kdy je již poranění zcela zhojeno. Normální, zdraví lidé mají zachovanou rovnováhu mezi tvorbou a rozpouštěním krevní zátky tak, aby krvácení nebylo nadměrné a aby krevní zátka byla odstraněna tehdy, když již není nezbytná.

Krvácivý stav nastává, pokud se vyskytne v procesu krevního srážení chyba. Pokud v procesu krevního srážení nějaká součást chybí, je jí nedostatek nebo je nefunkční. Krvácivý stav může být vrozeně těžký a krvácivé příhody se začínají objevovat již v časném dětském věku. Nebo může být krvácivý stav mírný a nadměrné krvácení se vyskytuje pouze v souvislosti s chirurgickým, zubním zákrokem nebo poraněním.  Krvácivý stav se může projevovat nejrůznějšími druhy krvácení: z nosu, z dásní, tvorbou modřin, silným menstruačním krvácením, krvácením do stolice a/nebo moči, ale i krvácením do kloubů (a následnými příznaky podobnými artritidě), do oka (s následnou ztrátou zraku) a rozvojem chronické anémie (chudokrevnosti).

Mezi příčiny krvácivého stavu patří: poruchy cévní stěny, poruchy tvorby a funkce jednoho nebo více koagulačních faktorů, tvorba protilátek proti jednomu nebo více koagulačním faktorům, porucha tvorby nebo funkce destiček a/nebo celistvosti a stability krevní sraženiny.  Vrozené krvácivé stavy jsou vzácné a bývají způsobeny nedostatkem nebo poruchou funkce jednoho koagulačního faktoru nebo jedné součásti procesu krevního srážení. Nejčastější je von Willebrandova choroba (von Willebrandův faktor je bílkovina, která pomáhá krevním destičkám přilnout k místu poranění). Mezi další časté vrozené krvácivé stavy patří hemofilie A (nedostatek faktoru VIII). Získané krvácivé stavy jsou rozmanité a vyskytují se podstatně častěji než vrozené. Jedním z nejčastějších je kombinovaný deficit faktorů způsobený onemocněním jater nebo nedostatkem vitamínu K (řada koagulačních faktorů je produkována v játrech a některé jsou vitamín K dependentní, tj. k jejich aktivitě je potřeba vitamin K). Další možnou příčinou je výskyt inhibitoru určitého koagulačního faktoru (obzvláště inhibitoru faktoru VIII, protilátky proti faktoru VIII).