Acidóza a alkalóza

Také známy jako: Poruchy adicobazické rovnováhy

Acidóza a alkalóza jsou termíny užívané k popsání abnormální situace, která je způsobena nadbytkem kyselin nebo alkalických látek (bází) v krvi. Normální pH krve musí být udržováno v úzkém rozmezí 7,36 – 7,44, aby byla zajištěna správná funkce metabolických procesů a dodávka dostatečného množství kyslíku tkáním. Acidóza označuje přebytek kyselin v krvi, což způsobuje pokles pH krve pod hodnotu 7,36, zatímco alkalóza znamená přebytek bází v krvi s následným růstem pH krve nad 7,44. Mnohé stavy a nemoci mohou ovlivňovat regulaci pH krve a způsobit, že se pH krve dostane mimo rozmezí zdravých osob.

Při metabolismu vzniká velké množství kyselin, které musí být neutralizována a/nebo vyloučeny, aby se zachovalo normální pH. Většinu kyselin tvoří kyselina uhličitá, která vzniká z oxidu uhličitého (CO₂) a vody. Vzniká I menší množství kyseliny mléčné (laktátu), ketokyselin a jiných organických kyselin.

Hlavní orgány, podílející se na udržování pH krve, jsou plíce a ledviny. Plíce zbavují těla kyselin vydechováním CO₂. S nárůstem či poklesem dechové frekvence se mění množství CO₂, které je vydechováno, což může měnit pH krve během sekund až minut. Ledviny vylučují kyseliny do moči a ovlivňují koncentraci hydrogenuhličitanů (bikarbonátů, HCO₃) v krvi; ty mají alkalický charakter. Změny pH následkem nárůstu či poklesu koncentrace HCO₃^- jsou mnohem pomalejší než v případě CO₂, jedná se o hodiny až dny. Oba tyto procesy fungují neustále a velmi pečlivě kontrolují pH krve zdravých osob.

Pufrovací systémy, které brání velkým výkyvům pH, také přispívají k regulaci koncentrace kyselin a bází. K hlavním krevním pufrům patří hemoglobin (v červených krvinkách), plazmatické bílkoviny, hydrogenuhličitany a fosfáty.

Absolutní množství kyselin nebo bází má menší význam pro změny pH krve než rovnováha mezi nimi (viz obr. 1 níže). Acidóza může být vyvolána zvýšenou tvorbou kyselin v organismu, požitím látek, které se mohou metabolizovat na kyseliny, sníženým vylučováním kyselin nebo naopak zvýšenými ztrátami bází. Alkalóza může vzniknout následkem změn v koncentraci elektrolytů, např. při dlouhodobém zvracení či těžké dehydrataci  podávání či spotřebě alkalických látek a při hyperventilaci (se zvýšeným vylučováním kyselin ve formě CO₂). Jakékoliv onemocnění nebo stav, které ovlivňuje plíce, ledviny, metabolismus nebo dýchání má schopnost vyvolat acidózu nebo alkalózu. Normální rovnováha mezi kyselinami a bázemi a příčiny jejích poruch jsou znázorněny na obr. 1. 

Důležitá fakta:

• Hodnota pH krve se normálně pohybuje mezi 7,36 a 7.44.
• Úkolem organismu je udržet rovnováhu mezi příjmem/tvorbou kyselin a bází a jejich vylučováním.
• Porucha této rovnováhy vede k acidóze (přebytku kyselin) nebo alkalóze (přebytku bází).
• Rovnováha může být obnovena zvýšeným vylučováním a/nebo snížením příjmu těchto látek.

Poruchy acidobazické rovnováhy se dělí do dvou velkých skupin:

• Poruhy, které ovlivňují dýchání (respiraci) a vedou ke změnám koncentrac CO₂ se nazývají respirační acidóza (nízké pH) a respirační alkalóza (vysoké pH). Respirační poruchy acidobazické rovnováhy bývají obvykle způsobeny onemocněním plic nebo stavy, které ovlivňují normální dýchání.
• Poruchy měnící koncentraci HCO₃^- se nazývají metabolická acidóza (nízké pH) a metabolická alkalóza (vysoké pH). Metabolické poruchy acidobazické rovnováhy mohou být způsobeny onemocněním ledvin, změnami v koncentraci elektrolytů, těžkým zvracením nebo průjmem, požitím určitých léků či jedů a nemocemi, které ovlivňují normální metabolismus (např. diabetes mellitus).