CMV

Oficiální názevCytomegalovirus
Související vyšetření

Protilátky viru Epsteina a Barrové, Herpes, TORCH, Virus varicella-zoster

Proč se nechat vyšetřit?

Pokud váš lékař má podezření, že máte nebo jste nedávno prodělali cytomegalovirovou infekci (CMV), nebo pokud je důležité vědět, že jste kdy vůbec CMV infekci prodělali – dříve než přijmete orgánový transplantát.

Kdy vyšetření použít?

Když dospívající, těhotná žena nebo pacient s oslabenou imunitoupříznaky podobné chřipce, které značí, že by se mohlo jednat o CMV infekci; když novorozenec má mnohočetné vrozené anomálie, nevysvětlitelnou žloutenku nebo anémii, a/nebo když dítě má záchvaty nebo vývojové problémy, které mohou být způsobeny CMV.

Požadovaný druh vzorku

Vzorek získaný ze žíly na paži pacienta pro CMV vyšetření na protilátky; ke zjištění samotného viru, vzorkem může být krev, moč nebo sputum (hlen), amniová tekutina, cerebrospinální tekutina – mozkomíšní mok, duodenální tekutina nebo tkáň těla.

Příprava před testem?

Ne

Co je vyšetřováno?

Vyšetření na cytomegalovirus (CMV) se objednává ke zjištění, zdali někdo v současné době byl infikován nebo nedávno prodělal infekci CMV. Také může být někdy objednán ke zjištění, zdali byl člověk někdy vystaven CMV. Vyšetření na CMV zahrnuje buď měření protilátek na CMV, imunoproteinů, které se vytvořily jako odpověď na CMV, nebo detekci viru samotného. Virus je zjišťován po dobu trvání aktivní infekce kultivací CMV nebo se zjišťuje genetický materiál viru (jeho DNA).

Ve Spojených státech 50-85 % dospělých bylo nakaženo CMV. Většina lidí se nakazí jako děti nebo v dospívání a nevykazují žádné zjevné příznaky nebo zdravotní problémy. CMV se nachází při aktivní infekci v mnoha tělních tekutinách, včetně slin, moči, krve, mléku, spermatu, hrdelního sekretu, a mozkomíšního moku. Lehce se přenáší na ostatní úzkým fyzickým kontaktem nebo kontaktem s infikovanými předměty jako jsou např. dětské pleny nebo hračky. Poté co odezní počáteční „primární“ infekce, CMV virus se stává latentním – skrytým – podobně jako u ostatních členů skupiny herpes virů. Cytomegalovirus zůstává v těle pacienta po zbytek jeho života, aniž by způsoboval nějaké potíže, ale může se znovu zaktivovat, když je pacientův imunitní systém oslaben.

CMV může způsobit problémy v těchto případech:

  • U dospívajících, primární CMV infekce může způsobit onemocnění podobné chřipce nebo typu mononukleózy. Tento stav, při kterém jsou obtíže, jako je extrémní únava, horečka, zimnice, bolesti těla a /nebo bolesti hlavy, obvykle odezní během několika málo týdnů
  • U dětí, primární CMV infekce může způsobit závažné fyzické a vývojové problémy, pokud jsou ženy prvně nakaženy během těhotenství a předají infekci dále dítěti skrze placentu. Většina plodů (okolo 90 %), které jsou nakaženy, se jeví zcela normálně při narození, ale mohou se u nich o několik měsíců později rozvinout poruchy sluchu nebo zraku, pneumonie, záchvaty a/nebo opožděný mentální vývoj. V několika případech může dojít k potratu, zatímco ostatní děti mohou mít příznaky při narození, jako je žloutenka, anémie, zvětšená slezina nebo játra a malá hlava. Některé z těchto příznaků a potíží časem odezní, ale jiné mohou přetrvávat.
  • U osob s oslabeným imunitním systémem, CMV může způsobit vážné onemocnění nebo smrt. Jsou to HIV pozitivní nebo nemocní AIDS, osoby s transplantovaným orgánem nebo kostní dření a osoby, které podstupují chemoterapii kvůli rakovině. Pacienti s oslabeným imunitním systémem, kteří se nakazili poprvé, mohou mít mnohem větší potíže a CMV infekce může zůstat aktivní. U těch, kteří již CMV prodělali, se může znovu jejich infekce zaktivovat. Může to postihnout jejich oči (způsobí zánět sítnice, který může vést ke slepotě), trávicí ústrojí (krvavý průjem a bolest břicha), plíce (způsobí pneumonii – zápal plic – s neproduktivním kašlem a dušnost), a mozek (způsobí encefalitidu – zánět mozkových blan). Mohou se také projevit problémy se slezinou a játry, a u těch, kteří mají transplantovaný orgán nebo kostní dřeň, může dojít k různému stupni odmítnutí transplantovaného orgánu tělem. Aktivní CMV dále oslabuje imunitní systém, a mohou se tak objevit další sekundární infekce, jako např. plísňové infekce.

CMVtestování zahrnuje buď měření protilátek CMV, imunitní proteiny vytvořené v reakci na expozici CMV, nebo podle zjištění viru samotného.Virus může být identifikován během aktivní infekce kultivací CMV nebo na základě detekce genetického materiálu viru (jeho DNA) v tekutině nebo vzorku tkáně.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Požadovaný druh vzorku závisí na tom, zdali je vyšetření prováděno ke zjištění přítomnosti protilátek nebo zjištění viru samotného a na zdravotním stavu pacienta. Vyšetření na protilátky vyžaduje vzorek krve, který je získán ze žíly na paži pacienta. Detekce samotného viru může být provedena na různých typech vzorků, včetně moči, krve nebo hlenu. Odběr některých vzorků vyžaduje zvláštní procedury při odebírání amniové tekutiny, duodenální tekutiny, mozkomíšního moku nebo tělní tkáně (biopsie).

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku?

Není třeba žádné přípravy.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Je něco dalšího, co bych měl vědět?

Jak je využíváno?

Cytomegalovirus(CMV) vyšetření se používá ke zjištění, zda má osoba s příznaky a symptomy aktivní infekci. Někdy může být vyšetření nařízeno, aby se pomohlo odhalit, zda měl dotyčný již infekci a je tedy imunní na primární infekci

Existuje několik metod pro zjištění infekce způsobené cytomegalovirem (CMV).

Vyšetření na protilátky

Vyšetření na protilátky může být použito k určení, jestli měl dotyčný v minulosti nebo nedávno nález. V krvi mohou být nalezeny dva typy protilátek na CMV: IgM a IgG.

· IgM protilátky jsou první, které tělo vytvoří jako odpověď na CMV infekci. Objeví se u většiny lidí během 1 nebo 2 týdnů po počátečním kontaktu. Tvorba IgM protilátek narůstá během krátké doby a pak klesá. Eventuelně po několika měsících úroveň IgM protilátek proti CMV klesne pod detekční hranici. Další IgM se vytvoří, když se latentní CMV znova zaktivuje.

· IgG protilátky jsou tělem vytvořeny o několik týdnů později po počáteční CMV infekci, aby byla zajištěna dlouhodobá ochrana. Úroveň IgG roste během aktivní infekce, poté se stabilizuje, když se CMV infekce zastaví a virus se stává inaktivní. Jakmile je jednou osoba vystavena CMV, bude mít ve své krvi určité měřitelné množství IgG protilátek proti CMV po zbytek svého života. Vyšetření na IgG protilátky proti CMV se provádí současně s vyšetřením na IgM protilátky, aby se potvrdila přítomnost současné nebo již dřívější CMV infekce.

Vyšetření na protilátky proti CMV může být provedeno ke zjištění imunity na CMV u těhotných žen, u pacientů než podstoupí transplantaci orgánu nebo kostní dřeně a u osob s diagnózou HIV / AIDS. Poté, co je CMV rozšířena a způsobuje několik problémů u lidí s narušeným imunitním systémem, u široké populace se screening dělá jen zřídka.

Vyšetření na protilátky IgM a IgG a zjištění viru CMV pomáhá diagnostikovat primární CMV infekci u dospívajících, těhotných žen a u některých pacientů s oslabeným imunitním systémem, kteří mají příznaky podobné chřipce nebo mononukleóze. Srovnáním absence či přítomnosti obou protilátek IgM a IgG ve stejném vzorku, lékař může rozlišit, zdali pacient s příznaky má primární, latentní (skrytou) nebo znovu aktivovanou CMV.

Testovánína IgM protilátky může být použito ke zjištění vrozené infekce u novorozence. Testy, které detekují virus přímo, musí být prováděny za účelem potvrzení diagnózy.

Virová detekce

Virová detekce se týká hledání CMV v krvi, tekutinách nebo vzorku tkáně. To může být provedeno buď kultivací viru v živném roztoku (podpůrném prostředí) nebo detekcí virového genetického materiálu (DNA CMV viru).

Kultivace viru je tradiční metoda zjišťování viru. Znamená to naočkování kultury/trubičky lidských buněk pacientovým vzorkem a inkubace kultury v živném roztoku (podpůrném prostředí). Pozitivní kultivace mohou být často zjištěny již během 1-2 dní, ale negativní musí být drženy po 3 týdny, aby se potvrdila absence CMV, protože virus může být přítomen ve velmi malém množství v původním vzorku a/nebo CMV kmeny mohou růst velmi pomalu.

Jiné metody mohou být použity ke zjištění a změření množství virové DNA v pacientově vzorku. Vyšetření může být kvalitativní, zjišťování přítomnosti nebo absence CMV, nebo kvantitativní, měření množství přítomného viru.

Volba vyšetření a odběru vzorků závisí na věku pacienta, jeho obecném zdravotním stavu a příznacích a také na lékařských klinických nálezech a podezření na postižení orgánů. Například, moč novorozence může být kultivována ke zjištění CMV viru, zatímco u těhotné ženy může být provedeno vyšetření krve na IgG a IgM, aby se zjistila přítomnost protilátek a rozlišilo se mezi současnou primární infekcí a již dřívější infekcí. Druhé IgG vyšetření na novém krevním vzorku objednané 2-3 týdny po počátečním vyšetření (nazývá se konvalescenční vzorek) se provádí ke zjištění, zdali úroveň protilátek stoupá / klesá, je vyjádřením nedávné CMV infekce.

Pacienti s oslabenou imunitou a aktivní CMV infekcí mohou být sledováni prostřednictvím různých CMV vyšetření. Lékaři často vyžadují kvantitativní virové vyšetření, aby byli schopni sledovat množství přítomného viru (virové zatížení). Mohou použít kvantitativní vyšetření, aby sledovali pacientovu odpověď na antivirovou léčbu.

Kdy je vyšetření objednáváno?

CMV vyšetření může být objednáno současně s vyšetřením na chřipku, mononukleózu (mono), a EBV (virus Epstein Barr), pokud dospívající, těhotná žena, nebo pacient s oslabenou imunitou mají příznaky:

· podobné chřipce nebo mononukleóze, jako je únava, slabost

· zvětšené lymfatické uzliny

· bolení v krku

· horečka

· svalové bolesti

· bolest hlavy

Ostatní méně časté,ale závažní symptomy mohou být zápal plic, zánět očí, jater, sleziny a/nebo zažívacího ústrojí a pokud váš lékař má podezření, že byste mohli mít aktivní CMV. Jeden či více CMV vyšetření může být objednáno, když váš lékař sleduje účinnost antivirové léčby.

CMV vyšetření může být objednáno u novorozenců se žloutenkou, anémií, zvětšenou slezinou a/nebo játry, a s malou hlavou, nebo u dítěte s poruchami zraku a sluchu, pneumonií, záchvaty a/nebo znaky zpožděného mentálního vývoje.

Pokud jste kandidát na transplantaci orgánu nebo kostní dřeně, může být objednáno vyšetření na protilátky IgG a IgM proti CMV jako screeningové vyšetření ke zjištění, jestli jste byli vystaveni CMV v minulosti.

Co výsledek vyšetření znamená?

Při interpretaci výsledků CMV vyšetření je třeba být opatrný. Lékař vyhodnocuje výsledky ve spojení s klinickými nálezy. Občas může být obtížné rozlišit mezi latentní (skrytou) a aktivní infekcí. To je z různých důvodů včetně:

· Zdravý pacient, který byl jednou nakažen CMV, bude mít v sobě virus i nadále. CMV se může přerušovaně reaktivovat, často sub-klinicky, rozšíří se malé množství viru do tělních tekutin, aniž způsobí příznaky.

· Dítě nebo osoba s oslabenou imunitou nemusí mít silnou protilátkovou odpověď na CMV infekci – jejich úroveň IgM a IgG může být nižší, než je očekáváno, ačkoli mají aktivní případ CMV.

· Virus není přítomen v dostatečném počtu ve vyšetřované tekutině nebo tkáni, aby mohl být zaznamenán.

Vyšetření na protilátky

Pokud u pacienta s příznaky jsou přítomny oba typy protilátek IgG a IgM, pak pravděpodobně on nebo ona byli nedávno vystaveni CMV infekci poprvé nebo již prodělaná CMV infekce byla znovu aktivována. To může být potvrzeno opětovným změřením úrovně – množství IgG o 2-3 týdny později. Vysoká úroveň IgG není tak důležitá jako spíš její nárůst. Pokud je zde 4 násobný nárůst IgG mezi prvním a druhým vzorkem, tak má pacient aktivní CMV infekci (primární nebo zaktivovanou).

Pokud jsou přítomny pouze IgM protilátky, tak pak byl pacient nakažen teprve nedávno. Pokud má novorozenec IgM protilátky, jedná se o kongenitální – vrozenou infekci. Pokud má pacient příznaky, ale má nízkou nebo nezjistitelnou úroveň IgG a/nebo IgM protilátek, může to znamenat, že buď má něco jiného než CMV, nebo že jejich imunitní systém neodpovídá normálně – nevytváří adekvátní množství protilátek, i když je CMV přítomen.

CMV, IgM

CMV, IgG

Possible Interpretation

Negativní

Negativní

· žádná předchozí nebo současná infekce, žádná imunita,člověk je náchylný k primární infekci

· symptomy způsobené jinou příčinou

· imunitní systém nedokáže vyrobit dostatečné množství protilátek

Pozitivní

Negativní

· Poslední aktivní primární infekce

· osoba znovu vystavena CMV

· reaktivace latentní CMV

· výsledek není diagnostikovaný primární infekcí

Pozitivní

Pozitivní (čtyřnásobné zvýšení titru mezi prvním vzorkem a dalšími nashromážděnými později (akutní a rekonvalescentní vzorky)

· Pravděpodobně aktivní primární nebo obnovená latentní infekce

Negativní

Pozitivní

· již dřívější odhalení,člověk je imunní vůči primární infekci,latentní infekce

Virová detekce

Pokud má pacient příznaky a kultivace je pozitivní na cytomegalovirus, tak má pacient spíš aktivní infekci. Pokud je kultivace negativní, pak pacientovy příznaky mají jinou příčinu, nebo CMV virus není možno zjistit v daném vzorku.

Pokud je vyšetření na DNA CMV pozitivní, pak je CMV přítomen. Vysoká úroveň virové DNA ukazuje na aktivní infekci. Nízká úroveň ukazuje na CMV infekci, ale nemusí znamenat původ-příčinu příznaků. Klesající koncentrace (slábnoucí virové zatížení) odráží odpověď na antivirovou léčbu. Pokud úroveň DNA neklesá jako odpověď na antivirovou léčbu, může to ukazovat na rezistenci (odolnost) vůči použité léčbě. Negativní výsledky nevylučují CMV infekci – virus může být přítomen ve velmi malém počtu nebo nemusí být přítomen ve vyšetřovaném vzorku.

Je něco dalšího, co bych měl vědět?

CMVje jedna z podmínek uvedených v "TORCH" testovacího panelu. Tato skupina testů slouží k vyšetřenískupiny infekčních chorob, které mohou způsobit onemocnění u těhotných žen, a může způsobit vrozené vady jejich novorozenců. TORCH je zkratka pro: Toxoplazmózu, zarděnky, Cytomegalovirus a Herpes simplex virus.

Pokud je potřeba krevní transfúze, tak určití pacienti, jako jsou CMV-negativní HIV / AIDS a CMV-negativní kandidáti na transplantaci srdce nebo plic obdrží buněčné krevní produkty, které byly testovány s negativním výsledkem na přítomnost protilátek proti CMV (tzv. CMV výrobky séronegativní krve).

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak mám říci lékaři, že se můj CMV znova aktivoval?
2. Je nějaký způsob prevence proti CMV?

3. Existuje nějaký způsob jak se chránit před CMV?

1.Jak mám říci lékaři, že se můj CMV znova aktivoval?

Pokud jste racionálně zdravá osoba, tak pravděpodobně nebudete mít příznaky ukazující na reaktivaci nebo můžete mít slabé příznaky podobné chřipce. Pokud máte oslabenou imunitu, můžete mít závažnější příznaky spojené s vašimi plícemi, zažívacím ústrojím nebo očima. V tomto případě je důležité říci vašemu lékaři o všech okolnostech týkajících se vašeho zdraví.

2.Je nějaký způsob prevence proti CMV?

Pečlivá hygiena může pomoci zabránit přenosu viru. Ale od té doby, co je CMV velmi běžný, je přítomen ve většině tělních tekutin a je předáván úzkým kontaktem. Většina lidí se nakazí jako děti. Odhaduje se, že až 70 % dětí ve školních zařízeních bylo vystaveno CMV.

3. Existuje nějaký způsob jak se chránit před CMV?

Pečliváhygiena může pomoci zabránit přenosu viru. Ale protože CMV je velmi častá infekce, je přítomna ve většině tělních tekutin a je předávána prostřednictvím těsného kontaktu, většina lidí je infikována, když jsou děti. To bylo odhadovalo, že asi 70% dětí ve školce je vystaveno CMV.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

SHOENFELD, Y, GERSHWIN, ME, MERONI, PL. Autoantibodies. 2nd Edition. Elsevier, B.V., 2007, 838 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL Eds, 2005, Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.