Chronický únavový syndrom

Popis onemocnění

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Takzvaný chronický únavový syndrom (chronic fatigue syndrome, CFS) je nouzovou diagnózou. Doposud není stanoveno, zda jde o samostatnou nemoc, nebo o soubor příznaků předcházejících manifestaci určitého onemocnění (nádorového, autoimunitního, endokrinního, metabolického či kardiovaskulárního). Chronická únava je především symptom, příznak, upozorňující na jiný chorobný stav. Skutečností je, že 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) platná od 1.1.2020 diagnózu CFS nezná. Aktualizovaná verze MKN-10 uznává jako nemoc nebo přidružený zdravotní problém diagnózu G93.3 (Postvirový únavový syndrom) řazenou pod neurologické poruchy, F48.0 (Neurastenie) ze skupiny duševních poruch, Z73.0 (Syndrom vyhoření) a R53 (Nevolnost a únava) spadající pod příznaky a znaky nezařazené jinde. Dříve uváděná diagnóza chronického únavového imunitního dysfunkčního syndromu (Chronic Fatigue and Immune Dysfunction Syndrome, CFIDS) je diskutabilní a názory na její existenci rozporuplné.

Postvirový syndrom únavy (někdy nazývaný též myalgická encefalomyelitida, ME) je multisystémová nemoc vzniklá v důsledku obvykle virové (ale i jiné) infekce. Pro stanovení diagnózy ME je zcela zásadní vyloučení všech jiných závažných onemocnění a dlouhodobý (alespoň 6 měsíců trvající) výrazný pokles pacientových aktivit ve srovnání se stavem před propuknutím obtíží.

Neurastenie patří mezi neurotické poruchy. Projevy jsou různorodé, v popředí obtíží je zvýšená únavnost po duševním úsilí‚ často spojená s určitým poklesem výkonnosti v zaměstnání a neschopnost vyrovnávání se s  běžnými denními úkoly. Mohou se vyskytovat pocity tělesné nebo fyzické slabosti a vyčerpání po minimální námaze‚ spojené s pocity svalové bolesti a neschopnosti relaxovat, nepříjemné pocity jako závratě‚ tenzní bolesti hlavy‚ pocit celkové nestability. Pacienti mají obavu ze zhoršení duševního a tělesného zdraví‚ je přítomna zvýšená podrážděnost‚ v mírném stupni deprese a úzkost. Spánek je často porušen ve své počáteční a střední fází‚ ale může být přítomna i výrazná spavost.

Syndrom vyhoření  (burnout syndrome) je rovněž psychiatrickou diagnózou, a je charakterizován stavy celkového, především pak psychického vyčerpání, jež se projevuje v oblasti poznávacích funkcí, motivace i emocí a jež zasahuje a ovlivňuje postoje, názory, ale i výkonnost a jednání.

Veškeré další informace v této kapitole se vztahují již pouze k diagnóze postvirového syndromu únavy neboli ME.

Znaky a příznaky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Mezinárodní konsenzuální kritéria (ICC) pro diagnostiku ME z roku 2011 uvádějí  tato klasifikační kritéria nemoci:

(1)  Ponámahové vyčerpání – je povinná přítomnost všech pěti kritérií

  1. Výrazná, rychlá a/nebo kognitivní unavitelnost
  2. Ponámahové zhoršení symptomů ve formě flu-like příznaků
  3. Ponámahové vyčerpání
  4. Prolongovaná doba zotavení (nejméně 24 hodin, při relapsu dny až týdny)
  5. Snížená hranice fyzické a mentální unavitelnosti

(2)  Neurologické příznaky – přítomnost nejméně jednoho kritéria

  1. Obtížné zpracování informací, ztráta krátkodobé paměti
  2. Bolesti hlavy, nezánětlivá bolesti svalů a kloubů
  3. Poruchy spánku
  4. Senzorické a motorické poruchy (rozostřené vidění, pocity nejisté chůze apod.)

(3)  Trávicí, urologické a imunitní problémy – přítomnost nejméně jednoho kritéria

  1. Trvalé chřipkovité (flu-like) příznaky
  2. Časté virózy se zdlouhavým průběhem a prodlouženou rekonvalescencí
  3. Pocity na zvracení, střídání průjem/zácpa
  4. Časté močení
  5. Nesnášenlivost léků, potravin, chemikálií

(4)  Metabolické a jiné problémy -– přítomnost nejméně jednoho kritéria

  1. Kardiální příznaky – bušení srdce, závratě, hypotenze
  2. Dušnost a jiné dýchací obtíže
  3. Nižší nebo vyšší tělesná teplota
  4. Nesnášenlivost vyšších teplot okolního prostředí.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

V současnosti neexistuje žádné vyšetření, které by bylo možno využít k diagnostice ME. Diagnóza je stanovována vylučovací metodou: 

  • po pečlivé analýze pacientovy anamnézy
  • po dokonalém lékařském vyšetření
  • po vyloučení jiných chorobných stavů, které mohou způsobovat nebo vyvolávat únavu (anebo po léčbě těchto stavů, jsou-li léčitelné)
  • jestliže pacient splňuje diagnostická kritéria ICC pro ME
  • při trvalém monitorování pacienta s ohledem na případné stanovení primární/základní příčiny únavového stavu.

Laboratorní vyšetření mohou pomoci při diagnostice chorobných stavů, které se projevují podobně a které je třeba diagnostikovat a léčit před vyslovením diagnózy ME.

Laboratorní vyšetření

Nejsou při diagnostice ME přínosem.

Léčba

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Léčba ME je zaměřena na zmírnění příznaků a změnu způsobu života. Dosud není známa žádná cílená či příčinná terapie. Poruchy spánku a úzkostné stavy lze zmírnit s pomocí psychofarmak, imunostimulátory mohou pomoci při snížení frekvence a intenzity infekcí.

Prevencí ME je řádná léčba všech infekcí, důsledné doléčování akutních infekcí antibiotiky (pakliže jsou indikována), dodržování pravidelného denního režimu, fyzická aktivita a omezení kontaktu a akutně infekčně nemocnými.  

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Carruthers BM, van de Sande MI, De Meirleir KL, et al. Myalgic encephalomyelitis: International Consensus Criteria. J Intern Med. 2011;270(4):327-38. doi: 10.1111/j.1365-2796.2011.02428.x

Twisk F. Myalgic Encephalomyelitis or What? The International Consensus Criteria. Diagnostics (Basel). 2018, 20;9(1):1. doi: 10.3390/diagnostics9010001

Tento článek byl naposledy aktualizován 6. listopadu 2020.