Chladové aglutininy

Co je vyšetřováno?
Chladové aglutininy jsou protilátky produkované imunitním systémem, které jsou chybně cíleny proti vlastním červeným krvinkám (erytrocytům). Tyto protilátky se naváží na červené krvinky při nízkých teplotách a způsobují jejich zvýšené odbourávání. Vyšetření chladových aglutininů zjišťuje jejich přítomnost a množství v krvi.

Pokud vede přítomnost chladových aglutininů v krvi k výrazné destrukci červených krvinek, může vyvolat hemolytickou anémii se sníženým počtem červených krvinek a hemoglobinu. Tato poměrně vzácná forma autoimunitní hemolytické anémie je známa pod názvem nemoc chladových aglutininů. Může být buď primární, nebo sekundární, kdy je vyvolána nějakým jiným onemocněním či chorobným stavem.

Primární nemoc chladových aglutininů typicky postihuje lidi ve středním a pokročilém věku a má sklon přetrvávat dlouhodobě - být chronická. Sekundární nemoc chladových aglutininů může postihnout člověka jakéhokoliv věku a může mít akutní i chronický průběh, být dočasná (většinou postinfekční formy) i trvalá. Anémie může být vyššího i nižšího stupně.

Může souviset s celou řadou chorob, například:

• Infekce vyvolané Mycoplasma pneumonie- více než 75 % pacientů s touto infekcí má zvýšenou hladinu chladových protilátek
• Infekční mononukleóza - více než 60 % pacientů s nemocí vyvolanou virem EBV má zvýšený titr chladových aglutininů, ale rozvoj anémie je u tohoto onemocnění vzácný
• Některá zhoubná nádorová onemocnění jako lymfomy, leukémie a mnohočetný myelom
• Některé další bakteriální infekce jako například legionářská nemoc a syfilis
• Některá parazitární onemocnění jako je malárie
• Některé další virové infekce jako je HIV, chřipka, CMV, hepatitida C

Vyšetření chladových aglutininů není běžně prováděným testem. Dříve se prováděl častěji, byl součástí diagnostiky chorob, při kterých se chladové protilátky sekundárně vyskytují - jako např. infekce Mycoplasma pneumonie. Po zavedení specifických testů se již pro účely diagnostiky těchto chorob neprovádí.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve se odebírá ze žíly na paži. Vzorek vyžaduje speciální zacházení, během transportu do laboratoře musí být uchováván v určitém teplotním rozmezí a po doručení do laboratoře ihned vyšetřen.

Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, nebo je obtížně zvládáte, doporučujeme přečíst si jeden nebo více z následujících článků: Zvládání bolesti při vyšetření, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku.

Je potřeba před vyšetřením nějaká příprava, aby byla zachována kvalita vzorku?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření chladových aglutininů je využíváno k diagnostice nemoci chladových aglutininů a ke zjišťování příčiny hemolytické anémie. Je to tedy následný test poté, co vyšetření krevního obrazu prokázalo pokles hodnoty počtu červených krvinek a hemoglobinu. Obzvláště tehdy, pokud tento nález souvisí s vystavením se chladu.

Nemoc chladových aglutininů je vzácné autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém produkuje protilátky, které jsou chybně cíleny proti vlastním červeným krvinkám. Protilátky se na červené krvinky navazují při snížené teplotě. Následně dochází k rozpadu postižených červených krvinek a rozvoji příznaků a projevů anémie. Tuto nemoc dělíme na primární a na sekundární, která je vyvolána infekcí nebo jinou nemocí.

Tento test spočívá na principu série postupného ředění krevního vzorku ve zkumavkách a jeho následného ochlazení, obvykle na 4 °C. Výsledek se vydává jako titr ředění - nejvyšší ředění, ve kterém jsou ještě rozpoznatelné shluky červených krvinek. Chladové protilátky viditelně shlukují červené krvinky v chladu, po zahřátí vzorku krve se shluky rozpouští. Teplotní rozmezí, ve kterém protilátka reaguje, se u jednotlivých chladových protilátek může lišit.

Kdy je vyšetření požadováno?

Pokud má člověk reakci po expozici nízkých teplot a má příznaky hemolytické anémie.

Mezi příznaky a projevy nemoci chladových aglutininů patří:

• Únava, slabost, nedostatek energie, bledost, závratě a/nebo bolesti hlavy způsobené anémií
• Žloutenka, zvětšení jater a sleziny
• Bolestivé zmodrání prstů na rukou, nohou, uší, špičky nosu, které se vyskytnou po kontaktu s chladem

Co výsledek vyšetření znamená?

Výsledek vyšetření chladových aglutininů je typicky vydáván jako titr, např. 1:64 nebo 1:512. Čím vyšší je číslo, tím více je protilátek v krvi. Pokud se vyskytne vyšší titr protilátek a zároveň je i reaktivita protilátek při vyšších teplotách, můžeme očekávat hemolytickou anémii s horšími klinickými projevy.

Stupeň hemolýzy (rozpadu) červených krvinek a hemolytické anémie se může lišit nejen pacient od pacienta, ale i příznaky a projevy u téhož pacienta se mohou lišit po jednotlivých expozicích chladu. Některé choroby, například infekční mononukleóza, jsou často sdružené se zvýšením chladových protilátek, ale zřídka s anémií.

Někdy je tento test prováděn při jedné, nebo více doplňkových teplotách, které jsou nižší, než je teplota těla, ale vyšší, než 4 °C - např. 30 °C. Cílem je určit, při které teplotě se začínají červené krvinky shlukovat. Tato informace je důležitá pro ty, kteří mají chronicky zvýšenou hladinu chladových aglutininů a zvažují chirurgický zákrok, který je spojen s ochlazením těla.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Vyšetření chladových aglutininů bývá jen zřídka prováděno u pacientů s chorobami, o kterých je známo, že se při nich chladové protilátky vyskytují, jako např. infekční mononukleóza nebo infekce Mycoplasma pneumonie. Tento test pro ně není specifický a nelze jím tyto choroby diagnostikovat ani sledovat jejich průběh.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Pokud mám zvýšenou hladinu chladových protilátek, je něco, co mohu udělat, aby zmizely, nebo se jejich hladina snížila?
2. Co mohu udělat pro to, abych se vyvaroval projevů nemoci chladových aglutininů?

1. Pokud mám zvýšenou hladinu chladových protilátek, je něco, co mohu udělat, aby zmizely, nebo se jejich hladina snížila?

Vyhledejte lékaře, ten určí podle příčiny výskytu chladových protilátek i následnou léčbu.

2. Co mohu udělat pro to, abych se vyvaroval projevů nemoci chladových aglutininů?

Aby se minimalizoval výskyt bolestivých zmodrání prstů na rukou i nohou a abnormální rozpad (hemolýza) červených krvinek, je důležité předcházet a/nebo omezit vystavení se nízkým teplotám. Různí lidé jsou různě citliví na chlad, někteří reagují již na pití nebo snězení chladných potravin, nebo chladnou sprchu. Poraďte se svým lékařem, jak nejlépe zvládat svoji nemoc.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.