Další názevKvantitativní stanovení IgE
Oficiální názevimunoglobulin E

Proč se nechat vyšetřit?

Pro diagnostiku alergického onemocnění, někdy pro diagnostiku parazitární infekce.

Kdy se nechat vyšetřit?

Jestliže máte periodické nebo trvalé kožní, plicní nebo trávicí příznaky svědčící o alergii; jestliže má lékař podezření na parazitární infekci.

Požadovaný druh vzorku

Vzorek žilní krve odebraný z loketní žíly.

Je třeba nějaká příprava na vyšetření?

Není.

Co se vyšetřuje?

Imunoglobulin E (IgE) je protilátka tvořená imunitním systémem jako odpověď na ohrožení organismu. Je jednou z 5 tříd imunoglobulinů (A, G, M, D a E) a za normálních okolností je přítomen v krvi ve velmi malém množství. Toto vyšetření měří koncentraci IgE v krvi.

Imunoglobuliny jsou bílkoviny, které mají klíčovou roli v imunitním systému našeho těla. Jsou tvořeny specifickými imunitními buňkami, plasmocyty, jako odpověď na škodlivé antigeny, kterými jsou bakterie, viry a jiné mikroorganismy a látky rozpoznané jako „ne vlastní“.

Imunoglobulin E je spjat s alergickými reakcemi jako je astma a v menší míře také s imunitou vůči parazitům. Alergie jsou nadměrné reakce organismu na jednu nebo více látek okolního prostředí zvaných alergeny. Ty u jiných osob běžně nevyvolávají podobnou reakci. Alergie může vzniknout, když je člověk vystaven působení nějakého alergenu, a ten pak pro něj může představovat hrozbu. Mezi alergeny patří např. rostlinný pyl, arašídy, vejce, jahody, včelí jed a stovky dalších potenciálních látek. Během počátečního kontaktu nazývaného sensibilizace se v organismu tvoří IgE specificky namířený proti dotyčnému alergenu. IgE se váže na určitý druh bílých krvinek, které následkem toho uvolňují řadu látek včetně histaminu. U alergiků/astmatiků to může vést ke smrštění bronchů v plicích. Tyto látky jsou u alergiků odpovědné také za sekreci z nosu, pálení očí a svědění kůže.

Pokaždé, když je sensibilizovaný člověk znovu vystaven určitému alergenu (alergenům), začne se IgE rychle tvořit ve zvýšeném množství, které spouští alergickou reakci. Závažnost těchto reakcí a spojené příznaky mohou sahat od místního zarudnutí a svědění kůže až k dušnosti, zvracení, průjmu a v některých případech k život ohrožující anafylaktické reakci. Závažnost může kolísat od člověka k člověku i mezi jednotlivými příhodami a může se zhoršovat v průběhu času.

Vyšetření celkového IgE měří veškeré množství tohoto imunoglobulinu v krvi a nikoliv jednotlivé typy IgE. Nepoužívá se k určení specifické alergie, ale spíše k průkazu celkové alergické odpovědi organismu. Toto vyšetření může být doplněno informacemi z testování alergen-specifických IgE.

Jak se odebírá vzorek?

Vzorek krve se získá odběrem krve jehlou z loketní žíly.

K čemu se vyšetření používá?

Kdy je vyšetření požadováno?

Co znamená výsledek vyšetření?

Další informace související s tímto vyšetřením

 

K čemu se vyšetření používá?

Vyšetření celkového IgE se používá pro screening a diagnostiku alergických onemocnění. Může být ordinováno před nebo během testování na alergen-specifický IgE, což závisí na tom, zda pacient nebo lékař identifikovali potenciální alergen nebo ne.

IgE může být zvýšen u parazitárních infekcí, a proto se vyšetření někdy používá při podezření na tyto infekce.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření se ordinuje při občasných nebo trvalých příznacích, které by mohly mít původ v alergické reakci, zvláště není-li znám potenciální alergen. Mezi příznaky ze strany kožního, dýchacího a/nebo zažívacího systému patří:

  • občasné nebo trvalé svědění,
  • kopřivka,
  • pálení očí,
  • ekzém,
  • nevolnost, zvracení, trvalý průjem,
  • kýchání, kašel, ucpaný nos,
  • obtížné dýchání,
  • astmatické příznaky: sípání, dušnost, kašel, tlak na hrudi.

Někdy se vyšetření IgE požaduje jako screening u pacienta s trvalým průjmem, který by mohl být způsoben parazitární infekcí. V zájmu zjištění zvýšeného počtu eosinofilů může být navíc požadován krevní obraz a diferenciální rozpočet leukocytů.

Co znamená výsledek vyšetření?

Zvýšená koncentrace IgE ukazuje, že pacient pravděpodobně trpí jednou nebo několika alergiemi. Po expozici alergenu vzrůstá a po určité době klesá koncentrace alergen-specifického IgE, a tím ovlivňuje hodnotu celkového IgE. Když je pacient alergický na látku se sezónním výskytem, jako je pyl, lze v dotyčném ročním období očekávat vzestup celkového i alergen-specifického IgE. Když má někdo jednu nebo více potravinových alergií, potom koncentrace celkového IgE zrcadlí požití příslušných potravin. Pokud je člověk alergický na látku stále přítomnou v okolním prostředí, např. plíseň v domě nebo kočičí srst, může mít koncentraci IgE trvale zvýšenou.

Vyšší koncentrace IgE ukazuje na pravděpodobný alergický proces, ale neurčuje na co je pacient alergický. Všeobecně platí, že koncentrace IgE může být tím vyšší, čím více je látek, na něž je pacient alergický. Zvýšení IgE může být také známkou parazitární infekce, ale nemůže určit druh infekce.

Má-li pacient normální koncentraci IgE, je u něj alergie málo pravděpodobná, avšak nelze ji vyloučit vzhledem k časovému odstupu mezi expozicemi. V mezidobí mezi expozicemi může koncentrace IgE klesnout.

Někdy mohou nastat situace, kdy je imunitní systém ovlivněn tak, že netvoří dostatečné množství imunoglobulinů. V těchto případech může pacient mít alergii, která se neodrazí ve výsledku IgE.

Další informace související s tímto vyšetřením

Pro určení specifických alergií musí lékař požadovat vyšetření alergen-specifických IgE. Při podezření, že pacient je alergický na kočky, musí být požadováno vyšetření IgE proti kočičí srsti. Tímto testem nelze zjistit alergii na psy. Z tohoto důvodu lékař provede screening pomocí celkového IgE a potom pokračuje panelem alergen-specifických IgE testů. Tyto panely obsahují sadu běžných alergenů a podobných typů alergenů, jako jsou různé trávy, pyly, plísně, zvířecí srsti a potraviny.

Koncentrace celkového IgE nemusí nutně odpovídat pacientovým příznakům v průběhu alergické příhody.

Vyšetření IgE může být ojediněle požadováno pro diagnostiku velmi vzácného dědičného onemocnění zvaného syndrom IgE hyperimunoglobulinemie (Jobův syndrom). Pacienti s tímto syndromem mají často významně vyšší koncentraci IgE než normálně a trpí ekzémy, opakovanými sinusitidami a plicními infekcemi, defekty kostí a závažnými kožními infekcemi. Vysoká koncentrace IgE svědčí pro toto vrozené onemocnění. Dalšími testy se může detekovat mutace genu STAT3, která za onemocnění odpovídá.

Zřídka se vyšetření IgE používá také v diagnostice a monitorování mnohočetného myelomu, který produkuje monoklonální IgE.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co mohu učinit pro snížení koncentrace mého IgE?

Nic jiného než omezit expozici vůči látkám, na které jste alergický. Celkovou koncentraci IgE

nelze ovlivnit změnou životního stylu a snížení koncentrace neovlivní počet ani druh vašich alergií.

2. Může být vyšetření celkového IgE provedeno v ordinaci mého lékaře?

Vyšetření může být dostupné v ordinaci nebo na klinice, kde je lékař-odborník na alergologii, ale ve většině případů se provádí v laboratoři.

3. Jak jsou účinné kožní testy na alergii?

Do kůže na paži nebo na zádech se jehlou vpíchne určitý antigen, což v pozitivním případě vyvolá zčervenání a zduření. Je to velmi specifické, ale vyžaduje to mnohočetné vpichy pro každý druh alergenu a výsledek musí interpretovat zkušený odborník.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

Literatura a odkazy

Horký K. (ed.): Lékařské repetitorium. Nakl. Galén Praha, 2003, 788 s.

Stites D.P., Terr A.I.: Základní a klinická imunologie. Victoria Publishing, a.s., Praha 1994, 744 s.

Zima T. et al.: Laboratorní diagnostika. 2. přepracované vydání. Galén-Karolinum Praha, 2007, 906 s.

 

Na této stránce

(viz Související vyšetření)

 

Jinde na webu

Jabor A. et al.: Encyklopedie laboratorní medicíny. Dostupné na www.sekk.cz.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.