Další názevCB, TP, A/G poměr
Oficiální názevCelková bílkovina, poměr albumin/globuliny
Související vyšetření

Albumin, Jaterní profil, Elektroforéza proteinů

Proč se nechat vyšetřit?
Pro stanovení stavu výživy nebo pro vyhledání některých onemocnění jater, ledvin jakož i jiných onemocnění

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud jste neočekávaně zhubnul(a) nebo trpíte pocitem únavy, nebo pokud se váš lékař domnívá, že máte příznaky onemocnění jater nebo ledvin

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve, odebraný z žíly na vaší paži nebo píchnutím do prstu (dospělí a děti) nebo píchnutím do patičky (novorozenci)

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
Stanovení celkové bílkoviny je sumární stanovení koncentrace všech bílkovin v plasmě krevní. Bílkoviny jsou základní stavební kameny všech buněk a tkání; jsou důležité pro tělesný růst a pro zdraví. Při stanovení celkové bílkoviny se měří sumární množství dvou tříd (typů) bílkovin: albuminu a globulinů. Albumin přenáší v těle mnohé malé molekuly, ale jeho hlavním úkolem je udržovat tekutiny uvnitř krevního řečiště a bránit jejich úniku. Globuliny zahrnují enzymy, protilátky a více než 500 dalších bílkovin. Poměr albumin/globuliny (A/G) je vypočítán z hodnot získaných přímým měřením celkové bílkoviny a albuminu. Vyjadřuje relativní zastoupení albuminu a globulinů v celkové bílkovině.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta nebo píchnutím do prstu (dospělí a děti) nebo píchnutím do patičky (novorozenci)

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?


Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení koncentrace celkové bílkoviny informuje o stavu výživy, chorobách ledvin, chorobách jater a mnoha dalších stavech. Pokud je celková bílkovina mimo normální hodnoty, je třeba provést další vyšetření ke zjištění, která ze složek krevních bílkovin je abnormální, aby bylo možno stanovit specifickou diagnózu

Kdy je vyšetření požadováno?
Stanovení celkové bílkoviny je požadováno k získání obecné informace o stavu vaší výživy, například pokud jste v posledním období prudce zhubnul(a). Vyšetřuje se také spolu s ostatními testy při příznacích, které by mohly naznačovat onemocnění jater nebo ledvin, nebo pokud lékař hledá příčiny abnormálního zadržování tekutin v těle (otoky)

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení (číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam; výsledek z vaší laboratoře by měl zahrnovat uvedení rozsahu normálních hodnot pro vaši laboratoř a váš vzorek). LabTestOnline výrazně doporučuje, abyste výsledek testu prodiskutoval(a) s vaším lékařem. Pro další informace o referenčních (normálních) hodnotách vyhledejte kapitolu „Referenční hodnoty a co znamenají“.
Nízká koncentrace celkové bílkoviny může vyvolat podezření na onemocnění jater, ledvin nebo na choroby, při kterých nejsou bílkoviny dobře tráveny a vstřebávány. Některé laboratoře doplňují stanovení celkové bílkoviny výpočtem poměru albuminu ke globulinům, tzv. A/G poměrem. Za normálních okolností je albuminu poněkud více než globulinů a normální A/G poměr je tedy mírně vyšší než 1. Mnohé choroby a chorobné stavy vyvolávají změny koncentrace albuminu či globulinů různými způsoby a změna poměru A/G tedy může lékaři pomoci najít rozluštění příčiny změny koncentrací bílkovin. Nízká hodnota A/G poměru může být způsobena zvýšenou produkcí globulinů (jaká bývá např. u mnohočetného myelomu a nebo autoimunních onemocnění) nebo sníženou produkcí albuminu (jaká bývá např. u cirhózy) nebo selektivními ztrátami albuminu z oběhu (např. u nefrotického syndromu). Vysoký poměr A/G signalizuje sníženou produkci imunoglobulinů (jaká bývá např. u některých vrozených poruch nebo u některých leukémií). Specifičtější vyšetření, jako stanovení koncentrace albuminu, jaterní enzymatické testy, elektroforéza bílkovin krevního séra, jsou nezbytná pro přesnější stanovení diagnózy

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?
Dlouhé zaškrcení paže při odběru krve může způsobit, že v odebraném vzorku krve je vyšší koncentrace bílkovin než v ostatní cirkulaci. To znamená, že v takovém případě je výsledek stanovení celkové bílkoviny falešně zvýšený (vyšší, než je skutečná koncentrace v krevním oběhu). Některé léky (například estrogeny a perorální antikoncepce) mohou koncentraci celkové bílkoviny snižovat.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mohu si vyšetření provést sám (doma)?
2. Zvýší vysoký příjem bílkovin potravou hodnotu celkové bílkoviny?
3. Jaký typ výživy je doporučen pro optimální koncentraci celkové bílkoviny?


1. Mohu si vyšetření provést sám (doma)?
Ne, test pro domácí provedení není k dispozici

2. Zvýší vysoký příjem bílkovin potravou hodnotu celkové bílkoviny?
Ne, zvýšení příjmu bílkovin potravou nezvýší hodnotu celkové bílkoviny v testu

3. Jaký typ výživy je doporučen pro optimální koncentraci celkové bílkoviny?
Dobře vyvážená dieta, dodržující doporučení lékařů

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.