Další názevBRCA
Oficiální názevGen BRCA 1 a BRCA 2 (zkratka z „breast cancer“)
Související vyšetření

CA-125

Proč se nechat vyšetřit?
S cílem určit riziko rozvoje karcinomu prsu nebo ovaria (vaječníku) spojené s vrozenými abnormalitami genů BRCA-1 či BRCA-2

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyskytl-li se ve vaší rodině karcinom prsu u osoby mladší než 50 let nebo karcinom ovaria v jakémkoliv věku

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
BRCA-1 a BRCA-2 jsou dva geny spojené s výskytem dědičného karcinomu prsu a ovaria. Tak např. v USA je ročně diagnostikován invazivní karcinom prsu u 200 000 žen a 23 000 žen onemocní karcinomem ovaria (podle údajů American Cancer Society). Asi 5 – 10 % z těchto karcinomů vzniklo následkem mutace v jednom z genů BRCA. Zvýšené riziko rozvoje karcinomu prsu mohou získat i muži, především ze změn v genu BRCA-2.

Osoby s mutací BRCA-1 nebo BRCA-2 mají významně zvýšené riziko karcinomu prsu (celoživotní riziko až 80 %), karcinomu ovaria (celoživotní riziko až 40 %), oboustranného karcinomu prsu a jiných typů rakoviny. Mutace BRCA jsou dědičné a přenášejí se z generace na generaci. Polovina z nich se přenáší z otcovy strany.

Pro odhalení mutací v genech BRCA se užívá DNA z bílých krvinek. Zatímco genové produkty (bílkoviny) genů BRCA působí jen ve tkáních prsů a vaječníků, geny samotné jsou přítomny ve všech tělesných buňkách a krev je nejsnáze dostupný zdroj pro získání DNA k vyšetření.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Mutace BRCA se stanovují ve vzorku krve, odebrané jehlou ze žíly na paži. Vyšetření nevyžaduje biopsii tkáně prsu či vaječníku.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření BRCA-1 a BRCA-2 vám může říci, zda máte mutace v jednom z těchto dvou genů, které jsou spojeny s výskytem dědičného karcinomu prsu a ovaria. Většina lidí nemá mutace genu BRCA (jen asi 1 z 800 lidí v populaci má jednu z mutací); doporučuje se, aby genetické vyšetření BRCA nebylo požadováno jakožto screeningový test u žen, které nemají v rodině výskyt karcinomu prsu a/nebo ovaria.

O vyšetření BRCA by se mělo uvažovat u těch žen, které mají v blízkém příbuzenstvu muže či ženy, u kterých byl diagnostikován karcinom prsu a/nebo ženy, u kterých byl diagnostikován karcinom ovaria. Toto platí zejména tehdy, objevil-li se karcinom v relativně mladém věku (před 50. rokem). Testování se rovněž důrazně doporučuje tehdy, vyskytla-li se mutace BRCA u jiného rodinného příslušníka. Je vhodné, aby se pacientky poradily s lékařem, který je odborníkem v oblasti genetiky nádorů, a to jak před vyšetřením, tak i po něm.

Komplexní analýza obou genů se provádí v běžné populaci. V případě specifické populace může být testování zaměřeno na diagnostiku pouze těch mutací, které se objevily v této skupině osob. Jestliže byla konkrétní mutace BRCA-1 či BRCA-2 identifikována u rodinného příslušníka s karcinomem prsu a/nebo ovaria, pak by tato specifická mutace měla být vyšetřena u ostatních rodinných příslušníků

Kdy je vyšetření požadováno?
Osoby s výrazně pozitivní rodinnou anamnézou karcinomu prsu či karcinomu ovaria požadují provedení tohoto vyšetření. Podle jeho výsledků je možné se rozhodnout, zda podstoupit kroky, které by mohly vést k prevenci rozvoje karcinomu prsu nebo ovaria v budoucnosti. Protože nevíme, jak účinná jsou preventivní opatření, osoby uvažující o provedení tohoto vyšetření by měly vyhledat radu odborníka v této oblasti. Tak si mohou být jisty, že bude správně hodnocen výsledek a odhadnut další dopad vyšetření. (viz také níže „Je něco dalšího, co bych měl(a) v souvislosti s tímto vyšetřením vědět?“)

Co výsledek vyšetření znamená?
Protože existují stovky možných mutací genů BRCA, při hodnocení výsledků vyšetření se musí přihlédnout k rodinné anamnéze vyšetřované osoby. Genetický poradce/erudovaný odborník by měl vysvětlit, co výsledek znamená, a rozebrat možnosti pro snížení individuálního rizika a rovněž možnosti vyšetření ostatních rodinných příslušníků. Genetické poradenství by mělo být nabídnuto jak před vyšetřením, tak i po obdržení jeho výsledků.

Negativní výsledek neznamená, že nemůžete onemocnět karcinomem prsu. Značí to pouze, že nemáte riziko rozvoje dědičného karcinomu prsu daného mutacemi BRCA, na které jste byla testována.

Přítomnost mutace BRCA znamená, že postižená osoba má zvýšené riziko onemocnění karcinomem prsu a/nebo karcinomem ovaria. Nicméně ani v rodině se stejnou mutací BRCA neonemocní všichni rakovinou. U těch, kteří onemocní, se objeví onemocnění v různém období života. U osob s mutací BRCA-1 či BRCA-2 se pohybuje celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu mezi 36 a 85 % a karcinomu ovaria mezi 16 a 60 %.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Výsledky vašeho vyšetření mohou mít důsledky pro další rodinné příslušníky. Je-li jeden z členů rodiny vyšetřován pro mutace BRCA, vzniká často otázka, zda sdělit tuto skutečnost ostatním rodinným příslušníkům. Požadujte radu od genetického poradce, zda sdělit výsledek vyšetření ostatním členům rodiny.

Konzultace před provedením vyšetření a po něm s odborníkem na genetické testování nemůže být přeceňována. Jsou mnohé problémy, které musí být vzaty v úvahu při přípravě na genetické testování a při studiu výsledků; genetický poradce má znalosti a zkušenosti, jak vám pomoci se s nimi vyrovnat.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Je-li vyšetření BRCA pozitivní, jaké jsou mé možnosti?
2. Je-li vyšetření BRCA negativní, jaká je pravděpodobnost, že onemocním rakovinou prsu či ovaria?
3. Kde mi mohou provést toto vyšetření?

1. Je-li vyšetření BRCA pozitivní, jaké jsou mé možnosti?
Je-li vyšetření BRCA pozitivní, vaše možnosti zahrnují zvýšenou frekvenci vyšetření (tj. mamografii, vyšetření CA-125 v krvi nebo transvaginální ultrasonografii); léky, které by mohly snížit riziko (např. perorální kontraceptiva nebo tamoxifen); nebo chirurgické odstranění ovarií nebo prsů. Uplatňuje se zde množství faktorů a je důležité diskutovat vaše možnosti s lékařem a genetickým poradcem.

2. Je-li vyšetření BRCA negativní, jaká je pravděpodobnost/nepravděpodobnost, že onemocním rakovinou prsu či ovaria?
Výsledky studií ukazují, že z 1000 žen s negativním vyšetřením mutací BRCA onemocní 12 až 45 žen karcinomem prsu před 50. rokem věku a 3 až 4 z nich dostanou karcinom ovaria opět do věku 50 let. Riziko onemocnění narůstá s věkem.

3. Kde mi mohou provést toto vyšetření?
Test může být požadován lékařem, nejlépe tím, který může rovněž nabídnout genetické poradenství. Vzorek krve se odesílá do laboratoře, která je specializovaná na testování BRCA. Bylo by vhodné, aby se ženy vyhledávající vyšetření zúčastnily dlouhodobých studií, zaměřených na vyhlídky žen pozitivních na mutace BRCA, s cílem shromáždit informace o účinnosti komplexních prohlídek a různých způsobů léčby.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.