Další názevC. difficile
Oficiální názevClostridium difficile toxin
Související vyšetření

Kultivační vyšetření stolice

Proč se nechat vyšetřit?
Zjistit přítomnost bakterie Clostridium difficile.

Kdy se nechat vyšetřit?

Jestliže se u pacienta objeví mírný až středně silný průjem bez přítomnosti krve, který trvá několik dní, je doprovázený bolestmi břicha, ztrátou chuti k jídlu a následnou léčbou antibiotiky.

Požadovaný druh vzorku?

Čistý vzorek stolice bez žádného znečištění např. močí nebo vodou.

Příprava před testem?

Ne

Co je vyšetřováno?

Tento test zjišťuje přítomnost bakterie Clostridium difficile A a B/ nebo B v čistém nebo zmraženém vzorku stolice. Bakterie Clostridium difficole je druh bakterie, která je součástí běžné bakteriální flóry trávícího ústrojí. U zdravých dětí je její podíl až 65% a u zdravých dospělých jsou to 3 %.

V některých případech používání širokozáběrových antibiotik k léčbě infekcí může způsobit narušení rovnováhy normální flóry v tlustém střevě. Bakterie, které jsou citlivé na antibiotika jsou vyloučené z trávicího ústrojí a ty bakterie Clostridium difficile, které jsou imunní vůči antibiotikům v traktu zůstávají nebo se dokonce mohou tvořit nové druhy bakterie C. difficile. Bakterie C. difficile může produkovat 2 jedy-jed A a jed B. Pokud produkce bakterie C. difficile a jedu začne bujně růst, může mít za následek poškození lemování tlustého střeva a vést k prudkému zánětu tlustého střeva a dlouhodobému průjmu. Mrtvé tkáně, fibrin a četnost bílých krvinek může tvořit pablánu přes zanícené střevo, což se uvádí jako zánět tlustého střeva- pseudomembranózní kolitida.

Bakterie C. difficile je nejběžnější příčina průjmu u pacientů, kteří jsou na základě průjmových symptomů hospitalizováni. Bakterie C. difficile jsou odloučeny ze stolice v 15-25 % u pacientů, kteří užívají antibiotika proti průjmu a větší než 95 % u pacientů se zánětem tlustého střeva. Ačkoli bakterie C. difficile je často přenášena dětmi, obvykle nezpůsobuje průjem u populace. Riziko nebezpečí nákazou se zvyšuje s věkem, u lidí s oslabeným imunitním systémem, akutními nebo dlouhodobě trvajícími problémy s tlustým střevem a dále u těch, kteří již byli bakteríí C. difficile jednou nakaženi nebo nedávno prodělali operaci nebo chemoterapii trávicího ústrojí. Bakterie C. difficile se obvykle vyskytuje u pacientů kteří brali po několik dní antibiotika, ale také se může vyskytnout až za několik týdnů po ukončení léčby.

Bakterie C. difficile patří mezi onemocnění vyznačující se širokým spektrem závažnosti onemocnění, od mírného průjmu až k závažnějším zánětům tlustého střeva nebo výrazné chorobné rozšíření tlustého střeva, což může mít za následek otravu krve nebo i smrt. Symptomy mohou zahrnovat četnost ubývání stolice, bolesti břicha a křeče, nutkání zvracet, horečka, dehydratace, únava a zvýšení bílých krvinek. Léčba se typicky skládá z pozastavení užívání původních antibiotik a podávání takových určitých antibiotik vůči kterým je bakterie C. difficile reagující. U mnoha pacientů se stav zlepší jakmile se normální flóra sama obnoví ale u 12-24% pacientů se může bakterie znovu objevit během 2 měsíců.

Jakým způsobem je vzorek po vyšetření odebrán?

Čerstvá stolice se dává do sterilní nádoby. Vzorec stolice by neměl obsahovat moč nebo vodu. Vzorek stolice po odebrání by měl být ihned doručen do laboratoře. Pokud to nelze, měl by být uchovaný v lednici a doručen do laboratoře co nejdříve.

Je potřeba speciální přípravy pro zajištění kvality vzorku?

Ne

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření na přítomnost bakterie Clostridium difficile se používá k určení antibiotik spojené s průjmem a dalšími komplikacemi a okolnostmi, které produkuje jed této bakterie. Z těchto okolností vyplývá, že infekce zahrnuje pseudomembranózní kolitidy, ve kterých mrtvá tkáň, vláknitý protein a množství bílých krvinek tvoří podšívku přes povrch tlustého střeva, a dále toxický megakolon a perforované střevo. Test také může být objednán k odhalení opakující se nemoci.

Pokud má pacient test pozitivní, doktor obvykle přeruší užívání všech typů antibiotik a nařídí vhodnou léčbu ústními antibiotiky jako je metronidazol nebo vancomycin k odstranění bakterie C. difficile.

Existuje celá řada testů, které slouží k odhalení infekce a také umí zjistit, zda přítomný kmen produkuje toxin. Testy, které jsou velmi citlivé trvají i několik dní, zatímco testy, které nejsou až tak citlivé nebo podrobné trvají jen několik hodin. Proto ke správnému stanovení diagnózy je vhodná kombinace testů.

Nejběžnější testy:

Vyšetření na přítomnost C. difficile toxin B, nebo toxinů A a B, na základě imunochemických enzymů (EIA) jsou nejběžnějšími testy používané v laboratořích. Výsledky jsou k dispozici během 1-4 hodin. Ačkoli tyto testy jsou rychle a běžně dostupné, nejsou dostatečně citlivé pro zjištění až 30 % případů.

Proto tyto testy nejsou doporučovány profesionálními organizacemi:

  • Test Glutamátu dehydrogenázy (GDH) odhaluje antigen, který je ve velkém množství produkován bakterií C. difficille a to jak na produkující toxinové, tak i netoxinové kmeny. Tento test může sloužit jako první krok k vyloučení infekce C. difficille, ale neměl by být použit samostatně. Vzhledem k tomu, že test není specifický na určení produkce toxinu C. difficille, často se používá v kombinaci s testem EIA nebo na kultury cytotoxinu.
  • Tkáňová kultura pro odhalení toxinu C. difficille je test, který hledá účinky cytotoxinu na lidské buňky pěstovaných v kulturách. Je to daleko citlivější metoda pro odhalení toxinu, ale vyžaduje 24-48 hodin.
  • Relativně nová metoda (molekulární PCR),(polymerázová řetězová reakce) může rychle zjistit toxin B gen v bakterii C. difficille u vzorku stolice (TcdB). Tento test je citlivý, ale není běžně dostupný.
  • Okysličená kultura stolice, která vyžadujepěstování bakterií v kultuře a zjištění přítomnosti toxinů, je nejvíce citlivý test pro zjištění bakterie C. difficile. Tento test je považován za zlatý standard. Nicméně, výsledky mohou být až za 2-3 dny. Bohužel tento test neumí rozpoznat mezi osidlováním bakterie a přerůstáním v infekci.

V současné doběneexistuje test, který je rychlý, široce dostupný a dostatečně citlivý a specifický. Až do vývoje takového testu, společnost pro zdravotnictví Epidemiologie Ameriky (SHEA) a Infectious Diseases Society of America (IDSA) doporučují dvoustupňový proces testování:

  • Proveďteodběr stolice pomocí testu pro glutamát dehydrogenázy (GDH). Tato zkouška je považována za velmi citlivou.
  • Sledujte pozitivní výsledkyna konkrétní zkoušku toxinu nebo genu, který kóduje toxin.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření na bakterii C. difficile může být objednáno, jestliže hospitalizovaný pacient má často stolici, bolesti břicha, horečku a/nebo nutkání zvracet během nebo následného užití antibiotik nebo po nedávno prodělané operaci trávicího ústrojí. Také vyšetření může být objednáno pokud ambulantní pacient objeví tyto symptomy během 6-8 týdnů po užívání antibiotik, několik dní po chemoterapii nebo když má pacient dlouhodobě přetrvávající poruchy trávicího ústrojí, takže lékař má podezření na nákazu bakterií C. difficile. Dalším důvodem pro vyšetření může být pomoc při objasnění příčiny četnosti průjmu, jestliže žádné jiné rozpoznatelné příčiny (jako parazité nebo choroboplodné bakterie) nebyly odhaleny.
Jestliže pacient léčený antibiotiky na průjem nebo na zánět tlustého střeva má recidivu a symptomy se znovu objeví, testy na bakterii C. difficile mohou být znovu objednány k potvrzení přítomnosti této bakterie.

Co výsledek vyšetření znamená?
Jestliže vyšetření na bakterii C. difficile je pozitivní, je pravděpodobné, že pacientův průjem a související příznaky vedou k nárustu produkce bakterie C. difficile. Příležitostně, ve falešně pozitivních výsledcích mohou být viděny makroskopicky viditelné stopy krve ve vzorku stolice.

Jestliže výsledky testů jsou negativní, ale průjem pokračuje, je nutné vyšetřit další vzorek stolice. Rychlé vyšetření na bakterii C. difficile odhalí méně než 85% případů, takže bakterie nemusí být vidět hned na poprvé. Od té doby co teplota bakterie spadne na pokojovou teplotu, může negativní výsledek poukazovat na to, že vzorek nebyl ihned transportován, uchován nebo okamžitě zpracován. Negativní výsledek může také znamenat, že průjem a další symptomy jsou způsobeny něčím jiným než je bakterie C. difficile.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Existuje rychlý test na odhalení běžného antigenu, který vykazuje všechny tendence bakterie C. difficile, ale nepoví lékaři, zda tato bakterie produkuje škodlivé toxiny. Proto musí být vykonán ještě další test, který odhalí jedy A a B a potvrdí bakterii C. difficile, která s průjmem souvisí. Také prudké zvýšení enzymů v imunologickém vyšetření je běžnou metodou k odhalení jedů A a B v bakterii C. Výsledky jsou známy po 1 až 4 hodinách od provedeného testu, záleží na jeho typu. Cytologický test, který hledá ve stolici účinnost toxinů na lidské buňky díky vzrůstu kultivace je citlivější metodou, která odhaluje toxiny, ale vyžaduje 24 až 48 hodin k získání výsledků.
Bakterie Clostridium difficile může růst a být izolována na kultivaci stolice, ale její přítomnost nenaznačuje, jestli tento druh bakterie je nosičem toxinu. Také není rozlišeno mezi osídlením bakterie C. difficile a přerůstání v infekci.
Endoskopické vyšetření se také používá k určení diagnózy zánětu tlustého střeva bakteríí C. difficile. Lékař specialista -gastroenterolog může provést vyšetření Pozorováním a biopsii, aby vyloučil jakékoli typické poranění pabrány, které se může vyskytnout.
Další metodou používanou ke hledání přítomnosti toxinů v bakterii C. difficile jsou vyšetření molekulárními metodami. Ačkoli tyto testy nejsou schopné rozpoznat činnou a předchozí infekci od té doby co se u pacienta po delší době toxin objevil.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co dále může průjem způsobit?
2. Proč musí být vzorek stolice čerstvý?
3. Proč bych neměl používat volně prodejné léky proti průjmu, jestliže mám průjem způsobený bakterii C. difficile?
4. Když jsem již jednou měl bakterii C. difficile, mohu být znova infikován?
5. Je u některých antibiotik větší předpoklad náchylnosti průjmu?

1. Co dále může průjem způsobit?

Průjem může náležet do choroboplodné bakteriální infekce, virové infekce, parazitu, nesnášenlivost na jídlo, určité léky, chronické střevní poruchy jako je IBS- syndrom dráždivého střeva nebo vstřebávací poruchy (např. celiakální sprue). Průjem může také způsobit nebo znovu se objevit díky stresu.

2. Proč musí být vzorek stolice čerstvý?

Pro vyšetření bakterie C. difficile musí být vzorek stolice čerstvý proto, že toxin v bakterii zmizí během 1 až 2 hodin a výsledky mohou být falešně pozitivní.

 

3. Proč bych neměl používat volně prodejné léky proti průjmu, jestliže mám průjem způsobený bakterii C. difficile?
Volně prodejné léky proti průjmu mohou zpomalovat průchod stolice přes trávicí ústrojí, zvyšují trvání nechráněného tlustého střeva proti infekci a zvyšují riziko poškození tkání a zánětu.

4. Když jsem již jednou měl bakterii C. difficile, mohu být znova infikován?

Ano, ale v krátké době je to obecně příčina návratu zvýšené produkce toxinů než být znova nakažen. To se může stát kvůli tomu, že se normální flóra ještě nestačila sama znova obnovit. Pacient, který již jednou měl průjem způsobený bakterií C. difficile může být náchylnější k rozvíjení nových případů nákazy s budoucím užíváním různých druhů antibiotik.

5. Je u některých antibiotik větší předpoklad náchylnosti průjmu?

Téměř všechna antibiotika mohou způsobit průjem, protože léky upravují přirozený výskyt dobrých bakteríí ve střevě. Široké spektrum antibiotik, které zabíjejí různé druhy antibiotik, mají tendenci ničit přirozenou střevní flóru a tak poskytnout bakterii C. difficile její přerůstaní a produkci toxinu.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.