Další názevVyšetření kostní dřeně, Sternální punkce, Trepanobiopsie, Trepan
Oficiální názevAspirace a trepanobiopsie kostní dřeně

Proč se nechat vyšetřit?
Ke zhodnocení typu, množství a úrovně zralosti krevních buněk v kostní dřeni, k vyhodnocení fibrózní struktury dřeně. Odebrání dřeně pro další specifické testy.

Kdy se nechat vyšetřit?
Když je pacient anemický bez zjevné příčiny a/nebo je podezření na nádorové onemocnění vycházející z kostní dřeně. Také někdy při horečkách nejasného původu, zvláště je-li nemocný imunokompromitován.

Požadovaný druh vzorku
Vzorky kostní dřeně se odebírají z hrudní kosti, z pánevní kosti nebo holenní kosti u dětí.

Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno?
Aspirace a trepanobiopsie kostní dřeně jsou výkony používané k náběrům a vyšetřování kostní dřeně. Kostní dřeň je měkká, tuková tkáň, která se nachází uvnitř kostí. Má strukturu plástve, nebo houby. Skládá se z podpůrné sítě vláken (stroma), která je vyplněna tekutinou. Tekutina obsahuje kmenové buňky, krevní buňky v různých stupních zrání a dále zdroje nezbytné pro tvorbu buněk jako železo, vit. B12 a kyselinu listovou. V nasátém tekutém vzorku (aspirátu) jsou buňky kostní dřeně, které jsou posuzovány individuálně. Trepanobiopsií je získán váleček kosti, ve kterém je zachována struktura kostní dřeně. Trepanobiopsie ukazuje vztah mezi buňkami kostní dřeně k ostatním buňkám - poměr buněk kostní dřeně k tuku a ostatním strukturám kostní dřeně (vazivo).

V kostní dřeni jsou produkovány červené krvinky, krevní destičky a pět typů bílých krvinek. Produkují se v takovém množství a takové typy, aby byly plynule nahrazovány staré krevní buňky. Například červené krvinky přenášející kyslík mají životnost 120 dnů. Kostní dřeň produkuje takové množství červených krvinek, aby nahradily staré krvinky odstraněné z krevního oběhu a přitom počet červených krvinek zůstal konstantní. V případě krvácení, nebo rozpadu červených krvinek (hemolýza) dochází okamžitě k vzestupu produkce těchto krvinek kostní dření. Zvýšená tvorba trvá do té doby, dokud není dosaženo dostatečného množství krvinek v krevním řečišti, nebo kostní dřeň není vyčerpána. V případě mírného překročení kapacity tvorby zralých červených krvinek kostní dření, jsou uvolňovány do oběhu i retikulocyty (méně zralé červené krvinky). V případě velkého překročení kapacity tvorby červených krvinek kostní dření, dochází k poklesu krvinek v oběhu a pacient se stává chudokrevným (anémie). Příznaky anémie jako je bledost, únava, dušnost, jsou uzpůsobeny sníženým okysličením krve.

Jsou různé druhy onemocnění kostní dřeně: nádorová onemocnění jako je leukémie,onemocnění způsobená nedostatkem vitamínů a minerálů, dědičná onemocnění krvetvorby a onemocnění typu aplastické anémie, která ovlivňují schopnosti produkce dostatečného množství všech druhů krevních buněk a jejich uvolňování do krevního oběhu. Tyto choroby mohou ovlivňovat celkové množství a proporcionalitu produkovaných krevních buněk a/nebo jejich funkci. Některé choroby kostní dřeně mohou způsobit nedostatek jednoho nebo více druhů buněk, zatímco jiné mohou vést k nekontrolovatelné produkci určitého typu buněk, nebo celého klonu buněk

Leukémie je nádorové onemocnění kostn&´ dřeně. Vede k nadměrné produkci jednoho typu bílých krvinek na úkor jiných. Může vést k tvorbě velkého množství abnormálně nezralých krvinek a k jejich uvolňování do krevního řečiště. Tyto bílé krvinky nejsou schopny potlačovat infekce jako ostatní a způsobují snížení imunity. Když leukemické krvinky začnou potlačovat tvorbu červených krvinek, pacient se stává chudokrevným; když dojde k potlačení tvorby destiček, pacient je náchylný k masivnímu krvácení při zranění. Ostatní příčiny, jako je nedostatek vitamin B12, kyseliny listovéa železa vedou k tvorbě abnormálně velkých nebo malých červených krvinek, nebo krvinek abnormálního tvaru a k rozvoji specifických druhů anémie. Další nemoc – myelofibróza je charakteristická zmnožením fibrózní tkáně kostní dřeně, která utlačuje krvinky a vede ke změnám jejich tvaru a počtu.

Aspirovaný vzorek kostní dřeně i vzorek získaný trepanobiopsií jsou vyšetřovány pod mikroskopem. Tyto vzorky jsou vyšetřovány odborníky z oboru hematologie a/nebo patologie. Cílem vyšetření je posouzení fibrózní struktury, počtu, velikosti a tvaru buněk, poměru zralých a nezralých buněk. Tekutý aspirát kostní dřeně je vyšetřován podobně jako nátěr periferní krve, vypovídá především o početním zastoupení jednotlivých druhů krvinek, jejich velikosti a tvaru a také procentuálním zastoupení zralých a nezralých buněk. Vyšetření trepanobioptického vzorku pak informuje nejen o zastoupení krvinek, ale i o stavu podpůrné sítě vláken (stromatu) a pozici krvinek vůči ní. V případě diagnostiky leukémie nebo jiného nádorového onemocnění je tímto vyšetřením možno určit typ a závažnost (stadium) této choroby.

V závislosti na tom, na jaké onemocnění má lékař podezření, mohou být ze získaného vzorku provedena další vyšetření. Tyto Jedním z nich je provedení kultivace, která může odhalit virovou, bakteriální nebo plísňovou infekci a vysvětlit tak příčinu horečky neznámého původu. V případě leukémie jsou doplněny testy pro bližší určení typu leukémií: speciální barvení, určení antigenních struktur (imunofenotypizace), které přesně určí, o jaký druh leukémie se jedná. Speciální barvení nám může odhalit nadbytek zásobního železa v kostn&´ dřeni. Někdy je indikováno i genetické vyšetření k odhalení chromozomálních změn.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Aspirace a/nebo trepanobiopsie kostní dřeně je prováděna lékařem. Aspirace kostní dřeně se provádí z hrudní kosti, lopaty kosti kyčelní, nebo holenní kosti u dětí, ale trepanobiopsie je prováděna pouze z lopaty kosti kyčelní.

Před trepanobiopsií může být pacientovi změřen krevní tlak, puls a teplota, měli by být v normě. Někteří pacienti mohou dostat léky na uklidnění a tišení bolesti. Pacient při odběru leží na břiše nebo na boku. Dolní část těla je zakryta sterilní rouškou, pouze oblast odběru je odkryta.

Místo odběru se desinfikuje a umrtví lokálním anestetikem. Poté, co anestetikum začne působit, je vpíchnuta jehla do kosti a do injekční stříkačky aspirován vzorek kostní dřeně (tahem za píst injekční stříkačky vzniká podtlak, který nasaje do stříkačky malé množství kostní dřeně). Poté je za pomocí jiné speciální jehly odebrán váleček kosti s kostní dření.

Přestože je použita lokální anestézie, může pacient pociťovat po krátkou dobu nepříjemný tlak při zavádění jehly, nebo tahání při vysávání vzorku. Po odebrání vzorku je místo ošetřeno sterilním obvazem a na místo odběru je nutno tlačit. Pacient poté může odpočívat několik hodin na lůžku. Sterilní krytí nutno ponechat na místě 1 -2 dny.

Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je nutná nějaká příprava, aby byl získaný vzorek kvalitní?

Příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Aspirace kostní dřeně a trepanobiopsie poskytuje informace o stavu a schopnosti kostní dřeně produkovat krevní buňky. Toto vyšetření není rutinní a většina lidí ho nikdy neabsolvuje. Je indikováno k posouzení stavu krvetvorby, diagnostice leukémie a jiných onemocnění kostní dřeně, typu a stadia jin&´ch nádorových onemocnění, která mohou metastazovat do kostní dřeně Výsledky vyšetření odliší příčiny anémie. Zda je způsobena poklesem tvorby červených krvinek v kostní dřeni, jejich nadměrnou ztrátou, tvorbou abnormálních krvinek a/nebo nedostatkem/nadbytkem vitamínů nebo minerálů. Onemocnění mohou ovlivňovat počet, složení a zralost buněk, ale i vláknité sítě v kostní dřeni.

Vzorky kostní dřeně mohou být kultivovány a vyhodnocovány na přítomnost mikroorganismů jako jsou plísně, bakterie a mykobakterie (jsou příčinou TBC), a to v případě zjišťování příčin horeček nejasného původu.

Doplňující testy jsou prováděny, pokud je podezření na chromozomální abnormalitu a/nebo porucha metabolismu železa s hromaděním železa v kostní dřeni.

Léčba rakoviny vede k poškození, snížení funkce kostní dřeně. Aspirací kostní dřeně můžeme ověřit regeneraci funkce kostní dřeně po léčbě.

Vyšetřenípočturetikulocytů akrevního obrazu je často prováděno spolu s vyšetřením kostní dřeně. Výsledky jsou využívány pro porovnání produkce buněk kostní dření a jejich zastoupení v periferní krvi.

Kdy je vyšetření požadováno?

Aspirace kostní dřeně a trepanobiopsie jsou prováděny jako diagnostická vyšetření v případě podezření na následující onemocnění:

  • Aplastická anémie
  • Akutní leukémie
  • Myelodysplastický syndrom
  • Chronická myeloidní leukémie
  • Myelofibróza a Esenciální trombocytémie
  • Mnohočetný myelom
  • Některé trombocytopeniea/nebo anémiea /nebo neutropenie

V rámci stagingu některých typů rakoviny. (Staging je zjištění jak dalece je rakovina rozšířena v těle a jak jsou postiženy orgány):

  • Hodginův lymfom a Non-Hodginské lymfomy
  • Malobuněčný karcinom plic (nepříliš často prováděný)

Kultivace kostní dřeně se provádí u případů:

  • Pacientů s horečkou při HIV/AIDSnebo jiných imunosupresivních onemocněních
  • Pacienti s podezřením na infekční onemocnění typu brucelóza, tyfus

Vyšetření kostní dřeně bývá prováděno opakovaně u pacientů léčených pro rakovinu ke zjištění účinků léčby a jejich uzdravení.

Co výsledek vyšetření znamená?

Vyšetřením je zhodnoceno, zda jsou v kostní dřeni krevní buňky v dostatečném počtu asprávného tvaru,a které chybí, nebo zda se tam nevyskytují buňky, které tam být nemají.

Vzorky kostní dřeně vyhodnocují vyškolení a odborně kvalifikovaní patologové a hematologové. Oni dovedou z těchto vzorků odečíst, co se právě odehrává v kostní dřeni. Dovedou potvrdit, nebo vyloučit diagnózu onemocnění kostní dřeně. Většinou jsou však ke stanovení přesné diagnózy potřebná ještě dal&ˇí doplňující vyšetření.Například při poklesu počtu červených krvinek, vzestupu počtu retikulocytůa při zjištění nadměrné produkcenormálních červených krvinek v kostní dřeni lékař ví, že kostní dřeň má snahu nedostatek krvinek doplnit. Co však ještě stále není jasné, je příčina poklesu červených krvinek. Příčinou může být akutní, nebo chronickáztráta červených krvinek způsobená např. krvácením do trávicího traktu. Další příčinoumůže býtakutní, nebo chronický rozpad červených krvinek, který může někdy nastatna umělé srdeční chlopni.

Pacient s nedostatkem červených krvinek a bez vzestupu retikulocytů může mít aplastickou anémiise sníženou produkcí červených krvinekv kostní dřeni. Vyšetřen&´ kostní dřeně může tento stav ověřit, ale nemusí jasně určit vyvolávající příčinu poruchy kostní dřeně (záření, expozice některým chemickým látkám, rakovina, léčení rakoviny, nebo infekce TBC).

Přítomnost některých abnormálních buněk může specifikovat typ rakoviny, nebo choroby. Např. při Gaucherově chorobě jsou nalézány Gaucherovy buňky, nebo při Niemann-Pickově chorobě pěnové, tukem naplněné Niemann-Pickovy buňky.

Může být nalezena masa buněk tvořící nádorové onemocnění kostní dřeně jako v případě mnohočetného myelomu, nebo leukémie. Nebo mohou být nalezeny změny (např. zmnožení) podpůrné vláknité sítě.

Aby mohl lékař vytvořit definitivní diagnózu, kombinuje informace získané vyšetřením kostní dřeně s v&´sledky klinického vyšetření, vyšetření krve, RTG, USG atd. Diagnóza může být někdy zřejmá od začátku, jindy však lékař dospěje k jejímu stanovení obtížněji až po zhodnocení výsledků všech doplňujících vyšetření.Pacient může klást lékaři dotazy v průběhu celého vyšetřovacího procesu - před i po provedení aspirace/trepanobiopsie kostní dřeně - může se ptát na jakou nemoc má lékař podezření, jaké informace získá provedením určitého vyšetření

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Komplikace aspirace a trepanobiopsie kostní dřeně jsou vzácné, přesto někteří pacienti mohou trpět zvýšeným krvácením, nebo vznikem infekce v místě odběru. Pacient by měl před výkonem informovat lékaře o alergiích a o užívaných lécích a potravinových doplňcích. Po výkonu by pak měl pacient okamžitě vyhledat lékaře v případě krvácení z rány, horečky nebo vzrůstající bolestivosti v ráně.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Budu uspán před aspirací, nebo trepanobiopsií?
2.
Jaká je aspirace/trepanobiopsie v porovnání dárcovským odběrem kostní dřeně?

1. Budu uspán před aspirací, nebo trepanobiopsií?
Není to nezbytné. Před výkonem je možné podat sedativa a léky na tlumení bolesti.

2. Jak se provádí dárcovský odběr kostní dřeně ?
Dárcovský odběr kostní dřeně je podobná procedura jako diagnostický odběr. Před odběrem jsou dárci provedeny krevní testy, aby se ověřilo, že je zdráv a jeho kostní dřeň bude slučitelná s příjemcem. Dárce bývá obvykle celkově uspán, neboť se za sterilních podmínek odebírá velké množství kostní dřeně. Vzorek je pak zpracován, přefiltrován a při transplantaci aplikován žilou příjemci. Kmenové buňky dárce přejdou krevním řečištěm do kostní dřeně příjemce a jestliže vše probíhá dobře, začnou brzy vytvářet zdravé červené a bílé krvinky a krevní destičky.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.