Další názevAntitrombin III, AT, AT III
Oficiální názevAntitrombin aktivita, Antirombin antigen

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření pomáhá ve zjištění příčiny opakovaných trombotických příhod a dále k průkazu nedostatku antitrombinu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Několik měsíců po trombotické příhodě nebo v případě, že není dostatečná odpověď na podávanou antikoagulační léčbu heparinem.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži.

Je nutná příprava?

Příprava není nutná.

Co je vyšetřováno?

Antitrombin je protein prokukovaný v játrech, který pomáhá regulovat tvorbu krevní sraženiny (jedná se o látku, která má za úkol bránit tvorbě krevní sraženiny).Testovat lze množství a funkci antitrombinu. Vyšetření se provádí u osob s nadměrnou krevní srážlivostí, ale může být provedeno i v rámci screeningového vyšetření krevní srážlivosti.

Pokud dojde k poranění cévy, tělo aktivuje komplexní systém nazývaný hemostáza. To vede ktvorběkrevní sraženinyzamezující pokračování krevní ztráty. Část tohoto komplexního procesu zahrnuje postupnou aktivaci specializovaných proteinů, zvaných koagulační faktory, známou jako koagulační kaskáda. Antitrombin pomáhá regulovat proces srážení krve, omezuje činnost některých aktivovaných koagulačních faktorů – trombinu, faktoruXa, IXa a XIa. Tímto zpomaluje proces tvorby krevní sraženiny a brání nadměrnému a nekontrolovatelnému srážení krve.

Pacienti s nadměrnou krevní srážlivostí způsobenou dědičným nebo získaným nedostatkem antitrombinu mají vysoké riziko žilní trombózy, především hluboké žilní trombózy v dolních končetinách. Vrozená porucha je vzácná (okolo 1 na 5000/obyvatel). Má–li osoba heterozygotní poškození genu pro antitrombin – tj. má jeden gen vadný a druhý zdravý – pak se začínají objevovat epizody nekontrolovatelného srážení krve mezi 20. a 30. rokem života. Velmi zřídka se vyskytují lidé s defektem obou genů pro antitrombin – homozygoti, kteří mají trombotické epizody již od narození.

Získaný deficit antitrombinu může vzniknout v jakémkoliv věku. Je vyvoláván řadou onemocněním, např. onemocněním jater, rozsáhlou trombózou, diseminovanou intravaskulární koagulací (DIC), krevní ztrátou, zhoubným nádorovým onemocněním, nefrotickým syndromem (druh onemocnění ledvin).

Existují dva typy nedostatku antitrombinu:

  • Typ 1 – produkce funkčně normálního antitrombinu, avšak v nedostatečném množství.
  • Typ 2 – dostatečná produkce nefunkčního antitrombinu.

Tyto typy můžeme zjistit a odlišit dvěma testy:

  • Antitrombin aktivita, která hodnotí funkci antitrombinu.
  • Antitrombin antigen, který hodnotí množství antitrombinu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži.

Poznámka: pokud Vám nebo někomu o koho se staráte dělá vyšetřování u lékaře problémy (strach, rozpaky) nebo je obtížné je zvládat, zvažte přečtení některého z následujících článků: Zvládání bolesti, nepohodlí a strachu při vyšetření, Typy při vyšetření krve. Typy jak pomoci dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomoci seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je nutná nějaká příprava, aby byl získaný vzorek kvalitn&´?

Obvykle není nutná. Nedoporučuje se provádět vyšetření ke stanovení vrozeného nedostatku antitrombinu během stavů, které jsou spojeny se změněnou hladinou antitrombinu (např. DIC) a/nebo pokud je osoba léčena heparinem.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření antitrombinu se provádí zároveň s ostatními testy pro diagnostiku hyperkoagulačních stavů při vyšetřování opakovaných trombotických příhod (trombóz). Vyšetřuje se aktivita (funkce) antitrombinu a množství antitrombinu.

Test antitrombinové aktivity je prováděn jako první a vypovídá o tom, zda je funkce přítomného antitrombinu v normě.. Pokud je aktivita antitrombinu snížená, vyšetřuje se antigen antitrombinu, který vypovídá o celkovém množství přítomného antitrombinu. Použitím těchto testů tedy lze odlišit nedostatek antitrombinu typ 1 a 2. V případě, že je prokázán nedostatek antitrombinu, opakují se s odstupem oba testy .

Antitrombin je někdy vyšetřován u nemocných nereagujících na terapii heparinem. Heparin je antikoagulační (protisrážlivý) lék, kterým jsou léčeni pacienti s trombotickou příhodou, nebo ho dostávají lidé s rizikem vzniku nadměrného krevního srážení. Heparin výrazně zvyšuje přirozený protisrážlivý účinek antitrombinu. Proto pacienti s nedostatkem antitrombinu nereagují na léčbu heparinem.

Kdy je vyšetření požadováno?

Aktivita antitrombinu je vyšetřována spolu s testy pro diagnostiku hyperkoagulačních stavů (jako jsou: protein C, protein S a lupus antikoagulans) u osob s opakovanými tromboembolickými příhodami. Vyšetření antitrombinu se provádí ke zjištění rizika recidivy po ukončení léčby trombotické příhody. Je nutno pamatovat na to, že výsledky vyšetření antitrombinu jsou ovlivněny probíhající trombotickou příhodou a podávanou léčbou.

Vyšetření antitrombinu se také provádí v případech kdy pacient nereaguje na antikoagulační terapii heparinem, nebo je nutné k dosažení dostatečné účinnostipodávat příliš vysoké dávky heparinu.

Co výsledek vyšetření znamená?

Snížení aktivity a množství antitrombinu ukazuje na deficit antitrombinu typu 1. V tom případě je aktivita antitrombinu snížena a v těle je nedostatek antitrombinu schopného podílet se na regulaci srážení krve.

Snížení aktivity antitrombinu při jeho normálním množství ukazuje na deficit antitrombinu typu 2. V tomto případě je v krvi dostatek antitrombinu, který však není dostatečně funkční. V některých případech může docházet k prohlubování nedostatku antitrombinu a dotyčná osoba se stává více a více riziková pro vznik krevní sraženiny.

Pokud je aktivita antitrombinu normální, vyšetření antigenu antitrombinu se neprovádí. Byla-li však zjištěna normální aktivita antitrombinu při opakovaných trombotických epizodách, vyšetření antigenu antitrombinu prováděno je.

Dočasné, nebo chronické snížení hladiny antitrombinu může být při stavech ovlivňujících jeho produkci a spotřebu, jako je:

  • DIC (diseminovaná intravaskulární koagulace) - akutní nebo chronický stav charakterizovaný spotřebou koagulačních faktorů; pacient může krvácet, a zároveň mohou být projevy trombózy 
  • HŽT (hluboká žilní trombóza) - nejčastěji vzniká v žilách dolních končetin
  • Onemocnění jater
  • Nefrotický syndrom
  • Nedostatek bílkovin v krvi – hypoproteinémie
  • Plicní embolie
  • Novorozenci v prvních dnech života
  • Léčba estrogeny, heparinem

Zvýšená hladina antitrombinu není obvykle považováno za problém. Můžeme ji pozorovat u nemocí jako je akutní hepatitida (zánět jater) nebo neprůchodnost žlučových cest (cholestáza), po transplantaci ledvin, při nedostatku vitamínu K, nebo během antikoagulační léčby Warfarinem. Z tohoto důvodu nevylučuje normální hladina antitrombinu, při terapii Warfarinem, jeho případný

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Pokud má pacient nedostatek antitrombinu a zároveň další rizikový faktor tromboembolismu, jako je nedostatek proteinu C, S, Leidenská mutace v genu pro F V, nebo užívá hormonální antikoncepci, výrazně se zvyšuje riziko vzniku trombózy.

Nedostatek antitrombinu může zvýšit riziko spontánního potratu.

Pacienti s nedostatkem antitrombinu mohou potřebovat preventivní antikoagulační terapii před některými lékařskými nebo chirurgickými výkony.

K dočasné úpravě akutního nebo chronického nedostatku antitrombinu mohou být použity koncentráty antitrombinu a rekombinantní antitrombin.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak mohu ovlivnit své riziko trombózy?
2. Měl bych informovat svého zubaře nebo jiné ošetřující lékaře o prokázaném deficitu antitrombinu?

 

3. Můžu nějak zvýšit aktivitu nebo množství antitrombinu?

1. Jak mohu ovlivnit své riziko trombózy?
Pokud jste vy, nebo někdo z vaší rodiny prodělal opakovaně žilní trombózu, váš lékař vás vyšetří a indikuje sérii laboratorních testů k odhalení hyperkoagulačního stavu. Vysoké trombofilní riziko je spojeno s: Leidenskou mutací v geniu pro F V, mutací 20210 v genu pro protrombin, nebo nedostatkem proteinů C a S. Dále toto riziko roste s nadváhou, sedavým zaměstnáním, arteriální hypertenzí, kouřením a /nebo užíváním hormonální antikoncepce. Přestože jde o statisticky významná rizika, nelze přesně předpovědět četnost a dobu výskytu trombóz.

2. Měl bych informovat svého zubaře, nebo jiné ošetřující lékaře o prokázaném deficitu antitrombinu?
Ano, toto je důležitá informace o vašem zdravotním stavu. Nedostatkem antitrombinu je ovlivněn průběh vaší krevní srážlivosti během, nebo po lékařském výkonu.

3. Můžu nějak zvýšit aktivitu nebo množství antitrombinu?

Obecně ne. Pokud máte získaný nedostatek antitrombinu, který je vyvolán probíhající chorobou (např. onemocněním jater), potom léčba, nebo vyléčení této nemoci může zmírnit nebo odstranit nedostatek antitrombinu. Pokud to stav vyžaduje, je možno dočasně zvýšit hladinu antitrombinu podáním preparátu antitrombinu

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

n-Karolinum, 2007, 906 s.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.