Další název:
Amonný kation, NH
Oficiální název:
NH
Související vyšetření:

Jaterní profil


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Zvýšené koncentrace amoniaku pomohou objasnit poruchy vědomí, závažné jaterní onemocnění, vzácné poruchy močovinového cyklu a pomohou při diagnóze jaterní encefalopatie a Reyova syndromu.

Kdy se nechat vyšetřit?
U pacienta s podezřením na duševní poruchu nebo upadáním do bezvědomí z neznámých příčin, u dětí, když často zvrací a prohlubuje se letargie u novorozenců.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
Toto vyšetření měří množství amoniaku v krvi. Amoniak je látka, která je tvořena střevními bakteriemi a buňkami organismu při štěpení a přeměně proteinů. Jedná se o degradační produkt, který je přenášen do jater, kde je rozkládán na glutamin a močovinu. Močovina je dále transportována do ledvin a následně vyloučena do moči. Pokud „močovinový cyklus“ nedostatečně přeměňuje amoniak, amoniak se hromadí v krvi a prochází před hemato-encefalickou bariéru do mozku. Dalším zdrojem amoniaku jsou ledviny a svaly.
V mozku se amoniak a další látky nedostatečně přeměněné játry mohou hromadit a vést k jaterní encefalopatii. Tento stav vyvolá duševní a neurologické změny, které se projevují neklidem, desorientací, spavostí, až kómatem či smrtí. Děti se zvýšenou koncentrací amoniaku často zvrací, jsou vznětlivé, ale i letargické. Bez léčby se objevují křeče, poruchy dechu a upadnutí do bezvědomí.

Existuje několik příčiny zvýšení amoniaku:

  • Závažné jaterní onemocnění– poškození jater snižuje jejich schopnost přeměňovat amoniak, akutní zvýšení amoniaku nacházíme u pacientů s jaterním poškozením, u kterých se rozvíjí krvácení do trávicího traktu nebo nerovnováha iontů (porucha vnitřního prostředí).
  • Snížení průtoku krve játry – amoniak se pomaleji dostává do jater, kde je přeměňován.
  • Reyeův syndrom – vzácné poškození krve, jater a mozku je charakterizováno zvýšením amoniaku a poklesem glukózy, postihuje zejména děti a mladistvé. Většina případů je vyvolána virovou infekcí. Zvýšené riziko je u dětí, kterým je podáván aspirin (kyselina acetylosalycilová, acylpyrin)
  • Selhání ledvin – ledviny nejsou schopné účinně vylučovat amoniak z těla, a tak se hromadí v krvi.
  • Vzácné vrozené poruchy močovinového cyklu – nedostatečnost nebo chybění jednoho nebo více enzymů potřebných k přeměně amoniaku na močovinu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Je vhodné pokud pacient nekouří před odběrem krve.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření amoniaku může napomoci při diagnostice poruch chování a vědomí. Bývá vyšetřován spolu s glukózou, elektrolyty-ionty a testy ledvinných a jaterních funkcí s cílem objasnit příčinu bezvědomí z nejasných příčin nebo potvrdit diagnózu Reyeova syndromu nebo jaterní encefalopatie vyvolané různými jaterními nemocemi. Vyšetření amoniaku bývá požadováno při rozpoznání a zjištění závažnosti poruch močovinového cyklu.
Někdy bývá vyšetření amoniaku používáno jako test monitorující účinnost léčby jaterní encefalopatie, ale není všeobecná shoda o tomto klinickém použití, protože jaterní encefalopatie je vyvolána řadou toxických látek v krvi a mozku a koncentrace a amoniaku špatně koreluje se stupněm poškození.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření amoniaku bývá prováděno u novorozenců, když mají zvýšenou dráždivost, často zvrací, jsou letargičtí, a objevují se křeče v prvních dnech po narození. Je také prováděno u dětí, když vyvinou podobné příznaky přibližně týden po virovém onemocnění, například chřipce, když má lékaž podezření na Reyeův syndrom.
Pokud se u dospělých objeví duševní poruchy, desorientace, spavost, upadnutí do kómatu, pak je na místě vyšetření amoniaku, které může objasnit příčiny změn vědomí. U pacientů se stabilním jaterním onemocněním může být amoniak vyšetřován spolu s dalšími testy jaterních funkcí, dále u pacientů s náhlým zhoršením stavu nebo při dalším akutním onemocnění.

Co výsledek vyšetření znamená?
Významně zvýšená koncentrace amoniaku v krvi znamená neúčinný metabolismus a vylučování amoniaku, ale neurčuje jeho příčinu. U dětí jsou extrémně zvýšené koncentrace spojené s vrozenou poruchou enzymů močovinového cyklu nebo tuto poruchu můžeme pozorovat u hemolytické nemoci novorozenců. Přechodné mírné zvýšení u novorozenců je relativně časté bez zřejmé poruchy.
Zvýšený amoniak a pokles glukózy může signalizovat přítomnost Reyeova syndromu u symptomatických dětí a dospívajících. Zvýšená koncentrace může také naznačovat dříve nediagnostikovanou poruchu enzymů močovinového cyklu. U dětí a dospělých též zvýšená koncentrace signalizuje jaterní nebo ledvinné poškození. Často u akutních a chronických nemocí zvýšená koncentrace může signalizovat pouze obtíže nemocného s jeho vylučováním.
Koncentrace amoniaku ve fyziologických mezích nevylučuje jaterní encefalopatii. Další metabolity se mohou podílet na rozvoji změn duševních funkcí a vědomí. Koncentrace amoniaku v mozku může být vyšší než v krvi, a proto je obtížné korelovat koncentraci amoniaku v krvi se symptomy pacienta.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Zvýšená koncentrace amoniaku:

  • krvácení do trávicího traktu – krevní buňky jsou hemolyzovány ve střevě a uvolňují proteiny
  • svalová námaha – svaly tvoří amoniak při zátěži a přeměňují jej v klidu
  • použití škrtidla – amoniak může stoupnout při delším použití škrtidla při odběru krve
  • některé léky zvyšují koncentraci amoniaku – alkohol, barbituráty, diuretika, kyselina valproová a narkotika
  • kouření

Snížená koncentrace amoniaku bývá občas u pacientů s hypertenzí a při požívání některých antibiotik (např. neomycin).
Amoniak může být vyšetřován též z arteriální krve, ale toto vyšetření je ojedinělé, avšak někteří lékaři jej považují za lepší pro posouzení klinického stavu.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1.Je vyšetření amoniaku používáno k diagnóze otravy amoniakem?
2. Když se zvýšená hodnota amoniaku vrátí k normálním hodnotám, může znovu stoupnout?

1. Je vyšetření amoniaku používáno k diagnóze otravy amoniakem?
Všeobecně ne. V řadě případů působí amoniak lokálně (popálení nebo podráždění kůže nebo sliznice) na místě kontaktu. Systémová otrava amoniakem je ojedinělá. Koncentrovaný průmyslový amoniak je kapalina nebo pára může způsobit závažné popálení než amoniak užívaný v domácnosti, avšak oba mohou poškodit oči, kůži, dýchací trakt a při požití ústa, jícen a žaludek.

2. Když se zvýšená hodnota amoniaku vrátí k normálním hodnotám, může znovu stoupnout?
Toto závisí na příčině, proč jste měl zvýšenou koncentraci amoniaku. Jestli se jednalo o přechodný stav, pak koncentrace amoniaku může být v budoucnu nezvýšená. V případě chronického stavu, je možné, že se zvýšení opět může objevit. Bude nutné sledovat pravidelně Váš zdravotní stav. Zeptejte se Vašeho lékaře, co je pro Vás vhodné, aby nedošlo ke zvýšení amoniaku.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 21. října 2008.